Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu přibylo 7050 nakažených, tři lidé zemřeli

Nepříjemné zjištění. Během finále fotbalového ME se nakazily koronavirem tisíce lidí

Ještě to mají určitě všichni fotbaloví fanoušci v živé paměti. Zaplněné londýnské Wembley, které sledovalo finále letošního evropského šampionátu mezi domácí Anglií a Itálií. Právě to ale přispělo v Anglii k šíření koronaviru, neboť jak se nyní zjistilo podle oficiálních dat britských zdravotních úřadů, na stadionu během finále bylo hned 2295 infekčních lidí a dalších 3404 lidí se přímo ve Wembley nově nakazilo.

Lékaři doporučují třetí dávku očkování pro lidi po transplantaci

Lékaři ze čtyř odborných společností doporučili ve společném stanovisku třetí dávku očkování proti covidu-19 pro pacienty po orgánových transplantacích. Lidé v jejich těsné blízkosti by měli být očkovaní. Na twitteru to uvedl předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Vláda chce o třetí dávce vakcíny pro rizikové skupiny rozhodnout do konce srpna.

V pátek bylo nových nákaz o pětinu méně než před týdnem

Testy v Česku v pátek potvrdily 170 případů koronaviru, o pětinu méně než před týdnem. Méně se ale i testovalo. Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného mírně kleslo na hodnotu jedna, což je hranice mezi zpomalováním a zrychlováním šíření nákazy. Nad touto úrovní bylo v předchozích dvou týdnech.

Německo za uplynulý den vykázalo dalších 8092 případů nákazy koronavirem

Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 8092 případů koronavirové nákazy, před týdnem to bylo 5644. Takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100.000 obyvatel, se zvýšila na 51,6 z 48,8 v předchozím dnu.

Nápor covidu-19 v USA maří start školního roku

Rychlé šíření koronaviru na jihu Spojených států narušuje začátek nového školního roku. Jen ve státě Mississippi během několika prvních dní od obnovení výuky nařídili karanténu více než 20.000 školáků, v Texasu a Georgii některé školy dočasně zavřely, informovala zpravodajská společnost BBC.

Sydney prodlužuje lockdown až do konce září

Australské úřady dnes prodloužily koronavirovou uzávěru ve městě Sydney až do konce září. V nejvíce zasažených předměstích navíc nově zavedly noční zákaz vycházení. Vedení státu Nový Jižní Wales rovněž vyhlásilo povinné nošení roušek na všech veřejných místech včetně venkovních prostor.

Rakousko hlásí nejvyšší denní nárůst nakažených od května

Rakousko zaznamenalo 1258 nově nakažených koronavirem za posledních 24 hodin. Podle agentury APA je to nejvíce od 7. května. Zvyšuje se i množství hospitalizovaných s covidem-19.

V Česku přibylo přes 160 nakažených, číslo R je stále nad jedničkou

Testy ve čtvrtek potvrdily 167 případů covidu-19, o 22 méně než před týdnem. Reprodukční číslo je nejnižší za posledních 13 dní, stále ale zůstává nad zlomovou hodnotou jedna. V nemocnicích bylo ve čtvrtek 56 lidí s prokázanou nákazou novým koronavirem. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví.

V Německu začala čtvrtá vlna, přibylo 9280 nově nakažených

V Německu ve čtvrtek přibylo 9280 nakažených koronavirem. Již třetí den v řadě je tak přírůstek vyšší než 8000, před týdnem bylo infikovaných 5578. Podle agentury DPA o tom dnes informoval Institut Roberta Kocha (RKI), podle nějž v Německu začala čtvrtá vlna covidové epidemie.

Covidem se nakazilo už 210 milionů lidí. Česko je páté nejhorší na světě

Počet nakažených koronavirem ve světě podle nejnovějších údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 210 milionů.

S covidem už celosvětově zemřelo více než 4,4 milionu lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů serveru coronavirus.jhu.edu překročil 4,4 milionu. V červenci přibývalo 100.000 mrtvých za šestnáct a deset dní, nyní v srpnu to bylo za 11 dní a nyní naposledy za deset dní.

Protilátky se v Česku jako bezinfekčnost uznávat nebudou. Očkujte se, vyzvali odborníci.

Pro uznávání protilátek proti covidu-19 jako dokladu o bezinfekčnosti není dost důkazů. Není jasné, jak vysokou hladinu člověk musí mít a zda by ho chránily i proti mutacím koronaviru.

Mexiko hlásí rekordní nárůst nově nakažených koronavirem

Mexiko čelí novému vzestupu epidemie covidu-19. Ve středu úřady ohlásily nejvyšší denní přírůstek nakažených koronavirem od začátku epidemie, uvedla agentura Reuters. Infekce se za předchozích 24 hodin nově prokázala u bezmála 29.000 lidí. Za stejnou dobu zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 940 lidí.

Testy na covid-19 zůstanou zdarma. Pro děti do 18 let a osoby čekající na druhou dávku

Preventivní antigenní testy na covid-19 budou mít ze zdravotního pojištění hrazené od září i nadále děti do 18 let. Vyplývá to z mimořádného opatření, které dnes schválila vláda. Původně vláda mluvila o tom, že by si testy měli od září platit všichni nad 12 let, pro které je dostupné očkování.

Rusko hlásí dalších 21.058 nakažených za den

V Rusku se za předchozí den prokázalo 21.058 nových případů covidu-19 a dalších 791 lidí komplikacím spojených s tímto onemocněním podlehlo. Podle agentury Interfax o tom dnes informoval ruský operativní štáb pro boj s koronavirem. Výrobce ruské vakcíny Sputnik V, ústav Nikolaje Gamaleji, oznámil, že rozpracoval obměnu svého očkovacího preparátu, aby ho přizpůsobil nakažlivější koronavirové variantě delta.

Zástupkyně ombudsmana nesouhlasí s ukončením bezplatného testování u dětí

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková nesouhlasí s případným ukončením bezplatného testování na covid-19 pro děti a mladistvé. Obrátila se proto dopisem na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Problém vidí Šimůnková u dětí starších 12 let a mladistvých, informovala v tiskové zprávě.

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 8400 nakažených

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 8400 nakažených koronavirem. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem bylo infikovaných 5638.

Ve středu přibylo v Česku 206 nakažených, výrazně ubylo testovaných

Ve středu přibylo v Česku 206 případů nemoci covid-19, což bylo o 13 méně než před týdnem. Výrazně ale ubylo testovaných - zhruba o 15 procent oproti předchozí středě, takže podíl nakažených na počtu testů rostl. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Na Krétě začal kvůli covidu-19 platit zákaz nočního vycházení ve třetím městě

Na řeckém ostrově Kréta dnes začal platit zákaz nočního vycházení v dalším větším městě, letovisku Rethymno. Důvodem je nárůst počtu nákaz koronavirem. Informoval o tom deník Kathimerini. Řecko v pandemii zažívá třetí vlnu a v úterý se tam za den potvrdilo nejvíce nákaz od začátku dubna. Přibylo jich 4206, což je jen asi o stovku méně, než je nejvyšší denní údaj od počátku pandemie.