Počasí může zabít miliony lidí, varuje nová studie

Tato zjištění vyvracejí argument, že globální oteplování by mohlo být pro společnost přínosem, protože by vedlo k menšímu počtu úmrtí v zimních měsících.

„Chtěli jsme tuto hypotézu otestovat,“ uvedl Pierre Masselot, statistik z London School of Hygiene & Tropical Medicine a hlavní autor studie. „A jasně jsme ukázali, že klimatická změna povede k čistému nárůstu úmrtí souvisejících s teplotou.“

Studie vychází z předchozího výzkumu, ve kterém vědci analyzovali souvislost mezi teplotami a úmrtností v různých věkových skupinách v 854 evropských městech. Výsledky byly kombinovány se třemi klimatickými scénáři, které simulují možné změny v populaci i teplotách do konce století.

Ve všech třech scénářích se ukázalo, že nekomfortní teploty budou zabíjet více lidí než dnes. Největší nárůst úmrtí se očekává v horkých jižních státech Evropy, zejména v oblasti Středomoří, ale také ve střední Evropě, kde by mohlo být zasaženo Švýcarsko, Rakousko, jižní Německo a Polsko.

Naopak v chladnějších severních zemích, jako je Norsko, může dojít k mírnému poklesu úmrtnosti způsobené zimním počasím, ale tento efekt bude zcela převážen masivním nárůstem úmrtí v jižnějších regionech.

„V Norsku bychom mohli vidět velmi mírný přínos,“ vysvětlil Masselot. „Ale ten je naprosto zanedbatelný v porovnání s obrovským nárůstem úmrtí v jižních zemích.“

Horko a chlad jsou tichými zabijáky, které poškozují lidské tělo dlouho předtím, než se projeví extrémními případy úpalu nebo podchlazení.

Během vln veder úmrtnost prudce roste, zejména u starších a nemocných lidí, protože jejich tělo je vystaveno nadměrné zátěži a nemůže si odpočinout. Naopak chladné počasí zvyšuje krevní tlak a přispívá k celé řadě srdečních a plicních onemocnění.

„Jasně řečeno, nárůst úmrtí způsobených horkým počasím bude vyšší než počet úmrtí, kterým se vyhneme díky menší zimní úmrtnosti,“ upozornil klimatolog Tim Osborn z University of East Anglia, který se na studii nepodílel.

Výzkum byl omezen pouze na evropská města a nezohlednil venkovské oblasti, které nejsou tak zasaženy efektem městských tepelných ostrovů. Nezahrnoval ani další části světa, kde jsou extrémní teploty již nyní závažným problémem. Celkově studie odhaduje, že nejhorší scénář oteplování by mohl vést k úmrtí 2,3 milionu lidí v Evropě mezi lety 2015 a 2099.

Madeleine Thomson, expertka na klima a zdraví z výzkumné organizace Wellcome, upozornila, že samotná úmrtnost je pouze jedním z mnoha rizik, která s sebou přináší rostoucí teploty.

„Extrémní horko zabíjí, ale také způsobuje širokou škálu vážných zdravotních problémů,“ uvedla. „Bylo prokázáno, že zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, potratů a duševních problémů.“

Někteří odpůrci opatření proti změně klimatu argumentovali, že globální oteplování sníží počet úmrtí způsobených zimou, což by mohlo kompenzovat nárůst úmrtí v horkých dnech.

Vědci však upozorňují, že zatímco lidské tělo se dokáže přizpůsobit mírnému chladu poměrně dobře, účinky extrémního horka se projevují mnohem rychleji a závažněji.

Studie také zkoumala, jak by bylo možné zachránit životy prostřednictvím adaptace na změny teplot.

V nejhorším scénáři by bylo potřeba „nepravděpodobně silné“ úrovně přizpůsobení, aby se podařilo zabránit růstu úmrtnosti. Naopak v příznivějších scénářích snižování emisí by 50% snížení vystavení extrémním teplotám stačilo k tomu, aby se počet úmrtí snížil.

„Dobrou zprávou je, že se můžeme adaptovat,“ uvedl Víctor Resco de Dios, environmentální inženýr z University of Lleida. „Adaptace začíná poměrně jednoduchými řešeními – i když nejsou zadarmo – jako je instalace klimatizace nebo vytváření prostorů, které slouží jako klimatické útočiště.“

K dlouhodobějším opatřením podle něj patří například rozšiřování zelených ploch v městech, které mohou pomoci zmírnit efekt městského tepelného ostrova, nebo úpravy zdravotnického systému, aby byl připraven na větší počet pacientů postižených extrémními teplotami.

Studie jasně ukazuje, že klimatické změny budou mít výrazný dopad na veřejné zdraví v Evropě. Zda se podaří omezit nárůst úmrtí, bude záviset na rychlosti přizpůsobení se novým podmínkám. Bez významných změn v městské infrastruktuře a zdravotnictví však může být Evropa do konce století svědkem alarmujícího růstu úmrtnosti v důsledku extrémních teplot.