Extrémní počasí, války i ekonomika. Potravinová nejistota se zhoršuje, hladem trpí stamiliony lidí

Extrémní výkyvy počasí a ekonomické šoky také přispěly ke zvýšení počtu lidí, kteří čelí akutní potravinové nejistotě. Ve srovnání s rokem 2022 vzrostl o 24 milionů lidí. Uvedla to nejnovější zpráva o potravinových krizích od Informační sítě pro potravinovou bezpečnost (FSIN).

Zpráva označila celosvětový výhled pro letošní rok za "pochmurný" . Vypracovala ji mezinárodní aliance sestávající z agentur OSN, Evropské unie a vládních i nevládních orgánů.

Rok 2023 byl pátým po sobě jdoucím rokem nárůstu v počtu lidí trpících akutní potravinovou nejistotou - ta se definuje tehdy, když obyvatelstvo trpí nedostatkem potravin, který ohrožuje životy nebo živobytí, bez ohledu na příčiny či délku času. Většinu loňského nárůstu mají na svědomí zhoršující se podmínky ve 12 zemích.

Nové nebo silnější šoky zažily další geografické oblasti a výrazné zhoršení potravinové krize nastalo v Súdánu a Pásmu Gazy, uvedla pro AFP Fleur Wouterseová, zástupkyně ředitele úřadu pro nouzové situace v Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO).

Loni bylo na pokraji hladomoru přibližně 700.000 lidí včetně 600.000 v Pásmu Gazy - toto číslo se od té doby na válkou zmítaném palestinském území vyšplhalo ještě výše na 1,1 milionu lidí.

Rostoucí ceny přispěly k potravinové krizi v západní a střední Africe, kde bude mít téměř 55 milionů lidí v příštích měsících problém uživit se, varovaly už dříve humanitární orgány OSN.

Podle těchto zdrojů se počet lidí, kteří během období chudoby v měsících červen až srpen čelí hladu, za uplynulých pět let zvýšil čtyřnásobně. Kromě opakujících se konfliktů v regionu se hlavními příčinami krize staly hospodářské problémy, jako například dvouciferná inflace a stagnující místní výroba.

Mezi nejvíce postižené země patří Nigérie, Ghana, Sierra Leone a Mali, kde obyvatelstvo žijící v severních oblastech pravděpodobně pocítí katastrofální hlad, uvedly ve společném prohlášení Světový potravinový program (WFP), Dětský fond OSN (UNICEF) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

"Čas jednat je právě teď. Potřebujeme, aby se všichni partneři posílili a zabránili tomu, aby se situace vymkla zpod kontroly, " řekla úřadující regionální ředitelka WFP pro západní Afriku Margot Vanderveldenová.

OSN v polovině března vyzvala bojující frakce v Súdánu, aby umožnily dodávky humanitární pomoci pro obyvatele země a zabránily tak hrozícímu " katastrofálnímu " nedostatku potravin.

Náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths v dopise adresovaném Radě bezpečnosti OSN varoval, že akutní potravinové nejistotě v současnosti čelí přibližně 18 milionů Súdánců, přičemž do katastrofální potravinové nejistoty by již v příštích měsících mohlo v některých částech země sklouznout téměř pět milionů lidí.