Česko ztrácí medailovou naději. Překážkářka Hejnová se nezúčastní Her v Tokiu

Pouhých osm dní do začátku letošních Letních olympijských her v Tokiu ztrácíbb bčeská republika jednu z největších medailových nadějí a to překážkářku Zuzanu Hejnovou. Tuto čtyřiatřicetiletou českou atletku totiž trápí nejen záda, ale i achilovka a právě kvůli těmto zdravotním problémům letos dosud vůbec nezásahla do závodů. Veřejnost ale ujistila, že hodlá nadále pokračovat ve své kariéře.

Svou účast na letošních olympijských hrách v Tokiu si zajistila již před dvěma lety, kdy splnila ostrý limit mezinárodní federace. A přestože tedy letos nenastoupila ani do jednoho závodu, Český atletický svaz ji i tak zařadil do olympijského týmu. Světová šampionka z let 2013 a 2015 se již dříve nechávala slyšet, že je dost možná její neúčast na olympiádě a to třebab tehdy, když se odhlásila z mistrovství republiky.

"Kvůli achilovce jsem nemohla v posledních týdnech skoro chodit, natož pořádně trénovat. Neříká se mi to lehko, ale rozhodla jsem se, že nebudu závodit v Tokiu. Už se cítím výrazně líp, ale abyste reprezentovali na olympijských hrách, musíte být v top formě. A v ní nejsem," uvedla ve svém čtvrtečním prohlášení Zuzana Hejnová na Facebooku.

Podle svých slov by nebyla pod pěti kruhy konkurenceschopná. "Je mi to líto, strašně jsem se těšila. Ale jsem realista a jen tak na výlet nechci jezdit. Všem našim sportovcům držím palce a přeju jim, ať přivezou svůj výsledek snů. Já se teď soustředím na to, abych byla co nejdřív fit,"  pokračovala atletka, kterou trénuje Dana Jandová.

Rozhodně se ale nejedná o konec kariéry, končit by totiž chtěla úplně jinak. "Kariéru ještě nekončím, zkusím závodit. Děkuju všem, co za mnou stojí a podporují mě, vážím si toho," dodala Hejnová.

Ta mimohodem v minulosti startovala na Letních olympijských hrách hned třikrát, přičemž největší úspěch pod pěti kruhy zaznamenala v Londýně 2012, kde získala bronz. Na posledních Hrách v Riu de Janeiro pak skončila těsně bpod stupněmi vítězů čtvrtá.

Související

Ilustrační foto

Tisk: Po skončení olympiády vyvstává otázka, zda se měla vůbec konat

O rok odložené olympijské hry v Tokiu měly podle organizátorů sloužit jako pomník vítězství nad pandemií covidu-19. Světový tisk si nicméně po jejich nedělním zakončení klade otázku, zda bylo jejich uskutečnění dobrou volbou. Protikoronavirová opatření byla všudypřítomná a řada expertů pokračuje hry za selhání.
Olympiáda, ilustrační foto

Šéf MOV Bach: Olympiáda bez duše nebyla. Dala naději celému světu

Ještě krátce před zahájením letošních Letních olympijských her v Tokiu nebylo zřejmé, zda se kvůli sílící se koronavirové pandemii v japonské metropoli vůbec uskuteční. Nakonec se uskutečnila a nyní úspěšně dospěla do svého závěru. Samotný předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach se nechal slyšet, že pokud se veřejnost bála, že se bude jednat o olympiádu bez duše či dokonce o oympiádu duchů, tak právě díky sportovcům olympiáda bez duše nebyla.

Více souvisejících

Olympijské hry 2021 (Tokio) Zuzana Hejnová Atletika

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy