Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

NÁZOR: Pandemie zesiluje problém obezity. Expertka poukázala na velký paradox

Řecko se chystá zpoplatnit testy na koronavirus pro neočkované

Řecko se chystá zpoplatnit testy na koronavirus pro lidi, kteří nejsou očkovaní proti covidu-19. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Vasilis Kikilias, podle kterého systém testování zdarma pro všechny skončí 13. září. Podle nových pravidel se zároveň budou muset zaměstnanci bez očkování pravidelně testovat nejméně jednou týdně, což bude mnoho z nich motivovat, aby se o očkování přihlásili, uvedla agentura Reuters.

Švýcarsko se potýká se znepokojivou čtvrtou vlnou epidemie, tvrdí vládní úřad

Švýcarsko zasáhla čtvrtá vlna covidové pandemie, která se odrazila na znepokojivém nárůstu počtu nových případů nákazy koronavirem. Denní přírůstky nově infikovaných se v poslední době pohybují v rozmezí 2500 až 3000, což se blíží bilancím za třetí vlny na začátku tohoto roku. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ředitel Spolkového zdravotního úřadu (BAG) Patrick Mathys.

Koronavirových úmrtí bylo uprostřed měsíce v Anglii a Walesu nejvíce od března

Týdenní počet úmrtí souvisejících s covidem-19 v Anglii a Walesu byl v týdnu do 13. srpna nejvyšší od poloviny března. Zemřelo 571 nakažených, uvedl dnes britský statistický úřad. V polovině března zaznamenaly anglické úřady za jeden týden 719 úmrtí na covid nebo v souvislosti s covidem.

Izrael hlásí téměř 10 tisíc nakažených za den, je to nejvíce od února

V Izraeli v pondělí přibylo přes 9800 lidí nakažených koronavirem, což je nejvyšší číslo od února. S odkazem na data ministerstva zdravotnictví to dnes uvedl list The Times of Israel. Nebývale vysoký je v zemi i podíl pozitivních testů na virus SARS-CoV-2, kterých je nyní 6,6 procenta. Celkový počet případů nákazy od začátku pandemie překročil hranici jednoho milionu.

Čtvrtina dětí mezi 12 a 15 roky má aspoň jednu dávku očkování

Mezi dětmi ve věku 12 až 15 let, pro které je dostupné očkování od začátku července, je týden před začátkem školního roku proti covidu-19 očkovaná alespoň jednou dávkou zhruba čtvrtina. Dalších asi devět procent nemoc prodělalo. V populaci 16 až 29 let, která se může v ČR očkovat od 4. června, má aspoň jednu dávku asi 48 procent, opět devět procent je chráněno imunitou z prodělané nemoci.

Zdravotnický úřad ve Francii doporučil očkování třetí dávkou lidem nad 65 let

Francouzský zdravotnický úřad HAS dnes vydal oficiální doporučení očkovat proti covidu-19 dodatečnou dávkou všechny lidi nad 65 let a zvlášť ohrožené skupiny obyvatel. Další kolo vakcinace, které by mělo posílit obranyschopnost proti nemoci, HAS navrhuje provést společně s očkováním proti sezonní chřipce na konci října. Přeočkování zatím nebude povinné, ale doporučené.

Opakované nákazy koronavirem přibývají jen mírně, frekvence je nízká

V Česku se opakovaně nakazilo koronavirem a mělo příznaky onemocnění covid-19 celkem 2089 lidí. Od poslední zprávy zveřejněné zhruba před měsícem jejich počet vzrostl zhruba o 60. Od začátku epidemie loni v březnu do konce letošního července se přitom nákaza potvrdila u 1,66 milionu lidí.

Hygienici kvůli deltě přísněji hodnotí kontakty nakažených

Hygienici kvůli nakažlivější variantě delta koronaviru zpřísnili parametry rizikového kontaktu. Při trasování nakažených za rizikový považují i takový kontakt, který byl kratší než 15 minut a na větší vzdálenost než dva metry. Už také úplně neberou v potaz, zda měli lidé respirátor. Uvedl to dnes Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Nařizované karantény se ovšem netýkají očkovaných.

V pondělí přibylo 206 nakažených, reprodukční číslo se drží pod jedna

Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie se třetí den po sobě těsně drží pod hodnotou jedna. K dnešku se nezměnilo a zůstává zhruba 0,96. V pondělí přibylo 206 nových případů koronaviru. To je téměř stejně jako před týdnem, kdy testy odhalily 213 lidí s nemocí covid-19. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Testy na covid-19 budou od září nadále hrazeny všem, rozhodla vláda

Preventivní testy na covid-19 budou od září i nadále zdarma pro všechny, rozhodla dnes vláda. Novinářům to po jednání řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Původně měly být zpoplatněny pro lidi nad 18 let. Důvodem změny je podle Vojtěcha nepříznivý vývoj epidemie v některých evropských zemích. Německý Institut Roberta Kocha v pátek uvedl, že v této zemi začala čtvrtá vlna covidové epidemie.

Epidemie na podzim poroste, počty nakažených budou stoupat, varuje Dušek

S návratem lidí do zaměstnání a dětí do škol začne epidemie covidu-19 růst. Vývoj by ale neměl být tak dramatický jako loni. I při vysoce rizikovém scénáři vývoje by v nemocnicích mohlo být v druhé polovině září kvůli covidu kolem 500 lidí, z toho necelá stovka na jednotkách intenzivní péče.

Testy na covid možná zůstanou i v září zdarma

Vláda má dnes jednat o proplácení testů na covid-19 z veřejného zdravotního pojištění všem zájemcům i během září. O tom, že návrh by mělo vypracovat ministerstvo zdravotnictví, informoval server Seznam Zprávy.

Slovensku se nedaří zastavit pokles zájmu o očkování proti covidu-19

Slovensku se zatím nepodařilo zastavit klesající zájem obyvatel o očkování proti nemoci covid-19. Na první dávku preparátu o uplynulém víkendu čekalo nejméně obyvatel od zavedení takzvané virtuální čekárny, zvolnilo ale i tempo samotného očkování, vyplývá z údajů slovenských úřadů. Slovensko v očkování proti covidu-19 zaostává za EU.

Reprodukční číslo kleslo mírně pod hodnotu jedna. Přibylo 107 nakažených

Reprodukční číslo se po dvou týdnech dostalo mírně pod hodnotu jedna, což značí zpomalování epidemie. O víkendu kleslo zhruba na 0,96. V neděli přibylo v Česku 107 nových případů nemoci covidu, to je o 31 víc než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Nový Zéland kvůli koronaviru prodloužil uzávěru

Celostátní karanténní uzávěra se na Novém Zélandu prodlužuje o další tři dny, tedy do páteční půlnoci. Oznámila to dnes premiérka Jacinda Ardernová. V Aucklandu, který je epicentrem současné vlny šíření koronaviru v zemi, budou restrikce platit přinejmenším do konce srpna, uvedla agentura Reuters. Současná vlna koronavirové nákazy podle ministerské předsedkyně v zemi dosud nekulminovala.

Zeman by se klonil k povinnému očkování v případě další vlny epidemie

Prezident Miloš Zeman by se přikláněl k povinnému očkování proti koronaviru, pokud by přišla další vlna epidemie. Nyní to podle něj není nutné, řekl dnes v rozhovoru pro Blesk.cz. Prezident uvedl, že je nutné apelovat na lidi, aby k vakcinaci šli. Sám půjde na přeočkování příští rok na jaře.

Slovinskem půjde projíždět bez omezení až do 29. srpna

Slovinsko o týden prodloužilo platnost výjimky, podle níž mohou tranzitující osoby vstupovat do země bez omezení. O rozhodnutí vlády informovala slovinská média.

V sobotu bylo případů nákazy opět méně než před týdnem

Testy v Česku v sobotu potvrdily 133 případů koronaviru, o sedm méně než před týdnem. V mezitýdenním srovnání bylo ale i méně testů. Takzvané incidenční číslo, které udává týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, se druhý den po sobě drží pod hodnotou 12.

Britové se budou moci otestovat na protilátky, stát chce data o mutacích

Britská vláda od příštího týdne nabídne veřejnosti testování protilátek proti covidu-19. Informovala o tom dnes britská média, mimo jiné BBC či Sky News. Cílem vládního programu je získat data o hladině protilátek u lidí, kteří se nakazili různými mutacemi koronaviru.