Potvrzeno: Svět se potýká s teplotami, které dosud nezažil. A lepší to už nebude

Rok 2016 byl definitivně nejteplejším rokem v historii planety. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru, který patří pod Ministerstvo obchodu USA a je vědeckou vládní agenturou, která se soustřeďuje na environmentální témata .

Ve výroční zprávě, která je součtem měsíčních pozorování, se uvádí, že rok 2016 byl nejteplejším za 137 let, kdy se zaznamenávají měření. Rekordní teploty podle vědců způsobila kombinace dlouhodobého globálního oteplování a silného fenoménu El Niňo, který vede k přirozenému oteplování vody v Tichém oceánu.

Většina ukazatelů klimatických změn pokračovala v již naznačeném trendu oteplujícího se světa a několik dalších změn - včetně teplot půdy a oceánu, hladiny moří a koncentrací skleníkových plynů v atmosféře - prolomilo již dosažené rekordy, uvedl NOAA. Množství mořského ledu v Arktidě bylo navíc na rekordně nízké úrovni nebo se k ní velmi těsně přiblížilo.

Prognózy na další roky ale nejsou o moc příznivější. Výzkumníci z laboratoře the Climate Impacr Lab přišli s analýzou, která ukazuje strmý nárůst počtu horkých dní. Koncem století by počet horkých dní v roce mohl například v Česku stoupnout až na 50.

Extrémně horké dny, kdy teploty dosahují a mnohdy i přesahují hranici 35 stupňů Celsia, budou co do počtu v roce čím dál častějším jevem. Píše o tom list The New York Times. V následujících dekádách tak přibude dnů, kdy bude úroda usychat ještě na polích a kdy budou lidí vystaveni zvýšenému riziku úmrtí. 

To by mohlo mít za následek masové vymírání lidstva. Každoročně by totiž na následky veder mohlo umřít až 150 000 osob. Počet smrtí způsobený extrémním počasím by se měl zvýšit padesátinásobně a 2 ze 3 lidí na zemi budou ovlivněni přírodními katastrofami. Upozornila na to jiná studie zaštítěná Evropskou komisí, která slouží jako varování před smrtícím dopadem globálního oteplování.

Číslo smrtí za rok by podle vědců mohlo vzrůst padesátinásobně z 3000 na 152 000 už v roce 2071. Většina obětí by byla následkem vln veder. Vědci zároveň upozornili, že výzkum nebral v úvahu, že by se lidé extrémnímu počasí najednou přizpůsobili.

Situace by měla být ještě horší, pokud státy a světové společenství nepřijmou žádná opatření k omezení globálního oteplování a vypouštění emisí. Extrémně horkých dnů by přibylo i v oblastech poměrně vzdálených od Rovníku.

Vedra jdou navíc ruku v ruce s navýšením spotřeby elektrické energie. Jen ve Spojených státech dochází k tomu, že spotřeba elektřiny s horkými dny jde strmě nahoru, a to zejména díky častějšímu využívání energicky náročných klimatizačních systémů. Výhodou využívání klimatizace je postupný proces adaptace lidského těla na zvýšená horka.

V zemích, kde k ochlazování a využívání klimatizací nedochází, umírá na následky vedra mnohem více lidí. Podle jedné studie počet úmrtí z veder v Indii stoupá s každým 1 stupněm Celsia o 3,2 procenta.