V Česku je nejtepleji v Evropě. Taková vedra jsou v červnu abnormální, děsí se meteorolog

Loňský červen byl podle něj také teplý, ale ne tak jako ten letošní. "Na červen jsou tyto teploty vysoké, loni jsme touto dobou naměřili skoro 33 stupňů, ale tady bylo v úterý přes 34 stupňů," poznamenal meteorolog. Stejnou hodnotu loni v Rožmitále naměřili v poslední červnový den. Tropická horka, která na mnoha místech Česka lámou teplotní rekordy, by podle Hoyera měla vydržet ještě dnes a ve čtvrtek.

Podobnou sérii veder meteorolog pamatuje například v roce 1983, ale to bylo až v červenci. "V červnu ještě přece jen není země tak prohřátá a ty teploty nebývají tak vysoké," podotkl Hoyer, který pravidelně měří teplotu a tlak vzduchu a údaje posílá do meteorologického ústavu. Kvůli tomu je prakticky po celý život vázán k jednomu místu, což je podle něj někdy obtížné. "Ale já jsem to dělal vždycky rád, protože to je můj koníček," poznamenal.

„Za vysokými teplotami stojí jižní proudění, které k nám žene horký vzduch z Afriky," řekla Novinkám.cz Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Již tak extrémní teploty podle ní pocitově zvyšuje i vysoká vlhkost vzduchu.

Zatímco v našich zeměpisných šířkách varují meteorologové před teplotami, které mohou dosahovat až 38 stupňů Celsia, na jihu Evropy je paradoxně chladněji. Ve Španělsku se teploty pohybují kolem 28 stupňů, v Chorvatsku do 30 a Itálie hlásí teploty kolem 33 stupňů.

"Na většině území byly dnes (teploty) už nad 30 stupňů Celsia, dosahovaly 28 až 33 stupňů Celsia," uvedla Marie Odstrčilová z ČHMÚ. Většina původních rekordů evidovaných k dnešnímu datu je z roku 2002, například v České Lípě před 11 lety naměřili o půl stupně méně. Praha-Karlov aktuálně hlásí 33,6 stupně, v roce 2002 tu byl přitom rekord také o půl stupně nižší. V Lednici je nyní 33,3, v roce 2002 to bylo 32,9 stupně. V Plzni-Bolevci a v Nedrahovicích vystoupala rtuť zatím na 33,8 stupně, v Brně-Žabovřeskách na 33,7.

Pozor na zdravotní komplikace z vedra

Běžně by měl dospělý člověk vypít minimálně 1,5 - 2 litry tekutin, v tropických teplotách by to ale měl být dvojnásobek, tedy 3 - 4 litry. Při výrazném pocení neuškodí ani 5 litrů. Ideální tekutinou je obyčejná voda z kohoutku, případně lehce nakyslé nebo nahořklé nápoje, třeba zelené nebo slabé bylinkové čaje a ředěné ovocné džusy. Jejich teplota by se měla pohybovat mezi 8-12 °C. Alkohol se příliš nedoporučuje, a to dokonce ani vychlazené pivo, pokud by ho tedy bylo příliš, píše server Aktualne.cz.

Další důležitou oblastí, na kterou si při vedrech musíme dát pozor, je fyzická aktivita. "Pokud něco musím v takových vedrech udělat, tak se to pokusím přesunout na jindy, třeba na ráno či na večer, a vyhnout se tomu, že budu pracovat v poledne na přímém slunci," říká doktor Martin Papáč z Vojenské nemocnice ve Střešovicích.

U starých lidí situaci komplikuje různá kombinace nemocí. Starší lidé navíc necítí tak velkou žízeň a hůře také rozpoznají hranici, kdy by se již měli schovat do stínu nebo si odpočinout.

Dodává však, že nebezpečí hrozí při nerozumném chování všem a vyvarovat se mu můžeme právě adekvátními reakcemi.

Účinky tropických teplot tak nesmíme podceňovat, nebrat rizika na lehkou váhu, na druhou stranu to s omezeními a opatřeními není nutné nepřehánět.

"Znám pacienty, kteří slyší, že se blíží vedra a biozátěž 3, a už je jim špatně, ačkoli se ještě nic neděje. Psychika je mocná čarodějka," dodává Papáč.

"Dospělí poznají, když se něco děje a jejich tělo něco potřebuje. U dětí je ten problém, že často neřeknou, že mají žízeň, celkově nemají tak silnou kontrolu nad tím, jak jim je," upozorňuje Papáč s tím, že je proto rodiče musejí o to více hlídat.