NÁZOR: Desetinu populace sužuje hlad. Jeden z důsledků pandemie, tvrdí akademička

Podle poslední  zprávy o potravinové bezpečnosti, kterou každoročně vydává OSN, se počet hladovějících oproti roku 2019 ostře zvýšil, a to o 118 milionů lidí, upozorňuje autorka komentáře. Podotýká, že v uvedeném roce trpělo podvýživou "jen" 8,4 % světové populace.

Lidé, kteří trpí podvýživou, jsou chronicky hladoví, což znamená, že nemají dostatek potravy k normálnímu, zdravému a aktivnímu životu minimálně po jeden rok, vysvětluje Eiseová. Vyzdvihuje, že tento stav je mimořádně závažný především pro děti, u kterých se mohou projevit trvalé následky.

"Podvýživa je nejvíce přítomná a nejrychleji roste v nízkopříjmových zemích jako Jemen, Demokratická republika Kongo a Burundi," pokračuje akademička. Dodává, že naopak jen málo lidí ve státech jako Německo, Kanada či Austrálie naplňuje kritéria pro podvýživu, která stanovila Organizace pro výživu a zemědělství při OSN.

Mnohaletý pokrok, kterého bylo celosvětově dosaženo při řešení tohoto problému, oslaboval již před příchodem pandemie, zhruba od roku 2014, tvrdí Eiseová. Konstatuje, že k vleklým ekonomickým potížím se nyní přidal koronavirus, v důsledku čehož hrozí hladomor mnoha oblastem světa a výhled na plné nastartování ekonomik nejchudších zemí zůstává momentálně nadále špatný.

Ohrožení hladem roste

Ještě více obyvatel planety zažívá mírné až vážné ohrožení pro svou potravinovou bezpečnost, což dle definice znamená, že nemají konsistentní každodenní přístup k jídlu, které potřebují, uvádí autorka komentáře. Poukazuje, že podle OSN to v roce 2020 platilo o 30 % světové populace, což představovalo meziroční nárůst o 3,4 %,

"Lidé, kteří zažívají několik let hlad jako děti, mají větší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením dospělosti," pokračuje Eiseová. Upozorňuje, že těm, kteří se dospělosti dožijí, hrozí celoživotní zdravotní a mentální potíže.

Důvod spočívá v tom, že děti s nedostatečnou výživou mohou zažívat zakrnění, což znamená, že jejich mozek a tělo se nevyvinou do plného potenciálu, nastiňuje akademička. Podotýká, že to může ovlivnit schopnost jedince soustředit se, věnovat se více úkolům najednou a podněcovat výkyvy nálad.  

Snížení míry dětského hladu ve světě je mimořádně naléhavé, jelikož možnost zotavit se z potíží vyvolaných nedostatečnou výživou s postupem času klesá, deklaruje Eiseová. Shrnuje, že hlad má přitom mnoho příčin, například války, chudobu a klimatickou změnu.

Mezinárodní organizace práce při OSN na druhou stranu odhaduje, že v roce 2020 zaniklo ve světě dohromady 255 milionů plných pracovních úvazků, uvádí autorka komentáře. Doplňuje, že z tohoto pohledu je dopad pandemie mnohem horší než otřes vyvolaný finanční krizi v roce 2009.

"A přesto, jelikož se hlad zvyšoval již před rokem 2020, pouhé ukončení koronavirové pandemie zřejmě tento trend nezvrátí," píše Eiseová. Připomíná, že mnoho zemí světa - především v Asii a Africe - sužují války a chudoba.

Sílí také dopad klimatické změny, plodiny ohrožují vedra a projeví se nepochybně i extrémní počasí, obává se autorka komentáře. Domnívá se, že bez patřičných opatření, která by rychlost klimatické změny snížila a přizpůsobila se již napáchaným škodám, může hlad dále zesílit a může prudce poklesnout počet lidí, kteří mají dostatek potravin.