Český debutant začal štafetu skvěle, Moravce pak ale zradil terén. Vyhráli Norové

V neděli pokračoval druhý podnik Světového poháru v biatlonu 2020/21 ve finském Kontiolahti štafetovým závodem mužů. V ní startovalo i české kvarteto Tomáš Mikyska, Ondřej Moravec, Tomáš Krupčík a Michal Krčmář. Pro prvně jmenovaného to byl debut ve Světovém poháru a obstál v něm výborně, neboť vystřílel všechny terče a navíc předával štafetu Ondřeji Moravcovi na výtečném čtvrtém místě. Střelecky na něj dokázal navázat již zmiňovaný Moravec, jenž se pohyboval do konce i na druhé pozici, ale krátce před předávkou ztratil hůlku a navíc pak ještě zaškobrtl. Tím pádem se Češi začínali postupně v pořadí propadat a nakonec štafeta skončila sedmá. Na stupních vítězů pak skončili za sebou seřazení Norové, Švédové a Němci.

Jak tedy bylo již výše zmíněno, za českou štafetu do závodu odstartoval debutant ve Světovém poháru Tomáš Mikyska a na to, žeto byl jeho první štafetový závod, tak si vedl více než výborně. Nejenže hned při své první střelecké zastávce nic nepokazil, nepokazil nic ani při střelbě číslo dvě a tím pádem se tak stále držel v kontaktu s čelem závodu. Na mladého závodníka žádná deka nepadla a Ondřeji Moravcovi tak předával štafetu ve chvíli,, kdy na vedoucí norskou štafetu ztrácel 15 vteřin.

Na střelnici se dařilo i Ondřeji Moravcovi, i on vystřílel všech osm terčů bez větších potíží a i proto se tak posunul na úžasné druhé průběžné místo. Jenže z něj se pak propadl, neboť krátce před třetí předávkou český reprezentant ztratil hůl a při tom, co se mu servisman snažil dodat náhradní, Moravec zaškobrtnul a ztráta zhruba deseti vteřin byla na světě.

Bylo tedy na Tomáši Krupčíkovi, aby se Češi vrátili k bezprostřednímu kontaktu s čelem startovního pole, jenomže to by musel navázat na předchozí české čisté střelby. Na střelnici chyboval, ale naštěstí se vyhnul trestnému kolu poté, co s dobíjením nakonec terč trefil. Znamenalo to však, že se Češi npropadli na chvost elitní desítky a o vylepšení se tak musel postarat finišman Michal Krčmář.

Na čele závodu se v té době nic neměnilo, nadále na něm bylo možno spatřit norskou vlaječku, finišman Johannes Boe v tu chvíli měl až čtyřicetivteřinový náskok na své pronásledovatele a i když na střelnici nepředvedl kdovíjak jistý výkon, stejně si dojel pro triumf. Druzí dojeli Švédové, třetí Němci.

Co se týče Michala Krčmáře, tak ten v závěru bojoval o sedmé místo s francouzskou štafetou, které se závod příliš nevydařil díky střeleckému neštěstí Jacqualina v úvodu, a nakonec se mu to podařilo. Česká štafeta tedy skončila sedmá.

Světový pohár biatlonistů v Kontiolahti - štafeta mužů na 4x7,5 km (6.12.2020):

1. Norsko (Lägreid, Christiansen, T. Boe, J. Boe) 1:16:21,0 (0+9)2. Švédsko (Femling, Nelin, Ponsiluoma, Samuelsson) + 39,2 (0+10)3. Německo (Lesser, Rees, Peiffer, Doll) +51,7 (0+9)4. Rusko (Jelisejev, Babikov, Latypov, Loginov) +1:08,0 (0+7)5. Itálie (Bionaz, Hofer, Bormolini, Windisch) +1:37,0 (0+8)6. Rakousko (Komatz, Eder, Leitner, Eberhard) +1:46,9 (0+10)7. Česko (Mikyska, Moravec, Krupčík, Krčmář) +1:50,5 (0+6)

Související

Biatlon, ilustrační fotografie.

Biatlonistka Simonová se přiznala ke krádeži. Na zimní olympiádě se ale představí

Před pár dny se našlo řešení ve vleklé a ostudné kauze jedné ze špičkových francouzských biatlonistek Julie Simonové. Ta byla dříve obviněna z toho, že opakovaně použila bankovní karty své reprezentační kolegyně Justine Braisazové-Bouchetové a i týmové fyzioterapeutky, přičemž celkově je měla takovýmto způsobem okrást o 2400 eur. K této krádeži se již koncem října sama závodnice přiznala a soud tak rozhodl v tomto případě o následujícím trestu – tříměsíční podmínka a pokuta ve výši 15 000 eur.
Laura Dahlmeierová (v popředí s číslem 1)

Drama v horách v Pákistánu. Hledá se slavná sportovní šampionka

Německou sportovní a světovou biatlonovou scénu zasáhla špatná zpráva. Několikanásobná olympijská vítězka a mistryně světa v biatlonu Laura Dahlmeierová, která ukončila kariéru již před šesti lety, se dostala do velkých problémů při horolezectví v Pákistánu. 

Více souvisejících

Biatlon Ondřej Moravec (biatlonista)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy