Tropické počasí udeří znovu. Zasáhne Evropu včetně Česka, meteorologové varují

V sobotu odpoledne se do Česka po dvou týdnech letních dnů vrátí tropické vedro. Teploty od Prahy na sever Čech a na jihu Moravy vystoupají ke 31 stupňům Celsia, uvedl dnes Český hydrometeorologický ústav. Výstražná informace před horkem platí pro Prahu, Středočeský, Ústecký, Liberecký, Jihomoravský a Zlínský kraj od sobotních 12:00 do 20:00. Do Česka bude proudit teplý vzduch od jihozápadu.

Meteorologové připomněli, že horko představuje vysokou zátěž pro lidský organismus. Lidem hrozí přehřátí a dehydratace. Měli by proto dodržovat pitný režim, zvýšit především konzumaci neslazených nealkoholických nápojů v kombinaci s minerálkami. Rovněž je vhodné omezit tělesnou zátěž v poledních a odpoledních hodinách a nenechávat děti a zvířata na přímém slunci.

Období, kdy se maximální teploty pohybovaly většinou pod letními 25 stupni Celsia, pomalu končí. Dnes si lidé slunečních paprsků příliš neužijí s výjimkou východu a jihovýchodu republiky. K vyšším teplotám v závěru týdne se přidá poměrně vlhký vzduch, který bude umocňovat pocit dusna, uvedli meteorologové na facebooku.

Nejchladnějším červencovým dnem bylo podle meteorologů úterý 9. července. Nyní začnou teploty stoupat a pondělí 22. července má šanci dostat se mezi deset prozatím nejteplejších dnů letošního roku, úterý dokonce mezi pět nejteplejších, uvedli meteorologové na webu.

*UPDATE* on the developing heat wave next week - low 30s over England and upper 30s / low 40s over France, Benelux and Spain are expected from Tuesday to Thursday!https://t.co/Wm3qStZuhi

— severe-weather.EU (@severeweatherEU) July 19, 2019

V Česku nadále přetrvává sucho. Podle portálu InterSucho během minulého týdne sucho mírně ustoupilo, trpí jím především severní polovina republiky. Zemědělci hlásí velké ztráty a ani studený a vlhký květen úrodu příliš nezachránil. Poškozené je obilí, řepka, mák, kukuřice, ovoce i zelenina. Obilí už mnohde ani nedozrává, ale rovnou zasychá. Neroste pořádně ani tráva, vojtěška či jeteloviny, takže mnozí nebudou mít dostatek krmiva ani druhý rok po sobě.

Evropu zasáhne příští týden další vlna veder

Počínaje víkendem dorazí z Afriky do Evropy vlna veder. Horko by ale nemělo dosáhnout takové intenzity a délky jako na konci června, uvedla s odkazem na meteorology italská agentura ANSA. Vedra zasáhnou mimo jiné Francii, Německo, Rakousko, Británii, Nizozemsko, Španělsko, Itálii a Portugalsko.

Tlaková výše z Afriky se nad Středomořím a nad západní a střední Evropou začne šířit od neděle. Ten den mají teploty na severu a ve střední části Itálie dosáhnout až 35 stupňů. V následujících dnech to bude až o tři stupně více.

Od neděle se teplota začne zvyšovat ve Francii a na většině míst se tam do úterý vyšplhá na 35 stupňů. Ve středu a ve čtvrtek mohou teploměry na jihovýchodě země ukázat i 40 stupňů.

V České republice se podle dlouhodobé předpovědi meteorologů budou od neděle do čtvrtka teploty pohybovat v rozmezí 27 až 29 stupňů; v dalších třech dnech by měly vystoupit až na 31 stupňů.

Odborníci varují, že horké počasí patrně přetrvá po zbytek léta. "Nynější dlouhodobá předpověď ukazuje, že Evropa bude do konce léta většinou zakoušet mimořádné vedro," řekl serveru Euronews klimatolog Michael Mann.

Související

Více souvisejících

Počasí Léto

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 5 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 6 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 7 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 10 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 11 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 13 hodinami

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy