ME v atletice: Sprinter Stromšík i koulař Staněk postoupili do finále jen těsně. Dál jde i dálkař Juška

Berlín - V pondělí začalo v německém hlavním městě Berlíně 24. mistrovství Evropy v atletice a na programu byl konkrétně ryze kvalifikační den, ve kterém se představilo i několik českých reprezentantů. Z nich se nakonec z postupu z kvalifikace ve svých disciplínách mohou radovat dálkař Radek Juška, sprinter Zdeněk Stromšík, čtvrtkař-překážkář Michal Brož a koulař Tomáš Staněk. Zatímco o Stromšíkovi a Brožovi se jedná o postup z rozběhů do semifinále, Juška a Staněk postoupili do finále dálky respektive koule. A zvláště Tomáš Staněk, jeden z velkých nadějí na zisk medaile, se na svůj postup mezi elitu pořádně nadřel, neboť nakonec po kvalifikaci figuroval na 11. místě, předposledním možném postupovém, poté, co dostal svou kouloi k 19,77 metrům.

Protože Němci dávají koulařské disciplíně zvláštní váhu, a to především proto, že právě v kouli věří hlavně svému Davidu Storlovi, rozhodli se organizátoři letošního evropského šampionátu přesunout kruh pro koulaře do centra německé metropole a zřejmě jako by tato skutečnost zanechala na Tomáši Staňkovi následky. Jakoby se nemohl s netradičním prostředím od začátku sžít a možná i proto jeho první pokus zamířil mimo potřebnou výseč. K tomu, aby se závodníci nakonec podívali do finále, potřeboval každý z nich překonat metu 20,40 metru a pro českého reprezentanta tohle zrovna nikterak většinou není nepřekonatelná hranice.

V druhém pokusu ale zaznamenal hod daleký 19,77 metru, který ho sice do finále dostával, ovšem jistotu to Staňkovi nijak nedávalo. Nebyl tak daleko od toho, aby tak navázal na překvapivě brzký konec z olympiády v Riu de Janeiro v roce 2016 či z MS 2015 v Pekingu nebo z ME v Curychu, jež se konalo před čtyřmi lety. Naštěstí pro Staňka však neměli potřebnou fazónu ani většina jeho soupeřů a proto se tak nakonec mohl český atlet radovat z postupu do finále, i když po kvalifikaci skončil až na 11. místě.

Daleko snazší to měl s postupem domácí koulař David Storl, který hned svým prvním pokusem překonal onu metu 20,40 metru. Stejně tak si v kruhu počínali i jeho soupeři Michal Haratyk z Polska a Stipe Žunič z Chorvatska, který mimochodem na loňském světovém šampionátu v Londýně získal nečekaně bronz, díky čemuž tak tehdy zůstal český koulař bez cenného kovu.

Juška postoupil do finále dálky až díky svému druhému pokusu, ze sprinterů postoupil z rozběhů Stromšík

I u dálkaře Radka Jušky se čekalo, že s postupem do finále ve své disciplíně nebude mít sebevětší problém a že se se svým sektorem pro kvalifkační den rozloučí hned po svém prvním skoku. Závodníci zde potřebovali skočit více než osm metrů, aby měli jistotu účasti ve finále, Juškovi se přeci jenom podařilo postoupit i přesto, že zaznamenal ve svém druhém pokusu skok daleký 787 metrů, jež ho zařadil na sedmé postupové místo. Přes osmimetrovou hranici se v kvalifikaci dostali pouze Řek Miltiádis Tentóglu a domácí Fabian Heinle.

Ze sprinterského tria Veleba, Záleský, Stromšík postoupil z rozběhů do semifinále pouze posledně jmenovaný, jenž ve svém rozběhu sice skončil až na čtvrté pozici, jeho výsledný čas 10,39 sekundy však nakonec k postupu stačil. "Cíl jsem splnil, postoupil jsem do semifinále, ale chtěl jsem běžet o hodně rychleji," řekl po závodě a zároveň si postěžoval na dlouhou dobu, kterou musel strávit před tím, než se vůbec na stadion dostal. "Můj projev se mi nelíbil. Na rozcvičováku to jelo, ale v závodě to zmizlo. Doufám, že se to objeví zpátky."

Dodejme, že Záleský, pro něhož to byla premiérová účast na ME, zaznamenal čas 10,55 sekundy, Veleba pak ve svém rozběhu do cíle dorazil o tři setiny rychleji. V obou případech ale závodníci zůstali daleko za svým maximem. Nejrychlejší za sprinterů vůbec byl Nizozemec Churandy Martina (10,24), obhájce zlata z posledního ME v Amsterdamu.

I z rozběhů v rámci čtvrtky překážek z trojice českých závodníků postoupil jediný a to Michal Brož (50,74). Tomu se již počtvrté ve své kariéře podařilo postoupit do semifinále této dsciplíny na ME. Nyní byl součástí nejrychlejšího rozběhu.

Kdo se také zúčastnil kvalifikačního dne, ale dál se mu postoupit nepodařilo, tak to byla sprinterka Klára Seidlová. Ta skončila šestá s časem 11,63, což jí na postup dál nestačilo a nedokázala tak navázat na své letošní o několik skund rychlejší časy.

Mistrovství Evropy v atletice v Berlíně (6.8-2018):

Rozběhy a kvalifikace:

MUŽI:

100 m:

1. Martina (Niz.) 10,24,

...

14. Stromšík 10,39 - postoupil do semifinále,25. Veleba 10,52,31. Záleský (všichni ČR) 10,55 - nepostoupili.

400 m př.:

1. Coroler (Fr.) 50,10,

...

11. Brož 50,74 - postoupil do semifinále,16. Müller 51,00,21. Tuček (všichni ČR) 51,63 - nepostoupili.

Dálka

1. Tentóglu (Řec.) 815,

...

7. Juška (ČR) 787 - postoupil do finále.

Koule:

1. Storl (Něm.) 20,6311. Staněk (ČR) 19,77 - postoupil do finále

Kladivo:

1. Fajdek (Pol.) 77,86.

ŽENY:

100 m:

1. Kwayieová (Něm.) 11,30,

...

15. K. Seidlová (ČR) 11,63 - nepostoupila

Související

Atletika

Další medaile z oštěpu. Po bronzové Špotákové získal stříbro Jakub Vadlejch

O posledním soutěžním dni na letošním mistrovství Evropy v atletice v Mnichově se česká atletika dočkala své třetí medaile. O tu se tentokrát postaral oštěpař Jakub Vadlejch, jenž tak navázal na svou reprezentační kolegyni ze stejné disciplíny Barboru Špotákovou, která v sobot získala bronz, a zísal tak nyní stříbro. A to díky svému hodu dalekému 87,28 metru, který byl nakonec o 38 centimetrů kratší než nejdelší pokus Němce Juliana Webera.
Oštěpařka Barbora Špotáková

Další český bronz na atletickém ME. Špotáková si ho zajistila až posledním hodem

Po koulaři Tomáši Staňkovi se může česká atletika radovat z další bonzové medaile, kterou získala na letošním mistrovství Evropy v Mnichově. O tu se totiž postarala největší legenda letošní atletické výpravy na této akci oštěpařka Barbora Špotáková. Ta ve svých 41 letech, tedy v době, kdy už začíná uvažovat o konci kariéry, vybojovala tento cenný kov svým posledním hodem dalekým 60,68 metru. Radost měla obrovskou i přesto, že sahala po stříbru. To nakonec získala osmnáctiletá Srbka Adriana Vilagošová.

Více souvisejících

ME v atletice Atletika

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu

Americký prezident Donald Trump chystá osobní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraji týdne vysoké úrovně Valného shromáždění OSN v New Yorku. Hlavním tématem rozhovorů má být uzavření příměří v oblasti energetické infrastruktury, na které americký lídr důrazně naléhá. Nadcházející schůzka přichází v době, kdy Ukrajina stupňuje své údery na ruský energetický sektor a svět čelí výraznému růstu cen motorové nafty.

včera

OSN, ilustrační foto

Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence

Skupina dvaadvaceti zemí přijala na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku společnou deklaraci zaměřenou na regulaci umělé inteligence. Signatářské státy v dokumentu zdůrazňují, že rozvoj této technologie musí zůstat pod přímým lidským dohledem, řízením a kontrolou. Zástupci zúčastněných národů zároveň navrhují vytvoření globálního dohledu, který by dohlížel na bezpečnostní rizika. Reagují tak na překotný vývoj takzvaných hraničních modelů umělé inteligence, které mohou představovat hrozbu pro globální bezpečnost.

včera

António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)

Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa

Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Organizaci spojených národů k zásadní revizi jejího fungování pod hrozbou výrazného omezení vlivu či rozpočtu. Tato situace se promítá do probíhajícího výběru nového generálního tajemníka, o jehož křeslo zatím soupeří sedm uchazečů. Snaha získat přízeň Bílého domu je u kandidátů patrná v jejich veřejných prohlášeních i programech. Současná hlava organizace António Guterres opustí svůj úřad po skončení druhého pětiletého funkčního období.

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu

Mediální společnosti CNN, MS NOW a Politico podaly žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim byl zamezen přístup do Bílého domu. Prezident své rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že tyto organizace publikují smyšlené a nepravdivé zprávy. V reakci na zákaz hlavních médií významné televizní stanice pozastavily společné pokrývání prezidentských událostí.

včera

Ilustrační foto

Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla

Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly

Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.

včera

Andrej Babiš, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty

Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.

včera

včera

António Guterres

Začíná největší diplomatická událost roku. Eskalátor jsme opravili, ujistil šéf OSN Trumpa

V New Yorku začíná letošní Všeobecné shromáždění Organizace spojených národů, které do sídla organizace přivádí stovky světových lídrů a diplomatů. Hlavním tématem nadcházejícího týdne je obnovení důvěry a řízení transformace tak, aby OSN přinášela výsledky pro všechny. Končící generální tajemník António Guterres na předchozí tiskové konferenci mimo jiné ujistil, že vyhlášený eskalátor v budově byl po loňském incidentu s americkým prezidentem opraven. Byla přijata dodatečná opatření, aby se předešlo jakýmkoliv dalším technickým selháním během příchodu vrcholných představitelů.

včera

Ilustrační foto

Šéf Nvidie se vysmál varováním před koncem světa. Prozradil, jaká je šance, že AI vyhubí lidstvo

Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek

Evropské země i Spojené státy čelí podle CNN rostoucím obavám, že by Ruská federace mohla rozšířit svůj vojenský konflikt mimo území Ukrajiny. Nedávné události na východní hranici Severoatlantické aliance vyvolaly sérii mimořádných bezpečnostních opatření napříč celým kontinentem. Bělorusko jako nejbližší vojenský spojenec Moskvy uskutečnilo rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Suvalského koridoru. Tento úzký úsek území představuje strategicky nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance, neboť spojuje pobaltské státy s ostatními členy paktu.

včera

Donald Trump

Trump oznámil vznik "AI Force", jednotky zaměřené na umělou inteligenci

Americký prezident Donald Trump oznámil záměr vytvořit novou složku zaměřenou na umělou inteligenci a jmenovat speciálního zmocněnce pro tuto oblast. Ve svém příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že jeho administrativa nebude růst tohoto odvětví žádným způsobem brzdit ani omezovat. Šéf Bílého domu se tím jednoznačně vymezil proti výzvám ke zpomalení vývoje výpočetních systémů a zavádění přísnějších bezpečnostních pojistek. Podrobnější detaily ani časový harmonogram realizace svého plánu však nepředstavil.

včera

Rusko, Kreml

Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem

Ruské parlamentní volby přinesly předvídatelný výsledek a vládní strana Jednotné Rusko v nich obhájila svou výraznou převahu. Strana podporovaná prezidentem Vladimirem Putinem směřuje k udržení ústavní většiny ve Státní dumě s ještě vyšším ziskem než při předchozím hlasování.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu

Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zatáhl USA do války, ze které se mu nedaří vystoupit. A možnosti docházejí

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

včera

Robert Fico

Pavel by rád bojoval, reagoval Fico na kritiku z Česka

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem. 

včera

Ilustrační foto

OSN: Svět už není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia

Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.

včera

20. září 2026 21:58

20. září 2026 21:03

Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla

Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy