Červenec zmírnil sucho jen nepatrně, zásoby podzemní vody se tenčí

Řeky byly o prvním prázdninovém měsíci na tom s vodou podobě jako loni, nejmenší průtoky byly zejména na horním Labi a jeho přítocích, v povodí Berounky, Lužnice a v povodí a přítocích horní Moravy a horní Odry.

Také vegetace vykazovala v červenci obdobný stav jako loni a zemědělci vzhledem k k tomu tak budou mít opět problémy se zásobami sena. Usychaly rovněž stromy, které podle meteorologů ale reagují na sucho s určitým zpožděním a škody se na nich mohou projevit až po několika letech. Sucho nejvíce zasáhly jehličnany a z volně rostoucích listnatých dřevin začaly předčasně žloutnout břízy, lísky, kleny, třešně, habry nebo lípy.

Meteorologové uvedli, že v současné době je půdní sucho zejména v Čechách, kde je jím nejvíce zasažen jih a východ území.

S ohledem na srážky byl letošní červenec podnormální, přičemž nejchudší na ně byly kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Pardubický, naopak nejvíce pršelo v Olomouckém a Zlínském kraj. Za celý červenec spadlo podle předběžných dat v Česku v průměru 58 milimetrů srážek, což je 66 procent normálu z let 1981 až 2010. Loni v červenci bylo ale deště ještě méně a měsíční srážkový úhrn v ČR tehdy činil pouhých 42 milimetrů, uvedli meteorologové.

Deficit územních srážek tak podle nich od začátku letošního roku činí asi 40 milimetrů. Loni byla situace horší, od začátku roku 2018 do konce července se deficit pohyboval okolo 114 milimetrů.

Průměrná teplota loni v červenci činila 19,7 stupně Celsia a byla tak o 0,9 stupně vyšší než letos. Nejvyšší červencová průměrná teplota 21,3 stupně je z roku 2006.

Panel OSN pro změny klimatu (IPCC) dnes zveřejnil zprávu, podle které se v následujících dekádách zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří. Zpráva, na níž se podílela více než stovka expertů z padesátky zemí světa, doporučuje v této souvislosti mimo jiné lépe chránit lesy a změnit chování spotřebitelů. Extrémy počasí kvůli změnám klimatu totiž ovlivní produkci potravin.