ROZHOVOR | Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

Dá se za počátek událostí, které vedly k vyslání mírové mise OSN do Somálska, označit rok 1991, kdy v zemi padla levicová diktatura Mohameda Siada Barrého, což doprovázel také rozklad státních struktur?

Vláda Siada Barrého bezesporu byla hlavním viníkem občanské války v Somálsku a tedy i důvodem k vyslání mírových sil OSN. Siad Barré po sobě zanechal zničenou a hlavně klanově rozdělenou zemi, kdy klany na severu byly dlouhodobě utlačované a hledaly nějakou alternativu. Tím došlo k vytvoření například Somálského národního hnutí na severu země, a později roku 1991 k vyhlášení Republiky Somaliland, kterou však do dnešních dnů nikdo neuznal. Zatímco klany na severu se dokázaly domluvit na přechodu k v zásadě demokratické vládě, klany na jihu se propadly do kolotoče občanských válek.

Mezinárodní společenství zasáhlo do somálské občanské války v dubnu 1992, kdy byla na základě Rady bezpečnosti OSN spuštěna mise UNOSOM, která víceméně předpokládala dohled nad dodržováním příměří prostřednictvím početně velmi omezeného mezinárodního kontingentu v řádu desítek až stovek vojáků. V listopadu, vzhledem ke zhoršující se situaci v zemi, vystoupily Spojené státy s návrhem na vyslání mnohem silnějšího mezinárodního vojenského uskupení pod americkým velením. Co vedlo Washington k takové iniciativě, která následně vyústila v misi UNITAF?

Šlo o reakci na vývoj na jihu Somálska, kde sílil generál Mohamed Farah Aidíd. Žádal odchod mírových sil, které zároveň neměly takový mandát, aby nepřehlednou situaci zvládly. Na půdě OSN se tak hledal způsob, jak posílit roli OSN a dosáhnout míru, tak se vytvořily jednotky UNITAF, kterým velely Spojené státy, ale jichž se zúčastnily asi dvě desítky zemí, včetně třeba Bangladéše, Pákistánu, Egypta nebo Belgie či Švédska. Somálsko již procházelo humanitární krizí, hrozil hladomor, a v neposlední řadě je třeba si uvědomit strategický význam Somálska při pohledu na mapu.

Mise UNITAF, spuštěná v prosinci 1992, měla rovněž posvěcení Rady bezpečnosti OSN. Jaký byl její hlavní cíl na pozadí eskalující situace v Somálku a změnil se zásadně tento cíl ve chvíli, kdy na jaře následujícího roku došlo k její transformaci v misi UNOSOM II? 

Hlavním cílem UNITAFu byly dodávky jídla a dalších základních prostředků k zabránění humanitární katastrofy, která bezprostředně hrozila. OSN považuje tuto misi za úspěšnou. Ta transformace, o které hovoříte, v zásadě rozšířila pravomoci mise, týkaly se zajištění bezpečnosti a revitalizace ekonomických a politických pořádků v zemi.

Jaký měl vstup velkého množství zahraničních, především amerických vojáků do Somálska vliv na dynamiku tamního konfliktu?

Jednoznačně šlo o zásadní ingredienci, protože do té doby šlo o klanový konflikt mezi Somálci. Somálská společnost je poměrně konzervativní, pokud se týče cizích vlivů, respektive vměšování se do jejich vnitřních záležitostí. I proto se stávali vojáci OSN terčem násilí tam či onde. Navíc přeci jen Američané v osmdesátých letech poskytovali podporu Siadu Barrému - poté, co Sovětský svaz zastavil veškerou pomoc Somálsku po somálské invazi do Etiopie v roce 1977. Vnímali jej jako protiváhu režimu Mengistu Haile Mariama v Etiopii, jehož mohutně vyzbrojili Rusové, respektive Sovětský svaz. I proto neustálý tlak Mohameda Faraha Aidída na odchod cizinců ze země.

Doslova ikonickým střetem celé operace se stala počátkem října 1993 bitva v metropoli Mogadišu, ke které došlo v rámci snahy amerických speciálních sil zajmout zmíněného samozvaného somálského vůdce Aidída. Téměř dvě desítky mrtvých a přes sedm desítek zraněných amerických vojáků vedly tehdejší Clintonovu administrativu k rozhodnutí zastavit bojové akce v Somálsku a stáhnout vojska ke konci března nadcházejícího roku. Jednalo se zásadní zvrat v konfliktu, nebo spíše potvrzení jeho dosavadního směřování?

Šlo samozřejmě o zcela zásadní událost, nejen pro následnou dynamiku somálského konfliktu a postupný odchod mírové mise, ale také pro americkou zahraniční politiku, která se v letech následujících vyznačovala značnou neochotou se jakkoliv angažovat v dalekých konfliktech někde v Africe. Názorně jsme to mohli vidět v případě Rwandy a neochoty administrativy Spojených států se jakkoliv zapojit, i když už se v zemi rozběhla genocida. Pro somálský konflikt to znamenalo jeho další rozběh, celá devadesátá léta v Somálsku se nesla ve znamení naprostého chaosu a bezpráví, které pak začal napravovat až takzvaný Svaz islámských soudů, jemuž se podařilo část jižního Somálska zpacifikovat a vrátit mu řád, než došlo k etiopské invazi roku 2006, která odstartovala další kolo občanské války.

Jak s odstupem třiceti let hodnotit rozhodnutí vyslat do Somálska početně rozsáhlý mnohonárodnostní zahraniční vojenský kontingent? Existovaly alespoň na papíře předpoklady pro úspěch takové mise?

Těžko říct. Jako každá jiná mise OSN má i tato svá různá hodnocení a úhly pohledu. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo takřka nic z hlediska zabránění konfliktu nebo jeho deeskalace, tak nevím, zda můžeme hovořit o úspěchu. Možná se mohla i podcenit schopnost Somálců bojovat, ale především jejich odpor k vnějšímu vměšování do jejich vlastních vnitřních záležitostí.

Jak jste již sám naznačil, po odchodu posledních vojáků OSN v březnu 1995 pokračovala v Somálsku eroze centrálních struktur. V africkém kontextu přitom představuje země poměrně homogenní útvar, ať už z etnického či jazykového hlediska. Kde tedy hledat hlavní příčinu toho, že se jedná minimálně v posledních třech dekádách o jeden z nejméně stabilních států světa? 

Ty příčiny jdou daleko do minulosti. Máte pravdu, že Somálsko je takřka unikátní zemí v Africe, jazykově, etnicky i nábožensky de facto homogenní země, čili to je zcela diametrálně odlišná situace, než třeba v sousední Etiopii a Keni, kde také žijí poměrně početné somálské komunity. Problém Somálska byl, že somálsky hovořící obyvatelstvo bylo během kolonialismu rozděleno do pěti různých celků: Italské Somálsko, Britské Somálsko, Francouzské Somálsko - dnes Džibutsko, Etiopie, respektive region Ogaden, a Keňa - Northern Frontier District.

Když vzniklo roku 1960 nezávislé Somálsko, tak sloučením prvních dvou. Každá součást ale měla jinou historii administrativy, školství, takřka neexistující společnou infrastrukturu a podobně. V šedesátých letech se ale podařilo vytvořit relativně demokratické, a v Africe té doby unikátní prostředí. Tomu zasadil ránu převrat roku 1969 a nástup Siada Barrého k moci. Se sovětskou podporou v zádech si nejen troufl na invazi do Etiopie, ale i k utlačování somálských severních klanů, především klanu Isaaq. Když jej Sověti po začátku invaze opustili, hledal v osmdesátých letech podporu jinde, ve Spojených státech , ale třeba i v Číně. Celá osmdesátá léta byla vyplněna násilím proti severním klanům a jejich odporem vůči Barrého režimu, který kulminoval roku 1988 bombardováním města Hargeysa, dnes hlavního města Somalilandu. Mnozí hovoří o genocidě páchané na klanu Isaaq.

Když se spolu s koncem studené války zhroutily diktátorské režimy v Etiopii a Somálsku, nešlo už násilí zastavit. Na jihu se moci chopili tamní de facto warlordi, vzájemně usilující o moc. Mezi nimi vynikal Mohamed Farah Aidíd, o němž jsme hovořili. Dělal vše pro to, aby se dostal k moci. Centrální vláda měla jen velmi omezenou moc, de facto jen v několika čtvrtích Mogadišu. Jde tedy v mnoha ohledech o válku s klanovým pozadím, k němuž se v poslední dekádě přidal i významný náboženský prvek v podobě hnutí aš-Šabáb, které je jakýmsi pohrobkem zmiňovaného Svazu islámských soudů. Ale i jeho agenda je spíše nacionalistická, než globálně džihádistická, čili jej asi nelze úplně srovnávat s al-Kájdou, nebo takzvaným Islámským státem.

