Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Česku je kompletně naočkována třetina lidí. Největší zájem je u starších

Španělsko a Portugalsko má nejvíc nákaz za den od února

Španělsko dnes oznámilo, že za uplynulý den přibylo 12.563 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvyšší údaj za den v této zemi od poloviny února. Nejvíce se koronavirus šíří mezi mladými ve věku 12 až 19 let, což vedení některých autonomních regionů přimělo zvažovat nová omezení, zejména v oblasti večerní zábavy.

Testy v Česku zatím odhalily 126 případů varianty delta. Tento týden šest

Laboratoře v Česku zatím potvrdily 126 případů koronaviru varianty delta. Od pondělí jich přibylo šest, čtyři v Jihomoravském kraji a dva v Praze. ČTK to dnes oznámila mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová.

V Británii se za měsíc počet nakažených mutací delta zvýšil čtyřikrát

V Británii se nakažlivější mutace koronaviru nazvaná delta šíří stále rychleji, za měsíc přibylo prokázaných případů této infekce čtyřikrát. Informovala o tom dnes vládní zdravotní agentura Public Health England (PHE).

Restaurace chtějí kontrolovat bezinfekčnost. Některé k tomu přistoupí dobrovolně

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zvažuje, že by bezinfekčnost návštěvníků na covid-19 musely kontrolovat i restaurace. Jejich zástupci, s nimiž jednal, o to podle něj sami mají zájem a někteří k tomu přistoupí dobrovolně.

Rozhovor

Počet nakažených roste, ale resort nepředložil žádnou analýzu. V obcích po tornádu hrozí lokální epidemie, varuje Válek

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek kritizuje ministerstvo zdravotnictví, že při rostoucím počtu pozitivních pacientů na covid-19 nepředložilo přesnou analýzu čerstvě nakažených. „Postrádám přesný přehled o tom, zda někteří z nemocných měli vážnější průběh, jaká byla jejich věková struktura a další data. Pokud takové informace ministerstvo zdravotnictví neposkytne, jednalo by se o další fatální selhání resortu i hygieny,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz lékař i člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek.

V Praze mají být do dvou týdnů očkovací místa pro lidi bez registrace

Do dvou týdnů by měla vzniknout v obchodním centru Chodov a na hlavním nádraží v Praze očkovací místa pro očkování proti covidu-19, kam budou moci lidé přijít bez předchozí registrace. Cílem je očkování více zpřístupnit. ČTK to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Pokud se taková očkovací místa osvědčí, mohla by se vytvořit i v dalších regionech.

Rusko čtvrtý den po sobě hlásí denní maximum v počtu zemřelých s koronavirem

Rusko čtvrtý den po sobě oznámilo nejvyšší denní přírůstek zemřelých s covidem-19. Za posledních 24 hodin eviduje v souvislosti s touto chorobou dalších 679 úmrtí, což je nejvíce od vypuknutí pandemie, uvedly dnes tiskové agentury s odvoláním na federální operativní štáb. Ten zároveň zaznamenal 23.218 nově prokázaných případů koronaviru za den.

Počet nakažených na vzestupu. Přibylo přes 160 nových případů, R je 1,3

V Česku ve čtvrtek přibylo 164 případů koronaviru, nejvíce od poloviny června. Je to o 70 víc než minulý týden. Znovu se zvýšilo také reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného.

Vláda zpřísnila opatření. Změny začnou platit už příští týden

Jedna dávka očkování proti covidu-19 už nebude stačit pro prokázání bezinfekčnosti, dostatečné budou až dva týdny po druhé dávce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že změna začne platit od pátku 9. července.

Covid pasy začaly oficiálně platit v celé EU. Úřady jich vydaly už stovky milionů

Obyvatelé zemí Evropské unie mohou ode dneška využívat covidové certifikáty, které jim až na výjimky zaručí cestu přes hranice bez jakýchkoli dodatečných omezení. Bezplatná osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci začaly vydávat a uznávat všechny unijní země, ale i Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

K očkování se registrovalo už více než 20.000 dětí ve věku 12 až 15 let

K očkování proti nemoci covid-19 se mohou ode dneška registrovat i děti ve věku 12 až 15 let. Do 12:00 jich tuto možnost využilo více než 20.500, řekl ČTK mluvčí Národní agentury pro komunikační technologie (NAKIT) Lukáš Trnka.

Čeští turisté mohou do Chorvatska nově jen s covid pasem

Turisté z České republiky se budou muset nově v Chorvatsku na hranicích prokazovat covidovými certifikáty. Dosud mohli cestovat do země bez omezení. Platí ale dříve dojednané podmínky pro vstup do Chorvatska, uvedl dnes na twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Vojtěch: Testy ve firmách by se zavedly při 25 případech na 100.000 obyvatel

Plošné testování ve firmách či na úřadech by vláda podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) znovu zřejmě zavedla, pokud by tzv. incidence, tedy počet potvrzených případů koronaviru za sedm dní, stouplo na 25 na 100.000 obyvatel. Vojtěch to řekl dnes na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.

Počty nakažených v Británii rychle stoupají, je jich nejvíce od ledna

V Británii za poslední den přibylo skoro 28.000 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvyšší bilance od konce ledna. Počty infikovaných stoupají už několik týdnů, podle odborníků je to důsledek šíření nakažlivější mutace viru SARS-CoV-2 označované delta. Díky vysoké proočkovanosti proti covidu-19 nicméně podle nich zůstává nízký počet lidí, kteří nemoci nově podlehli.

Odborníci se pozastavují nad rozhodnutím NSS o uznání protilátek

Odborníci se na sociálních sítích pozastavují nad rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS) o uznávání protilátek po covidu-19. Podle soudu je diskriminační, že test na protilátky není uznávaný jako potvrzení o bezinfekčnosti stejně jako očkování, nedávno prodělaná nemoc nebo negativní test. Minulý týden ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru s ČTK řekl, že zatím není odborně stanovena míra protilátek, která je dostatečnou ochranou.

Psi a kočky nemocných lidí často také prodělali covid-19, ukázala studie

Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi, zjistila studie univerzity v nizozemském Utrechtu. Vědci otestovali 310 domácích zvířat z téměř 200 domácností. Šest koček a psů mělo pozitivní výsledky PCR testů, dalších 54 zvířat mělo v těle protilátky. O nové studii informovala zpravodajská stanice BBC.

Pandemie covidu-19 v Evropě opět sílí. Počty nakažených v ČR jsou vyšší než loni

Deset týdnů počty nově nakažených covidem-19 v Evropě klesaly, trend se teď ale obrátil a šíření nákazy už týden opět zrychluje, uvedl ve svém dnešním projevu šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Varoval rovněž před rizikem další vlny pandemie, informovaly agentury AFP a Reuters.

Delta by mohla být v Německu za 80 procenty červencových případů. Přibylo 892 nakažených

Německo očekává, že ještě tento měsíc bude koronavirová varianta delta stát za až 80 procenty případů covidu-19. Řekl to dnes německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Protože Německo bude samo výrazně zasaženo šířením této vysoce nakažlivé mutace, mohlo by uvolnit omezení cest z Británie či Portugalska, kde už delta převažuje.

Epidemická situace se v Rusku se dál horší s dalším denním rekordem úmrtí

V Rusku zaznamenali ve středu třetí den po sobě rekordní denní počet úmrtí souvisejících s nemocí covid-19. Podle údajů zveřejněných dnes operativním štábem, který epidemické statistiky v zemi vede, zemřelo 672 pacientů.