Počasí může zabít miliony lidí, varuje nová studie

Extrémní teploty by mohly do konce století zvýšit počet úmrtí v Evropě o 50 %, přičemž ztracené životy kvůli extrémnímu horku pravděpodobně převýší počet těch, které zachrání mírnější zimy. Nová studie odhaduje, že i v nejoptimističtějším scénáři snižování emisí skleníkových plynů dojde k nárůstu přibližně 8 000 úmrtí ročně v důsledku „nevhodných teplot“. V nejhorším scénáři, který předpokládá extrémní oteplování, by mohl být čistý nárůst až 80 000 úmrtí ročně, uvedl server The Guardian.

Tato zjištění vyvracejí argument, že globální oteplování by mohlo být pro společnost přínosem, protože by vedlo k menšímu počtu úmrtí v zimních měsících.

„Chtěli jsme tuto hypotézu otestovat,“ uvedl Pierre Masselot, statistik z London School of Hygiene & Tropical Medicine a hlavní autor studie. „A jasně jsme ukázali, že klimatická změna povede k čistému nárůstu úmrtí souvisejících s teplotou.“

Studie vychází z předchozího výzkumu, ve kterém vědci analyzovali souvislost mezi teplotami a úmrtností v různých věkových skupinách v 854 evropských městech. Výsledky byly kombinovány se třemi klimatickými scénáři, které simulují možné změny v populaci i teplotách do konce století.

Ve všech třech scénářích se ukázalo, že nekomfortní teploty budou zabíjet více lidí než dnes. Největší nárůst úmrtí se očekává v horkých jižních státech Evropy, zejména v oblasti Středomoří, ale také ve střední Evropě, kde by mohlo být zasaženo Švýcarsko, Rakousko, jižní Německo a Polsko.

Naopak v chladnějších severních zemích, jako je Norsko, může dojít k mírnému poklesu úmrtnosti způsobené zimním počasím, ale tento efekt bude zcela převážen masivním nárůstem úmrtí v jižnějších regionech.

„V Norsku bychom mohli vidět velmi mírný přínos,“ vysvětlil Masselot. „Ale ten je naprosto zanedbatelný v porovnání s obrovským nárůstem úmrtí v jižních zemích.“

Horko a chlad jsou tichými zabijáky, které poškozují lidské tělo dlouho předtím, než se projeví extrémními případy úpalu nebo podchlazení.

Během vln veder úmrtnost prudce roste, zejména u starších a nemocných lidí, protože jejich tělo je vystaveno nadměrné zátěži a nemůže si odpočinout. Naopak chladné počasí zvyšuje krevní tlak a přispívá k celé řadě srdečních a plicních onemocnění.

„Jasně řečeno, nárůst úmrtí způsobených horkým počasím bude vyšší než počet úmrtí, kterým se vyhneme díky menší zimní úmrtnosti,“ upozornil klimatolog Tim Osborn z University of East Anglia, který se na studii nepodílel.

Výzkum byl omezen pouze na evropská města a nezohlednil venkovské oblasti, které nejsou tak zasaženy efektem městských tepelných ostrovů. Nezahrnoval ani další části světa, kde jsou extrémní teploty již nyní závažným problémem. Celkově studie odhaduje, že nejhorší scénář oteplování by mohl vést k úmrtí 2,3 milionu lidí v Evropě mezi lety 2015 a 2099.

Madeleine Thomson, expertka na klima a zdraví z výzkumné organizace Wellcome, upozornila, že samotná úmrtnost je pouze jedním z mnoha rizik, která s sebou přináší rostoucí teploty.

„Extrémní horko zabíjí, ale také způsobuje širokou škálu vážných zdravotních problémů,“ uvedla. „Bylo prokázáno, že zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, potratů a duševních problémů.“

Někteří odpůrci opatření proti změně klimatu argumentovali, že globální oteplování sníží počet úmrtí způsobených zimou, což by mohlo kompenzovat nárůst úmrtí v horkých dnech.

Vědci však upozorňují, že zatímco lidské tělo se dokáže přizpůsobit mírnému chladu poměrně dobře, účinky extrémního horka se projevují mnohem rychleji a závažněji.

Studie také zkoumala, jak by bylo možné zachránit životy prostřednictvím adaptace na změny teplot.

V nejhorším scénáři by bylo potřeba „nepravděpodobně silné“ úrovně přizpůsobení, aby se podařilo zabránit růstu úmrtnosti. Naopak v příznivějších scénářích snižování emisí by 50% snížení vystavení extrémním teplotám stačilo k tomu, aby se počet úmrtí snížil.

„Dobrou zprávou je, že se můžeme adaptovat,“ uvedl Víctor Resco de Dios, environmentální inženýr z University of Lleida. „Adaptace začíná poměrně jednoduchými řešeními – i když nejsou zadarmo – jako je instalace klimatizace nebo vytváření prostorů, které slouží jako klimatické útočiště.“

K dlouhodobějším opatřením podle něj patří například rozšiřování zelených ploch v městech, které mohou pomoci zmírnit efekt městského tepelného ostrova, nebo úpravy zdravotnického systému, aby byl připraven na větší počet pacientů postižených extrémními teplotami.

Studie jasně ukazuje, že klimatické změny budou mít výrazný dopad na veřejné zdraví v Evropě. Zda se podaří omezit nárůst úmrtí, bude záviset na rychlosti přizpůsobení se novým podmínkám. Bez významných změn v městské infrastruktuře a zdravotnictví však může být Evropa do konce století svědkem alarmujícího růstu úmrtnosti v důsledku extrémních teplot.

Související

Počasí

Počasí se v průběhu týdne změní, potvrzuje předpověď

Na dva časové úseky rozdělili meteorologové svou předpověď počasí pro tento týden. Zprvu bude v Česku tepleji, zároveň se očekává více srážek. Pak sice častěji vykoukne sluníčko, zároveň se ale vrátí mrazy a na hory i sněžení. 

Více souvisejících

Počasí globální oteplování

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 29 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Atlantic zveřejnil celou konverzaci Trumpových poradců. Bílý dům se opět bouří

Americký magazín The Atlantic zveřejnil nový článek, v němž jeho šéfredaktor Jeffrey Goldberg přináší další podrobnosti o tom, co údajně sdíleli poradci prezidenta Donalda Trumpa v soukromé skupině na šifrované komunikační platformě Signal. Článek tvrdí, že administrativa se snaží bagatelizovat význam zpráv, které byly omylem zaslány právě Goldbergovi.

před 2 hodinami

Petr Pavel promluvil v Poslanecké sněmovně. (26.3.2025)

Odborníků na armádu je stejně jako na fotbal, pustil se Pavel do kritiků. Poslanci pak raději schůzi uzavřeli

Poslanci se ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi svolané z iniciativy hnutí ANO, která se věnovala koncepci výstavby Armády České republiky a její modernizaci. Výjimečně se jednání na pozvání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové účastnil i prezident Petr Pavel, který kvůli tomu zkrátil svůj program v Plzeňském kraji. Schůze probíhala za napjaté atmosféry, kdy se střetávaly názory vládní koalice a opozice ohledně dalšího navyšování výdajů na obranu a armádních akvizic.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron

Domácí zájem má přednost, přede vším. Francii došla trpělivost a vyhodila "jaderného lídra"

Odvolání "jaderného lídra" Luca Rémonta z čela státní energetické společnosti EDF je podle webu Politico dalším důkazem, že ve Francii pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona platí jasné pravidlo: domácí zájmy mají přednost před vším ostatním. Přestože Rémont dokázal během svého krátkého působení firmu stabilizovat a zvýšit produkci jaderné energie na úroveň nevídanou od roku 2019, jeho odlišná vize budoucnosti EDF ho nakonec stála místo.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump rozvrací světový řád. Evropa hledá cestu z krize

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa stále více stahují z role garanta globální bezpečnosti, čímž vrhají Evropu do nejistoty. Politika amerického prezidenta, která zpochybňuje poválečné bezpečnostní uspořádání, přináší největší krizi Západu od konce druhé světové války. Odborníci varují, že „Trumpismus přežije jeho prezidentství“, píše BBC.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Mike Waltz

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil

Washington se zmítá v bezpečnostním skandálu poté, co americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz podle BBC převzal plnou odpovědnost za únik informací z privátní chatovací skupiny na aplikaci Signal. Skupina, v níž se nacházeli vysoce postavení vládní činitelé, omylem zahrnula i novináře Jeffreyho Goldberga, který následně zveřejnil detaily o amerických plánech na bombardování Jemenu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

včera

včera

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy