Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Česku po týdnu opět přibylo více než 300 případů nákazy za den

Testy stojí ročně podle pojišťoven až 12krát více než očkování

Náklady systému veřejného zdravotního pojištění na testování na covid-19 za jednoho člověka mohou být ročně až 25.000 korun, což je 12krát více, než kolik stojí očkování proti této nemoci. ČTK o tom dnes informoval Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších pojišťoven s celkem asi 4,5 milionu pojištěnců.

Aktuální protiepidemická opatření jsou dostatečná, řekl Hamáček

Aktuální opatření proti covidu-19 v Česku považují odborníci za dostatečná, vyplynulo podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) z dnešního jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). S ohledem na vývoj v zahraničí však zdůraznil, že je nadále namístě opatrnost.

Izrael obnovil část omezení kvůli nárůstu počtu případů nákazy

V Izraeli dál přibývá lidí nakažených novým typem koronaviru, země proto obnovila některá omezení. Od úterní půlnoci platí znovu takzvané zelené pasy, jimiž se musejí prokázat účastníci akcí pořádaných v interiéru s účastí nad 100 lidí. Ti, kteří se nebudou pravidly řídit, a také pořadatelé, budou muset zaplatit pokutu.

Korea, Indie i Thajsko hlásí rekordní počty nakažených covidem-19

Rekordní nárůsty počtu nakažených hlásí několik asijských zemí včetně Jižní Koreje, Indie či Thajska. Ve všech je příčinou rychlého šíření nemoci nakažlivější varianta koronaviru označovaná jako delta, která se poprvé objevila v Indii. Informovaly o tom dnes tiskové agentury.

V Německu přibylo více než 2200 nově nakažených

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Německu za poslední den stoupl o 2203 na celkových téměř 3,75 milionu nakažených. Přibylo také 19 obětí; od začátku pandemie v Německu zemřelo na covid-19 už 91.416 lidí, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na údaje Institutu Roberta Kocha (RKI).

NÁZOR: Desetinu populace sužuje hlad. Jeden z důsledků pandemie, tvrdí akademička

Téměř desetina obyvatel Země - dle odhadů 768 milionů lidí - trpěla v roce 2020 podvýživou, konstatuje Jessica Eiseová, která přednáší socio-environmentální studia na Texaské univerzitě. V komentáři pro server The Conversation jako jeden z důvodů identifikovala koronavirovou pandemii, která zasáhla ekonomiku, pracovní trhy, narušila dodavatelské řetězce a zvýšila cenu potravin.

Hudební kluby mohou spustit další vlnu nákazy. Na unavené olympioniky nemusí vakcína tolik účinkovat, říká imunoložka

Imunoložka Blanka Říhová spatřuje v nočních klubech velké nebezpečí, a to ohledně dalšího šíření koronaviru. Velkým rizikem se letos stává hudební klub Fashion na střeše pražského obchodního domu Kotva. Během jednoho měsíce se zde na covid-19 nakazilo 35 lidí. „ Mladým rozumím, že se chtějí po tak dlouhé době bavit, ale nesmějí být sobci. Pokud se nákaza rozjede, můžeme znovu zavírat kulturu, restaurace a rovněž i zábavní podniky. Kluby mohou spustit další vlnu nákazy. Je nutné být v dodržování hygienických opatření nekompromisní,“ říká pro EuroZprávy.cz Blanka Říhová, která si myslí, že na unavené olympioniky z tréninku nemusí vakcína tolik účinkovat.

Většinu nově nakažených ve Španělsku tvoří neočkovaní lidé

Přes 83 procent případů nákazy koronavirem, které v posledních týdnech zaznamenalo Španělsko, připadlo na lidi, kteří nebyli očkovaní proti covidu-19. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová. Zhruba šest procent nových případů nákazy se prokázalo u osob, které byly zcela naočkované. Španělsko zaznamenalo v posledním měsíci prudký vzestup výskytu koronaviru v zemi.

Očkovaní a testovaní nebudou muset ve Francii na velkých akcích nosit roušku

Ve Francii nebudou muset od středy účastníci velkých akcí, na kterých je u vstupu vyžadován takzvaný zdravotní pas s potvrzením o bezinfekčnosti, nosit roušky. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Olivier Véran. Část odborné veřejnosti ale varuje, že vzhledem k rostoucímu počtu nakažených v zemi, je zrušení povinnosti nosit roušky předčasné a nebezpečné, píše AFP.

