MOV: Ruští a Běloruští sportovci mohou příští rok na olympiádu, ale pod neutrální vlajkou

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) schválil účast ruských a běloruských reprezentantů na olympijských hrách v roce 2024 v Paříži pod vlajkou neutrálních sportovců. Toto rozhodnutí umožňuje jednotlivcům z těchto zemí soutěžit, ne však reprezentovat dané země.

Do soutěží se dosud kvalifikovalo jedenáct "neutrálních" sportovců, z toho osm z Ruska a tři z Běloruska. Ti budou moci startovat pod neutrální vlajkou, bez státní hymny nebo symbolů. MOV uvedl, že sportovci s vazbami na vojenské nebo policejní složky budou nadále vyloučeni, stejně jako ti, kteří aktivně podporují válku na Ukrajině.

Týmy z obou zemí nebudou mít povolení soutěžit na olympijských hrách. Rozhodnutí bylo přijato poté, co se zástupci mezinárodních federací a národních olympijských výborů vyslovili pro přijetí neutrálních sportovců na 12. olympijském summitu v Lausanne.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už v září prohlásil, že na příštích olympijských hrách v Paříži se nesmí objevit vlajka Ruska jako státu, který páchá válečné zločiny na Ukrajině. Navzdory probíhající ruské invazi na Ukrajině ale tehdy MOV doporučil, aby ruští i běloruští sportovci mohli soutěžit na mezinárodních soutěžích, za předpokladu, že splní stanovené podmínky včetně soutěžení pod neutrální vlajkou a prokáží, že aktivně nepodporují válku na Ukrajině.

"Doufám, že jde o svědomité rozhodnutí olympijského světa. Není ale to hostitelský stát, který by měl rozhodovat o tom, co má dělat MOV. (Prezidentovi výboru) Thomasi Bachovi plně důvěřuji," řekl francouzský prezident.

Doporučené články

"Samozřejmě, že na olympijských hrách v Paříži nemůže být ruská vlajka, myslím, že v tom je shoda. Pro Rusko jako zemi není (na olympiádě) místo v době, kdy páchá válečné zločiny, kdy deportuje děti," konstatoval Macron .

V rozhovoru pro francouzský sportovní deník L'Équipe se Macron zamýšlel i nad tím, jak rozlišovat mezi ruskými sportovci, kteří jsou komplici současného ruského režimu a těmi, kteří jsou jeho oběťmi uvedl server euronews

Ukrajinský premiér Denys Shmyhal v létě prohlásil, že Ukrajina je připravena bojkotovat olympijské hry v Paříži, pokud bude Rusku a Bělorusku povoleno se soutěže zúčastnit. 

"Ukrajina je odhodlaná. Byla vytvořena mocná mezinárodní koalice pro spravedlivý sport, zahrnující 35 států. Jsme připraveni společně bojkotovat olympijské hry v Paříži, pokud bude Ruské federaci a Bělorusku umožněno se soutěže zúčastnit," napsal na telegramu.

Doporučené články

"Očekáváme, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) učiní správné rozhodnutí a rezolutně odvolá agresora z olympiády," dodal v srpnu s tím, že Rusko zabilo stovky ukrajinských sportovců a trenérů a zničilo nebo poškodilo stovky sportovních zařízení během války.

Ruský ministr sportu Oleg Matycin označil na jaře výzvu 35 zemí k vyloučení Ruska a Běloruska kvůli invazi na Ukrajinu z olympijských her v roce 2024 za nepřijatelný.  Podle návrhu MOV by Rusové a Bělorusové mohli v Paříži startovat jako neutrální atleti. Jejich návrat do soutěží zdůvodnil prohlášením Organizace spojených národů, která vyloučení Rusů a Bělorusů označila za diskriminaci.

Prezident MOV Thomas Bach už na jaře při návštěvě mistrovství světa ve sjezdovém lyžování hájil záměr dostat na olympijské hry 2024 v Paříži sportovce z Ruska a Běloruska, proti kterému se v Evropě i v dalších zemích zvedla velká vlna nevole. 

Doporučené články

Argumentoval tím, že sport musí respektovat lidská práva všech sportovců. Odmítl, že by se MOV kvůli svému přístupu ocitl na "špatné straně historie". Krátce po ruské invazi na Ukrajinu, která začala takřka před rokem, ale drtivá většina mezinárodních sportovních organizací vyloučila ze svých soutěží sportovce z Ruska i jeho spojence Běloruska.

Tehdy to doporučoval i MOV a sankce platí dosud. Vedení světového olympismu ale nedávno uvedlo, že uvažuje o tom, že by na OH připustil start neutrálních sportovců z Ruska a Běloruska, kteří se vymezí proti válce na Ukrajině.

Bach už dříve vyzval Ukrajinu, aby upustila od výzev k bojkotu. Zatím nenaznačil, že by pod tlakem měnil postoj. A nemyslí si, že by na plánech MOV bylo něco špatného. "Historie ukáže, kdo dělá víc pro mír. Jestli ti, kteří se snaží držet cesty otevřené, komunikovat, nebo ti, kteří chtějí izolovat a rozdělovat," uvedl.

Související

Olympijský hokejový stadion v Miláně Glosa

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.
Olympijské centrum Milána

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Více souvisejících

olympiáda Rusko Bělorusko

Aktuálně se děje

před 46 minutami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 2 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 4 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 7 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

včera

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy