Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rakousko zpřísnilo podmínky vstupu do země, vyžaduje dvě dávky očkování

V Česku přibylo nejvíce nakažených za poslední měsíc

V Česku za úterý přibylo 294 laboratorně potvrzených případů onemocnění covid-19. Bylo to o 34 případů víc než před týdnem a zároveň je to nejvyšší denní nárůst od 20. července. V nemocnicích je 56 lidí s covidem, z toho 16 v těžkém stavu. Zdravotníci v úterý podali přes 33.000 dávek vakcín proti novému typu koronaviru. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Austrálie hlásí rekordní počet nově nakažených

V Austrálii se dál zvyšuje tempo, jakým přibývá nakažených koronavirem. Nejlidnatější stát Nový Jižní Wales, který je nyní epicentrem pandemie covidu-19, ohlásil dnes 633 nových případů infekce, což je dosud nejvyšší bilance.

Počet nakažených v Německu výrazně vzrostl

V Německu se skokově zvýšil přírůstek nakažených koronavirem; za posledních 24 hodin se infekce prokázala u 8324 lidí, což je dvakrát tolik než o den dříve.

Nový Zéland má jediný případ covidu, jde do celostátní karantény

Nový Zéland vstupuje do několikadenní celostátní karantény poté, co se v největším městě Aucklandu prokázal první případ nákazy koronavirem po šesti měsících. Oznámila to dnes premiérka Jacinda Ardernová, která později upřesnila, že počet nakažených stoupl na pět. Úřady v australském státě Nový Jižní Wales varovaly, že v následujících týdnech může významně vzrůst počet případů infekce.

Řecko hlásí tisíce nově nakažených, nejvíc od dubna

Řecké zdravotnické úřady dnes zaznamenaly nejvyšší denní přírůstek počtu nově nakažených koronavirem od začátku dubna. Za posledních 24 hodin bylo diagnostikováno přes 4200 nových případů infekce, uvedla řecká média.

Zástupci škol opatření vítají. Doporučení jsou zvládnutelné

Požadavky a doporučení, která ministerstvo školství odeslalo dnes v manuálu školám, jsou podle zástupců škol zvládnutelné. Po zkušenostech z minulého školního roku, kdy školy musely kvůli epidemii covidu-19 několik měsíců vyučovat na dálku, je podle zástupců škol prevence v podobě testování na začátku školního roku namístě. Vyplývá to z vyjádření zástupců škol, které ČTK oslovila.

Rakousko povolilo očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu

Rakousko schválilo očkování třetí dávkou covidové vakcíny. Pro tyto účely bude země využívat pouze preparáty založené na technologii mRNA od výrobců Pfizer/BioNTech a Moderna. Rozhodnutí poradního výboru k očkování dnes podle agentury APA oznámil ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein.

Slovensko už nebude uzavírat školy kvůli koronaviru, nechystá ani testování

Slovenské ministerstvo školství v nadcházejícím školním roce už nebude kvůli koronaviru plošně uzavírat školy. Pro vstup do škol také nebude potřeba absolvovat test na koronavirus, na některých typech škol ale bude možné absolvovat dobrovolné jednorázové a bezplatné testování.

Příští týden se možná rozhodne o třetí dávce očkování

O tom, zda bude potřeba některým lidem podat posilující třetí dávku očkování proti covidu-19, by mohlo být jasněji příští týden. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bude o tom příští týden jednat Evropská agentura pro léčivé prostředky (EMA), ČR by její stanovisko případně převzala. Vojtěch to řekl na dotaz novinářů na dnešní tiskové konferenci k opatřením ve školách.

Izrael hlásí rekordní počet nakažených od února

Izrael oznámil dnes ráno za předchozí den 8646 případů covidu-19, což je nejvyšší denní počet od začátku února. Podle serveru The Times of Israel bylo pozitivních 6,2 procenta testů a reprodukční číslo, ukazující kolik lidí průměrně jeden infikovaný nakazí, činí v této zemi nyní 1,28. Aktivních případů covidu je nyní v devítimilionovém Izraeli 55.323, zatímco před dvěma měsíci to bylo méně než 200, uvedl deník The Jerusalem Post.

USA hlásí jeden z nejvyšších přírůstků nákaz od začátku pandemie

Růst denních počtů nákaz ve Spojených státech se ani na začátku tohoto týdne nezastavil a trvá tak už skoro měsíc a půl. Vyplývá to ze statistik sestavovaných deníkem The New York Times (NYT), který za pondělí zaregistroval 252.369 nově nahlášených případů infekce koronavirem. To je u tohoto zdroje jeden z nejvyšších přírůstků za celou dobu pandemie covidu-19.

Děti bez testů budou ve školách jíst samy. Nebudou cvičit ani zpívat, musí nosit roušku

Ve školách bude platit povinnost nosit ochranu nosu a úst ve společných prostorách. Při výuce nebude nutná. Školy také musí izolovat žáka či studenta, který vykazuje známky infekčního onemocnění, od ostatních. Pro tyto účely ministerstvo školství doporučuje školám zřídit izolační místnost.

V pondělí přibylo v Česku přes dvě stě nakažených, víc než před týdnem

V pondělí testy v Česku potvrdily 210 nových případů onemocnění covid-19, o čtvrtinu více než před týdnem. V nemocnicích bylo v pondělí 59 pacientů s novým koronavirem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Německo oznámilo 3912 nových případů covidu

Německo dnes oznámilo 3912 nových případů covidu-19 za uplynulý den a 28 úmrtí spojených s nákazou touto nemocí. Vyplývá to ze statistik Institutu Roberta Kocha (RKI). Je to více než před týdnem, kdy přibylo 2480 nakažených, napsala dnes agentura DPA.

Testování dětí ve školách: Vláda schválila plán na září

Vláda schválila, že se děti na začátku školního roku otestují na koronavirus 1., 6. a 9. září. Mohou se nechat testovat i v některém oficiálním testovacím místě a poté doložit potvrzení o testu. Pokud se nenechají testovat, budou muset nosit ochranu dýchacích cest. Povinnost nosit roušky bude ve společných prostorách školy. Po jednání vlády to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Další státy zmizí ze seznamu zemí s extrémním rizikem nákazy

Od 23. srpna vypadne ze seznamu zemí s extrémním rizikem koronavirové nákazy Tunisko, Rusko nebo Indie, řekl po dnešním jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V seznamu zůstane sedm států převážně z Jižní Ameriky. Do zemí s extrémním rizikem nákazy ministerstvo zdravotnictví důrazně nedoporučuje cestovat.

Česko začne od pondělí uznávat očkování lidí ze zemí mimo EU schválené EMA

Od 23. srpna bude Česko uznávat očkování proti koronaviru u lidí ze zemí mimo Evropské unie, pokud bude jejich vakcína schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA) nebo Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro nouzové použití. Uvedl to po dnešním jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V Rusku znovu zemřelo přes 800 nakažených za den

Ruské zdravotnické úřady dnes informovaly o 806 úmrtích pacientů s covidem-19 za uplynulých 24 hodin, uvedla agentura Interfax. Od čtvrtka Rusko denně hlásí přes 800 mrtvých. Nově se v zemi za den podle oficiálních údajů nakazilo 20.765 lidí.

Ve vzorcích koronaviru v Česku převažuje mutace delta z 95 procent

V Česku je i nadále dominantní nakažlivější mutace delta, je ve zhruba 95 procentech pozitivních testů na koronavirus, které má Státní zdravotní ústav (SZÚ) k dispozici. Je to o dva procentní body méně než před týdnem. Ústav nyní zkoumá také osm vzorků, které by mohly být neznámou variantou koronaviru. Mohou souviset s prázdninovým cestováním. Ústav o tom dnes informoval ČTK. Ústav dělá celogenomové sekvenace DNA viru, které mohou variantu koronaviru potvrdit.