V Brně proti covidu začali očkovat bezdomovce

V Brně začali očkovat proti nemoci covid-19 i lidi bez domova, dostali přes 80 dávek vakcíny Moderna. V tiskové zprávě to dnes uvedla Zdeňka Obalilová z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Lidi bez přístřeší očkuje tým Společnosti Podané ruce. K dalšímu očkování použije jednodávkovou látku společnosti Johnson & Johnson. Město počítá s tím, že vakcínu dostane v součtu asi 150 lidí bez domova.

Během pandemie zemřelo v Indii až o 4,9 milionu lidí více, než je běžné

V Indii za pandemie způsobené šířením koronaviru zemřelo až o 4,9 milionu lidí více, než v průměru za předchozí léta. Uvádí to studie amerického analytického střediska pro globální rozvoj (CGD), o které dnes informovala agentura Reuters. Podle ní studie přináší další důkazy, že počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 může být v druhé nejlidnatější zemi světa mnohonásobně vyšší, než uvádějí oficiální statistiky.

Očkování bez objednání bude v Hradci Králové zřejmě v jednom z obchodních center

Očkovací místo v Hradci Králové, kde se bude očkovat proti covidu-19 bez objednání, zřejmě vznikne v jednom ze dvou obchodních center v blízkosti hlavního vlakového nádraží. V úvahu připadá OC Atrium a OC Aupark.

Lockdowny nejspíš neškodí zdraví víc než koronavirus, vyplývá ze studie

Karanténní opatření přijímaná v boji proti koronaviru pravděpodobně nepředstavují vyšší riziko pro lidské zdraví než pandemie samotná. Vyplývá to ze studie amerických vědců, uveřejněné v odborném časopise BMJ Global Health. Studie na mezinárodních datech zkoumala dopady uzávěr na úmrtnost, pravidelné lékařské prohlídky a duševní zdraví.

Počet nakažených v Rusku překročil šest milionů

V Rusku za uplynulý den přibylo 23.770 potvrzených případů nákazy novým koronavirem a 784 úmrtí po nákaze covidem-19. O den dříve to bylo 24.633 nových případů a 719 úmrtí. V zemi s přibližně 146 miliony obyvatel se od začátku pandemie nakazilo už více než šest milionů lidí, z nichž 149.922 nákaze podlehlo, oznámil dnes vládní operativní štáb.

Izrael má zajištěny vakcíny proti covidu-19, pokud se rozhodne pro třetí dávku

Firmy Pfizer a BioNTech, které vyrábějí vakcíny proti covidu-19, začnou Izraeli okamžitě dodávat další vakcíny, pokud se země rozhodne začít obyvatele očkovat třetí dávkou. Podle izraelské televize jde o tajnou dohodu, k níž přispělo jednání premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Pfizeru Albertem Bourlou.

V Olomouci se příští týden otevře očkovací centrum bez registrace

V Olomouci se otevře nové očkovací místo bez předchozí registrace v prostorách obchodního centra Šantovka, fungovat by mělo od poloviny příštího týdne. Očkovat se zde budou moci proti covidu-19 lidé starší 16 let, k dispozici jim bude vakcinace od firem Pfizer/BioNTech a Johnson & Johnson.

Část Austrálie prodlouží koronavirovou uzávěru, přibyly nové případy nákazy

Australský stát Viktorie o týden prodloužil uzávěru, kterou zavedl před pěti dny kvůli šíření silně nakažlivé koronavirové mutace delta. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Za pondělí přibylo přes dvě stě nově nakažených koronavirem

Testy v pondělí potvrdily v Česku 216 případů nemoci covid-19, o 25 méně než před týdnem. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, zůstalo na 0,95.

Dva mexičtí baseballisté měli před odletem na olympiádu pozitivní testy

Dva hráči mexické baseballové reprezentace měli před odletem týmu na olympijské hry pozitivní testy na koronavirus. Hector Velázquez a Sammy Solis museli po zjištění výsledků nastoupit do izolace, zbytek týmu čeká v hotelových pokojích na další testy.