Související

Mogadišo

Somálské bezpečnostní síly zabily spoluzakladatele teroristické skupiny Šabáb

Somálské bezpečnostní síly zabily spoluzakladatele islamistické teroristické skupiny Šabáb Abdullahiho Nadira, a to při operaci provedené ve spolupráci s mezinárodními partnery. O sobotní operaci v neděli informovala somálská vláda, uvedla dnes agentura Reuters. Ve středním Somálsku dnes při dvou pumových útocích zahynulo podle somálské státní tiskové agentury nejméně 20 lidí.
Mogadišo

Útočníci obsadili hotel v Mogadišu, použili u toho výbušniny

Skupina neznámých útočníků dnes s pomocí výbušnin a střelných zbraní pronikla do hotelu v somálské metropoli Mogadišo a obsadila ho. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informace policie a zpravodajských služeb. Zatím nejsou zprávy o případných obětech nebo zraněných.

Více souvisejících

Somálsko rozhovor USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové si dál připomínají památku Ukrajinců zabitých při vzdušném útoku na Dnipro

Někteří Rusové pokračují v připomínání památky desítek Ukrajinců zabitých v lednu při ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Dnipro. Napsal to dnes zpravodajský web The Moscow Times, podle něhož pieta v Rusku přerostla v novou formu protiválečného protestu. Improvizovaná pietní místa, která tvoří květiny, plyšové hračky či ručně psané vzkazy, se podle portálu objevila v nejméně 60 ruských městech.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

USA pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc za dvě miliardy dolarů. Francie a Itálie se přidají

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů. Na tiskové konferenci to dnes oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Aktualizováno včera

Sníh zkomplikoval dopravu

Větrné počasí bičuje Česko. Sníh komplikuje dopravu, tisíce lidí bez proudu, padají stromy, stojí vlaky i kamiony

Silný vítr dnes odpoledne zkomplikoval dopravu zejména v českých krajích. Popadané stromy zastavily provoz na několika železničních tratích, problémy byly například i na dálnici D10. Bez proudu jsou tisíce domácností, nejvíce ve středních Čechách. Výstraha před silným větrem platí na většině území ČR do soboty. Vedle větru působí problémy na některých místech také sníh. Pod jeho tíhou se lámou stromy, tvořit se mohou sněhové jazyky, v horách i závěje.

včera

Diana Krall

Diana Krall, Kurt Elling, Simon Phillips, či Melissa Aldana. JazzFestBrno představuje kompletní program

Program 22. ročníku festivalu JazzFestBrno, který se uskuteční od 7. března do 19. května, je kompletní. K již dříve zveřejněným hvězdám přibyla další významná jména současné jazzové scény. Do Brna zavítají mimo jiné zpěvák Kurt Elling, bubeník Simon Phillips, saxofonista Donny McCaslin, klavírista Emmet Cohen, kytarista Kurt Rosenwinkel, saxofonistka Melissa Aldana či nově vzniklé anglicko-české trio Noble-Slavík-Clarvis. Představí se také kapela Poogie Bell – Juraj Griglak Band, bubeník Udi Shlomo a basista a zpěvák Chris Morrissey. Tito umělci doplnili již dříve oznámené hudebníky, kterými jsou Diana Krall, Kronos Quartet, Dave Holland, John Scofield a Tigran Hamasyan. Letošní ročník brněnského JazzFestu nabídne v průběhu hlavní části 16 koncertů během 13 festivalových večerů.

včera

Distribuční centrum Amazonu v USA

Americká obchodní komise připravuje antimonopolní žalobu na Amazon

Americká Federální obchodní komise (FTC) připravuje antimonopolní žalobu na internetový obchod Amazon. Informoval o tom dnes list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Podle listu ale zatím není jisté, zda FTC žalobu skutečně podá.

Aktualizováno včera

Evropská unie, ilustrační foto

Členské země EU se dohodly na cenových stropech na ruské ropné produkty

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se dnes dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska. Informovalo tom švédské předsednictví EU. U nafty bude podle diplomatů cenový strop činit 100 dolarů za barel a u topných olejů 45 dolarů za barel, uvedla agentura Reuters. Opatření by mělo vstoupit v platnost v neděli.

