ROZHOVOR | Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 

Znamenalo vypuknutí palestinské intifády, neboli lidového povstání,  v prosinci  1987 výrazný zlom pro dosavadní průběh izraelsko-palestinského konfliktu?

Určitě ano. Izraelští lídři měli pocit, že aspirace Palestinců na sebeurčení mají pod kontrolou. Jásir Arafat a další představitelé Organizace pro osvobození Palestiny byli v Tunisu, daleko od místa dění, a na palestinských územích zakročovala izraelská armáda velmi ostře proti jakýmkoliv pokusům postavit se izraelské okupaci. Intifáda proto izraelské představitele překvapila a zaskočila. Až během ní si uvědomili, jak velká je frustrace Palestinců na Západním břehu a v Gaze z pokračující okupace a z nedostatku naděje, že jednou dojde k nějakému řešení. Tehdejší izraelské vedení tak postupně došlo k závěru, že bude třeba začít s Palestinci vyjednávat a to navzdory tomu, že někteří z palestinských lídrů měli teroristickou minulost. Výsledkem intifády tak bylo to, že si v roce 1993 obě strany vyměnily dopisy, ve kterých Izrael uznal Organizaci pro osvobození Palestiny jako reprezentanta Palestinců a Organizaci pro osvobození Palestiny potvrdila svoje dřívější prohlášení o tom, že uznává existenci Izraele a vzdává se používání terorismu a násilí. To umožnilo následná mírová jednání v Oslu. 

Intifádu odstartovala dopravní nehoda se čtyřmi palestinskými oběťmi, kterou podle palestinského výkladu způsobil záměrně řidič izraelského vojenského vozidla. Příčiny však byly nepochybně mnohem hlubší a zmíněný incident dal pouze průchod nahromaděnému napětí. V čem tedy hledat skutečné kořeny první intifády?

Skutečné kořeny sahají hluboko do minulosti. Palestinci po desetiletí věřili, že Izrael bude jednou zničen a na celém území na východ od řeky Jordán vznikne Palestina. V této naději je udržovaly i arabské země. Jenomže všechny války vedené ve jménu Palestinců arabskými zeměmi Arabové prohráli a výsledkem každé války byla ztráta území, které Palestinci považovali za své. V Šestidenní válce v roce 1967 pak Izrael dobyl všechna palestinská území, tedy Západní břeh a Gazu. 

Od té doby ale není Izrael schopen přesně definovat svojí strategii vůči těmto palestinským územím. Na jedné straně doufal, že toto území bude schopen vyměnit za mír, podobně jako v případě Sinaje s Egyptem. Ale tato strategie na Západním břehu neuspěla i proto, že toto území bylo vždy velmi sporné. Do roku 1967 tam nebyla samostatná Palestina, ale bylo to území, které po vzniku Izraele anektovalo Jordánsko, které se nároku na Západní břeh vzdalo až v roce 1988. Nebylo tedy jasné, s kým o tomto území jednat. 

Na straně druhé Izrael od šedesátých let budoval na Západním břehu židovské osady, což nebylo motivováno pouze bezpečnostně či ekonomicky, ale i nábožensky. Západní břeh, neboli Judea a Samaří, je místo, kde se psala historie židovského národa, a města jako Hebron mají nesmírnou důležitost pro věřící Židy. Palestincům již tak v sedmdesátých letech došlo, že Izrael neporazí, a tak začali bojovat alespoň o území Západního břehu a Gazy. A tím, že Izrael nepřicházel s žádným jasným programem ohledně předání kontroly nad tímto územím Palestincům a místo toho tam stěhoval více a více židovských osadníků, a to vše za přítomnosti izraelské armády, vedlo k první intifádě.  

Lze se setkat s názorem, že zásahy izraelských bezpečnostních složek proti palestinským projevům odporu byly neadekvátně tvrdé. Jako argument zpravidla zaznívá asymetrický počet obětí. Palestinců zahynulo o dva tisíce více než bylo 160 mrtvých na izraelské straně, i když téměř polovina z nich nepřišla o život v důsledku izraelských akcí. Zmiňována je také absence většího počtu teroristických útoků a nasazení těžkých zbraní ze strany Palestinců. Jak hodnotíte izraelský postup s odstupem pětatřiceti let? 

Izrael bude vždy kritizován za to, že v každém konfliktu s Palestinci, ale i s arabskými zeměmi, bude mít menší počet obětí. Tuto kritiku považuji za dost problematickou. Izrael investuje obrovské množství prostředků do toho, aby zabezpečil domácí frontu, ale i vlastní vojáky proti ztrátám na životě. Je to motivováno mimo jiné také tím, že Izrael je početně v obrovské nevýhodě oproti arabskému světu. Proto si nemůže dovolit utrpět velké ztráty. Ale samozřejmě je pravda, že zatímco Palestinci mají k dispozici poměrně primitivní zbraně, Izrael do boje nasazuje těžkou techniku, což vede ke ztrátám na životě hlavně mezi Palestinci. Současně ale kdyby Izrael nevyužíval velmi sofistikované zbraně a používal primitivnější zbraňové systémy, tak je mrtvých civilistů při každém vojenském střetu mezi Izraelci a Palestinci ještě mnohem více. 

Pokud byste měla srovnat první intifádu s intifádou druhou, která vypukla v září 2000, jaké jsou hlavní rozdíly?

Míra násilí. Jestli během první intifády se boje dotkly Izraele v hranicích před rokem 1967 jen málo, druhá intifáda byla zcela jiná. Palestinští sebevražední atentátníci útočili na autobusy a kavárny a na každodenní život v Izraeli to mělo obrovský dopad. Například z Jeruzaléma se stalo město, ze kterého tak trochu vyprchal život. Pro Palestince byla situace ještě mnohem napjatější, protože boje probíhaly po mnoho měsíců. Na obou stranách bylo také velké množství obětí mezi civilisty. V Izraeli nebylo nikdy tolik obětí terorismu jako během druhé intifády. Palestinských obětí bylo také výrazně více než během předchozích střetů. Jinak ale motivace pro vypuknutí druhé intifády nebyla o moc jiná, než v případě té první. Frustrace Palestinců z izraelské okupace a neschopnosti palestinského vedení s tím něco dělat. 

Interpretace toho, kdy první intifáda skončila, se různí. Podle některých je za její konec možné považovat mírovou konferenci v Madridu na přelomu října a listopadu 1991, jiní naopak zmiňují až podpis první mírové dohody z Osla v září 1993. Pokud bychom se přiklonili k druhému momentu, který položil základ pro vznik palestinské samosprávy na Západním břehu a v Pásmu Gazy, lze první intifádu považovat z palestinského pohledu za úspěšnou?

Ano i ne. Ano proto, že obě strany přivedla k jednacímu stolu a chvíli se zdálo, že by opravdu mohlo dojít k dojednání míru. Jak ale postupně vyprchávaly naděje, že dohody s Osla opravdu přinesou dlouhodobé mírové řešení, začala narůstat frustrace, a to jak mezi Palestinci, tak v Izraeli. To celé potom vyústilo v druhou intifádu. Jejím hlavním výsledkem je obrovské posílení pravice v Izraeli. Izraelci prostě přestali věřit v to, že Palestinci myslí jednání o mírovém řešení vážně. Výsledkem je, že již mnoho let spolu Izraelci a Palestinci o míru nejednají. A frustrace mezi Palestinci tak opět narůstá a začíná se blížit k bodu varu.  

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Irena Kalhousová Izrael palestina Pásmo Gazy Jásir Arafat

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy