Drtivé dopady oteplování: Střední Evropa vyschne na prach, bude bez vody a elektřiny

Evropa prožívá nejteplejší roky v historii měření a nezdá se, že by se trend chýlil ke konci. Naopak meteorologové předvídají, že následující roky budou ještě teplejší, než ty uplynulé.

Experti z britské meteorologické kanceláře Met Office tvrdí, že následujících pět let bude nejteplejších v historii. Měly by tak překonat uplynulé čtyři roky 2018, 2017, 2016 a 2015, které se dosud uváděly jako ty nejteplejší. Nově se posunou na páté až deváté místo.

Vyplývá to z rozsáhlé studie, na které se kromě britských meteorologů podílela i americká NASA a několik dalších meteorologických služeb a organizací. Ty společně přišly na to, že například Češi pociťují větší teplo, než obyvatelé Karibiku. Evropa totiž zažívá jiné počasí než zbytek světa.

A právě to by se mohlo zdejším obyvatelům stát osudným. Evropská unie, která monitoruje vliv teplotních a klimatických změn, na svém webu uvádí, že čím častější teplotní extrémy zažíváme, tím větší jsou jejich dopady na lidské zdraví.

To by podle expertů mohlo vést k nárůstu případů úmrtnosti souvisejících s vysokou teplotou. Zvláště zranitelní jsou pak starší lidé a kojenci, kteří budou pokračujícím oteplováním postiženi nejvíce.

Teplo zničí ekosystémy i zemědělce

Narůstající teploty ale nebudou mít vliv pouze na lidské zdraví. Ovlivní také rozložení a hojnost mnoha druhů rostlin a živočichů, především hmyzu a ptáků. Ti již dnes vykazují problémy s přizpůsobením se měnícímu se klimatu. Nejvíce postiženy jsou přitom horské oblasti.

Podle studie Evropské unie se ale mění i chování a fenologie živočišných a rostlinných druhů. To by mohlo vést k většímu počtu škůdců, invazivních druhů a rozvoji nemocí, zatímco výnosy a životaschopnost zemědělství a hospodářských zvířat nebo kapacita ekosystémů jako jsou vodní nádrže se bude snižovat.

Mrazivé dny by se měly v Evropě vyskytovat méně častěji a mírnější průběh zimy by mohl snížit počet úmrtí způsobená nízkými teplotami. Globální oteplování ale podle expertů ovlivňuje předvídatelnost počasí a tudíž i schopnost na něj reagovat.

Oproti tomu mohou mít extrémní teploty vliv na odvětví, jako je zemědělství, cestovní ruch a výroba energie. Města mohou čelit problémům se zásobováním vodou a dalšími základními zdroji. 

Sladká evropská voda totiž pochází převážně z horských oblastí a jen zhruba 40 % evropské vody pochází z Alp. Změny v dynamice sněhu a tání ledovců ale mohou vést k nedostatku vody v celé Evropě.

Budoucnost Evropy bez elektřiny?

Tyto klesající dodávky vody budou mít podle Evropské unie také negativní dopad na vodní elektrárny, které jsou hlavním zdrojem energie pro velkou část Evropy. Nedostatek vody bude mít i přímý dopad na občany, zejména ve vysoce urbanizovaných nebo hustě osídlených oblastech a u pobřeží. 

Ve většině Evropy bude podle expertů méně srážek a narůstající teploty povedou k častějším a intenzivnějším letním suchům. Středomořský region již tyto účinky oteplování zažívá a Evropská unie očekává, že v nadcházejících letech bude extrémnímu suchu čelit i střední Evropa.

To přitom může mít hned dvojí negativní efekt. Velká část Evropy bude ohrožena rozsáhlými požáry a i místa, v nichž byla v předcházejících letech rizika vzniků požárů nízká, se mohou potýkat s touto katastrofou. Změna klimatu ale také zvýší šance na záplavy. Očekává se, že povodňové škody v celé Evropě rapidně porostou.

Povodně jsou přitom běžnou přírodní katastrofou a společně s bouřemi už postihly miliony lidí po celé Evropě. V posledních třech desetiletích také způsobily masivní hospodářské ztráty, změna klimatu ale pravděpodobně zvýší výskyt a četnost záplav v nadcházejících letech v celé Evropě.

Nezapomínejme na ledovce

Poslední oblastí, na kterou v materiálech o globálním oteplování Evropská unie odkazuje, je stoupající úroveň moře. Ta se v posledních desetiletích zrychlila a důvodem je především tepelná roztažnost oceánů v důsledku oteplování, ale také zvýšení množství vody v důsledku tání ledovců.

S rostoucími globálními teplotami se tak pobřežní oblasti stanou více ohroženy povodněmi a erozí. Přitom přibližně třetina obyvatel EU žije do 50 km od pobřeží a tyto oblasti tvoří více než 30 % celkového HDP Evropské unie. 

Zvýšení hladiny moří posílí riziko povodní a eroze v pobřežních oblastech, což bude mít významné dopady pro obyvatele, infrastrukturu, podniky i přírodu. Nárůst hladiny také sníží množství sladké vody, protože mořská voda se protlačí do podzemních vodních ploch.

I to podle materiálů Evropské unie ovlivní biologickou rozmanitost a služby a zboží, které pobřežní oblasti poskytují. Můžeme se tak například stát svědky destrukce mokřadů, v nichž žijí ohrožují jedinečné druhy ptáků a rostlin.