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační foto

Svět řeší, zda pustit Rusko a Bělorusko na olympiádu. Stát chce jednat s olympijským výborem

Ukrajina bude nadále a intenzivně přesvědčovat lídry sportovních federací, aby zachovali současné sankce a kvůli invazi nedovolili startovat Rusům a Bělorusům v soutěžích, potažmo kvalifikacích a na olympijských hrách v Paříži. Oznámil to po dnešním zasedání národního olympijského výboru v Kyjevě ministr sportu Vadym Hutcajt. Možný bojkot her by podle něj přišel až po marném úsilí v jednáních.

včera

Nejvyšší správní soud

NSS eviduje už 50 stížností na prezidentské volby

Nejvyšší správní soud obdržel k dnešním 16:00 zhruba 50 podání, která se týkají volby prezidenta, řekla ČTK mluvčí Sylva Dostálová. Stěžovatelé se mohou na soud obrátit během sedmidenní lhůty, která začala plynout 1. února, skončí 7. února v 16:00. Mezi uvedenými podáními jsou některá tzv. formulářová, což znamená, že se podobají obsahem i formou či jsou kopií stejného vzoru, do kterého je dopsáno jméno a další identifikační údaje konkrétního navrhovatele.

včera

Ilustrační foto

V Česku v lednu stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů

V Česku bylo v lednu vyhlášeno 63 bankrotů společností, což bylo o osm více než v prosinci. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci proti prosinci stoupl rovněž o osm na 379. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

včera

Ilustrační foto

Některým školákům na dnešní den volna navážou jarní prázdniny

Žáci základních škol a středoškolští studenti dnes mají jednodenní pololetní volno. Části z nich na ně hned po víkendu navážou týdenní jarní prázdniny. Nepřerušených deset dní volna díky tomu čeká na školáky z Chebska, Karlovarska, Sokolovska, Nymburska, Jindřichohradecka, Litoměřicka, Děčínska, Přerovska, Frýdecko-Místecka a z městských obvodů Praha 6 až Praha 10.

včera

Vítěz Velké ceny Maďarska Max Verstappen

Ford se vrací do Formule 1

Po více než dvou desetiletích se Ford vrací do Formule 1. Ikonická americká automobilka a společnost Red Bull Powertrains uzavírají dlouhodobé strategické technické partnerství pro vývoj nové generace hybridní pohonné jednotky, která se bude ve Formuli 1 používat od sezóny 2026.

včera

Tomio Okamura

Lidé nejvíce věří Babišovi, Okamurovi a Zemanovi, ukázal průzkum

Z vrcholných politiků lidé nejvíce věří předsedovi ANO Andreji Babišovi, v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z přelomu loňského a letošního roku mu důvěru vyslovilo 45 procent dotázaných. Druhým nejdůvěryhodnějším je šéf SPD Tomio Okamura, kterému věří 43 procent lidí. 

Aktualizováno včera

Čínský špionážní balón

Nad USA se několik dní pohybuje čínský špionážní balón, nejde sestřelit

Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balón, řekl ve čtvrtek AP nejmenovaný vysoce postavený činitel z ministerstva obrany. USA pohyby balónu sledují a Pentagon na žádost prezidenta Joea Bidena zkoumal možnost, že by ho sestřelil. Nakonec se ale ministr obrany Lloyd Austin a šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley pro takový krok nerozhodli kvůli obavám, že by úlomky zařízení mohly ohrozit lidi na zemi. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že balón je civilním výzkumným přístrojem, který zkoumá hlavně počasí, a kvůli jeho omezeným manévrovacím schopnostem ho z plánovaného kurzu vychýlil vítr.

včera

Paco Rabanne

Ve věku 88 zemřel Paco Rabanne, slavný španělský módní návrhář

Ve věku 88 let zemřel Paco Rabanne, uznávaný módní návrhář španělského původu, který se v šedesátých letech 20. století proslavil především svými metalickými a futuristickými modely. O jeho úmrtí informovala agentura AFP s odvoláním na mluvčího katalánské skupiny Puig, která vlastní značku nesoucí jeho jméno.

včera

Ilustrační foto

Zaměstnanost uprchlíků v Česku roste

 Zaměstnanost uprchlíků v Česku roste. Většinou pracují na plný úvazek. I přes vyšší kvalifikaci vykonávají často pomocné a manuální práce. Mnohem častěji mají zaměstnání lidé se znalostí češtiny. Do kurzů chodí ale jen 35 procent příchozích. 

včera

Kurýři rozvážkových firem si vydělají až 300 korun za hodinu, vliv má počet objednávek

Kurýři rozvážkových firem v ČR mohou vydělat v průměru až 300 Kč za hodinu. Pracují na základě partnerství se společnostmi a jejich výdělek se odvíjí hlavně od počtu vyřízených objednávek. Pracovní dobu si mohou kurýři určovat podle svých představ. Vyplývá to z vyjádření společností Wolt, Bolt Food a Dáme jídlo pro ČTK.

Zdroj: ČTK

Další zprávy