Osud olympiády 2020 nejistý. Pro odložení kvůli COVID-19 se vyslovili i Norové

Norský olympijský výbor požádal předsedu MOV Thomase Bacha o odložení letošních her v Tokiu. Měly by se konat, až bude pandemie nového koronaviru pod kontrolou. MOV trvá na tom, že hry v japonské metropoli začnou podle plánu 24. července.

Norové se na Bacha obrátili po jednání se sportovními svazy ve své zemi. Přidali se tak ke stále rostoucím hlasům, které volají po odložení her. V minulých dnech se pro změnu termínu vyslovila řada sportovců nebo například předsedové národních olympijských výborů ve Španělsku a Slovinsku.

Kvůli celosvětovému šíření nemoci COVID-19 a přijatým opatřením nemají sportovci podle nich možnost se na vrcholnou akci řádně připravit. "Hry v červenci by byly v rozporu s olympijským principem rovných podmínek. Na odložení o rok nevidím nic špatného," řekl slovinský předseda Bogdan Gabrovec.

Bach ve středu uvedl, že do začátku OH zbývají více než čtyři měsíce a v tuto chvíli není třeba sahat k radikálním rozhodnutím. Podobný názor zastává i předseda ČOV Jiří Kejval, podle něhož by hry v původním letním termínu daly světu naději, že se život vrací do normálních kolejí.

V pátek Bacha podpořil také olympijský výbor USA, který doporučil sportovcům, aby se na soutěže podle možností dál připravovali. S opačným názorem však vystoupil například ředitel plaveckého svazu USA Tim Hinchey.

Ani japonští pořadatelé nepřipouštějí jiný scénář. "Nepřísluší nám rozhodovat o změně termínu nebo zrušení her, to je výlučně v kompetenci MOV. My se každopádně připravujeme na červencové zahájení," řekl místopředseda organizačního výboru Tošiaki Endo.

Související

Hackeři, ilustrační foto

Ruští hackeři se chystali napadnout olympiádu

Ruští hackeři ve službách vojenské rozvědky se chystali napadnout letní olympijské a paralympijské hry v Tokiu, než byly o rok odloženy kvůli pandemii koronaviru. Hackerské útoky by hry proměnily v logistickou "černou můru", napsal dnes na svém webu britský list The Guardian s odvoláním na informace z britského Národního centra kybernetické bezpečnosti. Šéf britské diplomacie odsoudil pokus narušit světovou sportovní událost jako "cynický a "bezohledný".
olympiáda

Nezávisí to na objevu vakcíny, tvrdí o pořádání letní olympiády v Tokiu MOV

To, zda se budou příští rok konat Letní olympijské hry v japonském Tokiu, které se měly původně konat letos, podle Mezinárodního olympijského výboru (MOV) start této olympiády nezávisí na tom, jestli se najde protilék na nemoc COVID-19. Alespoň to takto uvedl člen koordinační komise MOV John Coates a to v reakci na slova Jošitakeho Jokokury, prezidenta Japonské lékařské asociace.

Více souvisejících

Olympijské hry 2020 norsko Mezinárodní olympijský výbor sport Japonsko olympiáda Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy