V úterý začne astronomická zima, na počasí to ale vidět nebude

O zimním slunovratu je nejkratší den a nejdelší noc v roce. Slunce je také nejníže nad obzorem a jeho paprsky dopadají do české kotliny nejšikměji. S úhlem dopadu slunečních paprsků na zemský povrch souvisí teplota, méně již se vzdáleností Země od Slunce. Ta je počátkem ledna nejkratší, zatímco v létě naopak nejdelší.

Noci, která je nejdelší v roce, bude po slunovratu ubývat jenom večer a bude tomu tak až do Nového roku. Zatím půjde jen o zanedbatelné minuty, tvrdí astronomové. "Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více," vyjadřuje lidová pranostika počáteční váhavý návrat Slunce k rovníku a prodlužování dne.

Letošek byl na území České republiky také bohatý na astronomické úkazy. Pozorovatelé mohli sledovat dvě zatmění, částečné zatmění Slunce a úplné zatmění Měsíce, i planety Jupiter a Saturn.

Psali jsme: Začátek letošní zimi je unikátní: Vánoce na blátě nebudou a na sněhu už vůbec ne  

Astronomové také upozorňovali na mezinárodní rok světla 2015 a větší potřebu tmy. Pojem světelné znečištění (light pollution) nemá striktní definici. Obecně je jím chápáno souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou přináší umělé osvětlení. Alternativním pojmem, používaným zejména v prostředí světelné techniky, je rušivé světlo (obtrusive light), vysvětluje astro.cz.

Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří pronikání světla do příbytků, oslnění, osvětlení míst kde to není žádoucí a závojový jas oblohy (populárně označovaný jako tzv. světelný smog).

Negativní dopady umělého osvětlení mohou být rozmanité a jistým způsobem se týkají téměř všech obyvatel vyspělého světa, ačkoliv si to většinou ani neuvědomují. Světelné znečištění představuje riziko ekologické, zdravotní i bezpečnostní, ochuzuje nás o pohled na noční hvězdnou oblohu, a stojí množství peněz i energie – leckdy zcela zbytečně.