Kvalita ovzduší v Česku patřila podle meteorologů loni mezi nejlepší za deset let

Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Údaje z manuálního měření například těžkých kovů nebo benzenu vyhodnotí ústav až v dubnu.

Kvalita ovzduší byla loni převážně velmi dobrá až dobrá. "K výskytu velmi dobré až dobré kvality ovzduší na městských a předměstských stanicích docházelo nejčastěji v Jihočeském, Plzeňském kraji a Jihomoravském kraji bez aglomerace Brno, nejméně často v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek," uvedl ČHMÚ. Na venkovských stanicích byla velmi dobrá kvalita ovzduší nejčastěji v jižních Čechách, naopak nejméně opět na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku.

Nejlepší rozptylové podmínky byly loni v květnu, nejhorší v únoru. Překročení imisního limitu u prachových částic PM10 a jemných prachových částic PM2,5 zaznamenali meteorologové pouze u několika stanic na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku a také na stanici Zlín-ZŠ Kvítkova. Na několik místech byl také překročen imisní limit pro přízemní ozon, převážně se to týkalo stanic ve vyšších nadmořských výškách a v Ústeckém kraji. Pro tyto oblasti jsou zvýšené koncentrace ozonu typické.

Průměrné měsíční koncentrace prachových částic PM10, jemných prachových částic PM2,5 a oxidu dusičitého byly loni v porovnání s desetiletým průměrem nižší ve všech měsících roku, s výjimkou PM10 a PM2,5 v červnu.

Podle ČHMÚ byly nízké koncentrace způsobené několika faktory. "Pokračujícím poklesem emisí díky již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, příznivými meteorologickými podmínkami, kdy během teplejší části roku nedošlo k výskytu sucha, a příznivějšími rozptylovými podmínkami v závěru roku ve srovnání s desetiletým průměrem," uvedli meteorologové.

Kvalitu ovzduší loni, podobně jako v roce 2020, ovlivnila vládní opatření proti epidemii koronaviru. Týkalo se to zejména března, kdy platil i zákaz pohybu mezi okresy, což vedlo k nižší intenzitě dopravy. "Na jedné straně tedy docházelo k poklesu emisí látek znečišťující ovzduší z dopravy, na druhé straně vyšší intenzita vytápění v důsledku setrvání obyvatelstva v domácím prostředí vedla k vyšším emisím látek z lokálního vytápění," upozornil ČHMÚ.

V dubnu ústav zveřejní druhou část zprávy, ve které vyhodnotí koncentrace karcinogenního benzo(a)pyrenu. Meteorologové předpokládají, že u této látky byly imisní limity překročeny na řadě míst, zejména kvůli emisím z lokálních vytápění, výskytu mírně nepříznivých až nepříznivých podmínek od ledna do března, mírně nepříznivých podmínek v závěru roku a teplotám pod bodem mrazu v lednu, únoru a prosinci. "Navíc při zvýšení cen energií v závěru roku 2021 lze očekávat i návrat k levnějšímu způsobu vytápění, což mohlo vést k dalšímu navýšení koncentrací benzo[a]pyrenu v ovzduší," dodali meteorologové.