Halové ME v atletice, 3. den: Sběr kovů pokračoval i v neděli. Bronz získala jak mužská štafeta, tak i Helcelet!

Bělehrad - K prozatím celkovým pěti medailím z tohoto bělehradského halového evropského šampionátu v atletice přidala česká výprava v neděli další dva cenné kovy, čímž tak překonala svou sbírku z předešlého halového ME, které se před dvěma lety konalo v Praze. V neděli, v závěrečném dni letošního evropského šampionátu v hale, to byly bronzy, které putovaly do Česka. První zásluhou sedmibojaře Adama Sebastiana Helceleta, jenž tak obhájil své třetí místo po prvním sedmibojařském dni v Bělehradě díky svému běhu na trati dlouhé 1000 metrů a získal tak celkem 6110 bodů. Pro tohoto českého závodníka to tak je zisk již šesté medaile, přičemž bronz je to jeho třetí. O další bronz se pak v neděli postarala mužská štafeta v běhu na 4x400 metrů a především díky finišmanovi Pavlu Maslákovi se česká výprava mohla radovat ze zisku sedmé medaile z tohoto halového ME.

Ze sedmibojařského titulu se v Bělehradě nakonec radoval Francouz Kevin Mayer, jenž dokázal získat celkem 6479 bodů, čímž tak zaznamenal nový evropský rekord a vedle toho tak vymazal výkon Romana Šebrleho z historických tabulek. Připomeňme, že bývalý český vícebojař v roce 2004 dosáhl na metu 6438 bodů. Mayerovi se mimo to podařilo v historických tabulkách překonat o tři body i Američana Dana O´Briena, v historickém pořadí mu už tak zbývá překonat pouze dalšího Američana Ashtona Eatona, jenž je držitel světového rekordu v podobě 6645 bodů.

Dodejme, že Helcelet nestačil ještě na druhého Španěla Ureňu (6227 bodů). Druhý český sedmibojař Jiří Sýkora pak uzavřel elitní desítku s 5902 body na kontě. Co se týče Helceleta, tak ten samozřejmě věděl, že na druhého Španěla dosáhnout už nemůže, spíše se na něj dotahovali závodníci, kteří byli za ním. Nebezpečně se k němu přibližoval Srb Mihail Dudaš, protože ale tento sedmibojař v poslední disciplíně spadl, byl nakonec ke smutku domácího publika diskvalifikován. "Přepálil to a strašně vytuhnul, až spadnul. Trochu jsem čekal, že to zkusí. Já se nikam nehnal, byla to naše taktika s trenérem, vyšlo nám to úplně jak jsme chtěli, takže úplně úžasné," neskrýval svou radost po závodě svěřenec kouče Josefa Karase Helcelet.

Už od třetí disciplíny, tedy od vrhu koulí, figuroval Helcelet na třetí příčce. Druhý den načal tento reprezentant čtvrtým místem z překážek za 7,97. Tento víceboj pak pokračoval skokem o tyči, kde Helcelet nedokázal překonat 510 cm, tedy hodnotu svého osobního rekordu, následoval pak závěrečný kilometrový běh a právě tam svým umístěním na třetím místě ve svém letošním nejlepším čase 2:45,00 minuty uhájil konečnou bronzovou příčku, přičemž za svým sedmibojařským maximem zaostal o 78 bodů. Své osobní rekordy si v Bělehradě připsal i druhý český vícebojař Sýkora a to nad překážkami (7,99) a ve skoku o tyči (490).

Díky Maslákovi získala bronz i štafeta, sprinterka Seidlová se pak do finále nekvalifikovala

První Poláci, druzí Belgičané a třetí Češi. Takové je konečné pořadí na medailových pozicích v disciplíně 4x400 metrů. Čeští reprezentanti Patrik Šorm, Jan Tesař, Jan Kubista a Pavel Maslák tak získali svůj již třetí bronz na třetím šampionátu tohoto druhu po sobě. Přitom ještě před poslední předávkou to vypadalo s českým kvartetem jakkoli, jen ne na medailové umístění. Tehdy se totiž pohybovalo na pátém místě. Finiš měl však na starosti výtečný Maslák, jenž díky svému výkonu vytáhl českouštafetu na bronzovou pozici poté, co dokázal předběhnout jak Ukrajince, tak i Francouze a to v posledních metrech závodu. Nakonec Maslák dorazil do cíle v čase 3:08,60 minuty a za druhými Belgičany, jež obhajovali titul z předešlého HME, zaostali Češi o osm desetin. Mimochodem, vítězní Poláci se postarali o zisk již sedmého zlata z tohoto halového evropského šampionátu pro polskou výpravu.

Další úspěch pro českou  výpravu pak mohla zařídit ještě sprinterka Klára Seidlová, ovšem nakonec se do finálového běhu na 60 metrů nedostala, neboť v svém semifinále skončila až na šestém místě. Tato teprve třiadvacetiletá debutantka na takto velké atletické akci dorazila do cíle tohoto běhu v čase 7,43 sekundy, přičemž v sobotním rozběhu zaznamenala o osm setin rychlejší běh. Celkově se pak tato reprezentantka umístila na 19. pozici, další z českých sprinterek Barbora Procházková už v sobotu nedokázala postoupit ze svého rozběhu.

Po dvou bězích na tomto šampionátu to pokaždé cinklo Britce Muirové, domácí dálkařka Španovičová skočila nejdelší skok vůbec od roku 1989

Zajímavosti se děly i v dalších disciplínách, ve kterých nebyli žádní čeští zástupci. Svou druhou zlatou medaili z tohoto mistrovství v neděli získala třiadvacetiletá Britka Laura Muirová, jelikož po sobotním trumfu na patnáctistovce uspěla i na tříkilometrové trati. A stejně jako v sobtu, tak i nyní v jejím případě šlo o světový rekord. Do cíle třítisícovky totiž dorazila v čase 8:35,67 minuty, přičemž tak o pouhé čtyři vteřiny vylepšila 21 let starý rekord Portugalky Fernandy Ribeirové. Mimochodem, stalo se tak poprvé od roku 2007, kdy jedna závodnice dokázala na jednom šampionátu vyhrát oba tyto běžecké závody. Naposledy se to podařilo Polce Chojecké v Birminghamu.

Připomeňme, že v sobotu doběhla na patnáctistovce do cíle v čase 4:02,39, čímž tak vymazala 32 starý rekord halového mistrovství Evropy na této trati, který dosud držela slavná Rumunka Doina Melinteová, vedle toho ještě vylepšila národní maximum Kelly Holmesové. "Po té sobotě jsem nemohla spát. Nohy nebolely, ale byla jsem dost unavená a v polovině závodu jsem si říkala, aby se už nezrychlovalo. Ale dokázala jsem se udržet. Věděla jsem, že mám finiš, počkala jsem si a pak za to vzala," komentovala svůj výkon sama Muirová.

Za zmínku stojí i závod skokanek do dálky, kde obhajovala svůj titul z Prahy domácí Srbka Ivana Španovičová, jež před domácím publikem předvedla ve třetí sérii skok daleký 724 centimetrů a zaznamenala tak nejdelší skok na světě od roku 1989. Právě před tímto rokem totiž skočili dál už jen Heike Drechslerová z NDR (737) a Galina Čisťjakovová ze SSSR (730). Srbka se tak tedy po tomto dni zařadila na třetí místo historických tabulek ve své disciplíně. "Bylo pro mě velmi důležité, abych dobře skákala. Lidi byli úžasní a jsem ráda, že jsem jim mohla tuhle medaili dát," řekla pak po závodě Španovičová.

Halové mistrovství Evropy v atletice v Bělehradu (5.3.2017):

Finále:

Muži - 800 m:

1. Kszczot (Pol.) 1:48,872. Bube (Dán.) 1:49,323. De Arriba (Šp.) 1:49,68

Muži - 3000 m:

1. Mechaal (Šp.) 8:00,602. H. Ingebrigtsen (Nor.) 8:00,933. Ringer (Něm.) 8:01,01

Muži - Výška:

1. Bednarek (Pol.) 2322. Grabarz (Brit.) 2303. Seliverstov (Běl.) 227

Muži - Trojskok:

1. Évora (Portug.) 17,202. Donato (It.) 17,133. Hess (Něm.) 17,12

Muži - Sedmiboj:

1. Mayer (Fr.) 6479 - evropský rekord (60 m: 6,95 - dálka: 754 - koule: 15,66 - výška: 210 - 60 m př.: 7,88 - tyč: 540 - 1000 m: 2:41,08)2. Ureňa (Šp.) 6227 (6,94 - 737 - 14,24 - 201 - 7,78 - 500 - 2:43,66),3. Helcelet 6110 (7,06 - 741 - 15,25 - 201 - 7,97 - 500 - 2:45,00),

...

10. Sýkora (oba ČR) 5902 (7,06 - 710 - 15,06 - 198 - 7,99 - 490 - 2:50,44)

Muži - 4x400 m:

1. Polsko (Kozlowski, Krawczuk, Wascinski, Omelko) 3:06,992. Belgie 3:07,803. ČR (Šorm, Tesař, Kubista, Maslák) 3:08,60

Ženy - 60 m:

1. Philipová (Brit.) 7,062. Povhová (Ukr.) 7,103. Swobodová (Pol.) 7,10

Ženy - 800 m:

1. Büchelová (Švýc.) 2:00,382. Oskanová-Clarkeová (Brit.) 2:00,393. Hinriksdóttirová (Isl.) 2:01,25

Ženy - 3000 m:

1. Muirová (Brit.) 8:35,672. Canová (Tur.) 8:43,463. McColganová (Brit.) 8:47,43

Ženy - Dálka:

1. Španovičová (Srb.) 7242. Ugenová (Brit.) 6973. Salmanová-Rathová (Něm.) 694

Související

Atletika

Další medaile z oštěpu. Po bronzové Špotákové získal stříbro Jakub Vadlejch

O posledním soutěžním dni na letošním mistrovství Evropy v atletice v Mnichově se česká atletika dočkala své třetí medaile. O tu se tentokrát postaral oštěpař Jakub Vadlejch, jenž tak navázal na svou reprezentační kolegyni ze stejné disciplíny Barboru Špotákovou, která v sobot získala bronz, a zísal tak nyní stříbro. A to díky svému hodu dalekému 87,28 metru, který byl nakonec o 38 centimetrů kratší než nejdelší pokus Němce Juliana Webera.
Oštěpařka Barbora Špotáková

Další český bronz na atletickém ME. Špotáková si ho zajistila až posledním hodem

Po koulaři Tomáši Staňkovi se může česká atletika radovat z další bonzové medaile, kterou získala na letošním mistrovství Evropy v Mnichově. O tu se totiž postarala největší legenda letošní atletické výpravy na této akci oštěpařka Barbora Špotáková. Ta ve svých 41 letech, tedy v době, kdy už začíná uvažovat o konci kariéry, vybojovala tento cenný kov svým posledním hodem dalekým 60,68 metru. Radost měla obrovskou i přesto, že sahala po stříbru. To nakonec získala osmnáctiletá Srbka Adriana Vilagošová.

Více souvisejících

ME v atletice Pavel Maslák Atletika

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 2 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

včera

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy