ME v atletice: Sprinter Stromšík i koulař Staněk postoupili do finále jen těsně. Dál jde i dálkař Juška

Berlín - V pondělí začalo v německém hlavním městě Berlíně 24. mistrovství Evropy v atletice a na programu byl konkrétně ryze kvalifikační den, ve kterém se představilo i několik českých reprezentantů. Z nich se nakonec z postupu z kvalifikace ve svých disciplínách mohou radovat dálkař Radek Juška, sprinter Zdeněk Stromšík, čtvrtkař-překážkář Michal Brož a koulař Tomáš Staněk. Zatímco o Stromšíkovi a Brožovi se jedná o postup z rozběhů do semifinále, Juška a Staněk postoupili do finále dálky respektive koule. A zvláště Tomáš Staněk, jeden z velkých nadějí na zisk medaile, se na svůj postup mezi elitu pořádně nadřel, neboť nakonec po kvalifikaci figuroval na 11. místě, předposledním možném postupovém, poté, co dostal svou kouloi k 19,77 metrům.

Protože Němci dávají koulařské disciplíně zvláštní váhu, a to především proto, že právě v kouli věří hlavně svému Davidu Storlovi, rozhodli se organizátoři letošního evropského šampionátu přesunout kruh pro koulaře do centra německé metropole a zřejmě jako by tato skutečnost zanechala na Tomáši Staňkovi následky. Jakoby se nemohl s netradičním prostředím od začátku sžít a možná i proto jeho první pokus zamířil mimo potřebnou výseč. K tomu, aby se závodníci nakonec podívali do finále, potřeboval každý z nich překonat metu 20,40 metru a pro českého reprezentanta tohle zrovna nikterak většinou není nepřekonatelná hranice.

V druhém pokusu ale zaznamenal hod daleký 19,77 metru, který ho sice do finále dostával, ovšem jistotu to Staňkovi nijak nedávalo. Nebyl tak daleko od toho, aby tak navázal na překvapivě brzký konec z olympiády v Riu de Janeiro v roce 2016 či z MS 2015 v Pekingu nebo z ME v Curychu, jež se konalo před čtyřmi lety. Naštěstí pro Staňka však neměli potřebnou fazónu ani většina jeho soupeřů a proto se tak nakonec mohl český atlet radovat z postupu do finále, i když po kvalifikaci skončil až na 11. místě.

Daleko snazší to měl s postupem domácí koulař David Storl, který hned svým prvním pokusem překonal onu metu 20,40 metru. Stejně tak si v kruhu počínali i jeho soupeři Michal Haratyk z Polska a Stipe Žunič z Chorvatska, který mimochodem na loňském světovém šampionátu v Londýně získal nečekaně bronz, díky čemuž tak tehdy zůstal český koulař bez cenného kovu.

Juška postoupil do finále dálky až díky svému druhému pokusu, ze sprinterů postoupil z rozběhů Stromšík

I u dálkaře Radka Jušky se čekalo, že s postupem do finále ve své disciplíně nebude mít sebevětší problém a že se se svým sektorem pro kvalifkační den rozloučí hned po svém prvním skoku. Závodníci zde potřebovali skočit více než osm metrů, aby měli jistotu účasti ve finále, Juškovi se přeci jenom podařilo postoupit i přesto, že zaznamenal ve svém druhém pokusu skok daleký 787 metrů, jež ho zařadil na sedmé postupové místo. Přes osmimetrovou hranici se v kvalifikaci dostali pouze Řek Miltiádis Tentóglu a domácí Fabian Heinle.

Ze sprinterského tria Veleba, Záleský, Stromšík postoupil z rozběhů do semifinále pouze posledně jmenovaný, jenž ve svém rozběhu sice skončil až na čtvrté pozici, jeho výsledný čas 10,39 sekundy však nakonec k postupu stačil. "Cíl jsem splnil, postoupil jsem do semifinále, ale chtěl jsem běžet o hodně rychleji," řekl po závodě a zároveň si postěžoval na dlouhou dobu, kterou musel strávit před tím, než se vůbec na stadion dostal. "Můj projev se mi nelíbil. Na rozcvičováku to jelo, ale v závodě to zmizlo. Doufám, že se to objeví zpátky."

Dodejme, že Záleský, pro něhož to byla premiérová účast na ME, zaznamenal čas 10,55 sekundy, Veleba pak ve svém rozběhu do cíle dorazil o tři setiny rychleji. V obou případech ale závodníci zůstali daleko za svým maximem. Nejrychlejší za sprinterů vůbec byl Nizozemec Churandy Martina (10,24), obhájce zlata z posledního ME v Amsterdamu.

I z rozběhů v rámci čtvrtky překážek z trojice českých závodníků postoupil jediný a to Michal Brož (50,74). Tomu se již počtvrté ve své kariéře podařilo postoupit do semifinále této dsciplíny na ME. Nyní byl součástí nejrychlejšího rozběhu.

Kdo se také zúčastnil kvalifikačního dne, ale dál se mu postoupit nepodařilo, tak to byla sprinterka Klára Seidlová. Ta skončila šestá s časem 11,63, což jí na postup dál nestačilo a nedokázala tak navázat na své letošní o několik skund rychlejší časy.

Mistrovství Evropy v atletice v Berlíně (6.8-2018):

Rozběhy a kvalifikace:

MUŽI:

100 m:

1. Martina (Niz.) 10,24,

...

14. Stromšík 10,39 - postoupil do semifinále,25. Veleba 10,52,31. Záleský (všichni ČR) 10,55 - nepostoupili.

400 m př.:

1. Coroler (Fr.) 50,10,

...

11. Brož 50,74 - postoupil do semifinále,16. Müller 51,00,21. Tuček (všichni ČR) 51,63 - nepostoupili.

Dálka

1. Tentóglu (Řec.) 815,

...

7. Juška (ČR) 787 - postoupil do finále.

Koule:

1. Storl (Něm.) 20,6311. Staněk (ČR) 19,77 - postoupil do finále

Kladivo:

1. Fajdek (Pol.) 77,86.

ŽENY:

100 m:

1. Kwayieová (Něm.) 11,30,

...

15. K. Seidlová (ČR) 11,63 - nepostoupila

Související

Atletika

Další medaile z oštěpu. Po bronzové Špotákové získal stříbro Jakub Vadlejch

O posledním soutěžním dni na letošním mistrovství Evropy v atletice v Mnichově se česká atletika dočkala své třetí medaile. O tu se tentokrát postaral oštěpař Jakub Vadlejch, jenž tak navázal na svou reprezentační kolegyni ze stejné disciplíny Barboru Špotákovou, která v sobot získala bronz, a zísal tak nyní stříbro. A to díky svému hodu dalekému 87,28 metru, který byl nakonec o 38 centimetrů kratší než nejdelší pokus Němce Juliana Webera.
Oštěpařka Barbora Špotáková

Další český bronz na atletickém ME. Špotáková si ho zajistila až posledním hodem

Po koulaři Tomáši Staňkovi se může česká atletika radovat z další bonzové medaile, kterou získala na letošním mistrovství Evropy v Mnichově. O tu se totiž postarala největší legenda letošní atletické výpravy na této akci oštěpařka Barbora Špotáková. Ta ve svých 41 letech, tedy v době, kdy už začíná uvažovat o konci kariéry, vybojovala tento cenný kov svým posledním hodem dalekým 60,68 metru. Radost měla obrovskou i přesto, že sahala po stříbru. To nakonec získala osmnáctiletá Srbka Adriana Vilagošová.

Více souvisejících

ME v atletice Atletika

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy