Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Přibylo více nakažených než minulou neděli, reprodukční číslo dál stoupá

Zaveďme čtyřdenní pracovní týden pro všechny, vyzývá ekonom

NÁZOR - Postupné uvolňování lockdownů a společenských omezení otevírá vítanou možnost návratu k předpandemickým zvykům, poukazuje ekonom David Spencer v komentáři pro server The Conversation. Profesor z Univerzity v Leedsu upozorňuje, že nejde pouze o návštěvu kin a restaurací či účast na velkých svatbách, ale pro miliony lidí také o změnu pracovního modelu, která zahrnuje i pravidelnou přítomnost na pracovišti.

Vakcíny fungují, ukazují statistiky. Po druhé dávce bylo pozitivních jen 0,18 procent očkovaných

Po druhé dávce vakcíny proti covidu-19 mělo pozitivní test 3792 lidí z 2,097 milionu plně očkovaných, tedy 0,18 procenta. Z toho zhruba polovina případů byla zachycena dříve než dva týdny po aplikaci, kdy podle odborníků vzniká maximální imunita. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) k pondělí 14. června, která má ČTK k dispozici.

Očkování pro děti od 12 let se spustí 1. července

Registrace k očkování proti koronaviru se dětem mezi 12 a 15 lety otevře 1. července, informoval premiér Andrej Babiš (ANO) na sociálních sítích. Do očkovacích center, kde mimo jiné bude muset být přítomen pediatr, děti doprovodí zákonní zástupci, nejčastěji tedy rodiče.

V Indonésii rapidně přibývá nakažených

V Indonésii, která má 270 milionů obyvatel, se za poslední den prokázalo dalších 13.737 nových případů koronaviru, což je nejvíce od konce ledna. Nejlidnatější muslimská země se v posledních týdnech potýká se strmým nárůstem počtu infikovaných.

Ministerstvo otevře očkování bez registrace během července

Ministerstvo zdravotnictví chce od druhé poloviny července umožnit očkování proti covidu bez předchozí registrace. O "otevření dveří" očkovacích center informoval dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v České televizi.

Lékaři v Číně podali dohromady přes miliardu dávek vakcín

Lékaři v Číně aplikovali již přes miliardu dávek vakcín proti covidu-19. Čínská očkovací kampaň nabírá v posledních týdnech tempo, jen za poslední den injekci s jedním z čínských preparátů dostalo 20,2 milionu lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na data poskytnutá úřady. V zemi s více než 1,4 miliardy obyvatel se koronavirová nákaza za posledních 24 hodin potvrdila u pouhých 23 osob.

Čtvrtina obyvatel Česka má hotové očkování. Aspoň jednu dávku dostala skoro polovina

Ukončené očkování proti covidu-19 má v Česku víc než 2,5 milionu lidí. Aspoň jednu dávku vakcíny dostalo za téměř půl roku od začátku vakcinace zhruba 4,7 milionu obyvatel, to je asi 44 procent populace. Právě proočkovanost je podle odborníků hlavním důvodem, proč epidemie v posledních týdnech ustupuje.

Za sobotu přibylo 63 nakažených, reprodukční číslo vyrostlo

V sobotu přibylo v Česku 63 případů koronaviru, nejméně za první víkendový den od loňského 11. července. Před týdnem testy odhalily o deset nakažených více, současně se ale víc testovalo.

V Německu přibylo 842 nakažených koronavirem a 16 úmrtí

Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 842 případů koronavirové nákazy a 16 úmrtí infikovaných lidí. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem země registrovala 1489 nových infekcí a 18 úmrtí, uvedla agentura DPA.

Využívejte i metodu na vyšetření protilátek. V Rakousku funguje, vyzývá ministerstvo Kaňkovský

Místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský tvrdí, že se už několik měsíců marně snaží přesvědčit ministerstvo zdravotnictví, aby začalo ve strategii boje s nákazou SARS-CoV-2 využívat vedle PCR a antigenních testů i metodu na vyšetření protilátek vůči covid-19. „O problému jsem s podporou koalice Spolu jednal s bývalými ministry Blatným, Arenbergerem, ale i současným šéfem resortu Vojtěchem, vše je zatím marné. V Rakousku metoda funguje. Ve hře je i ekonomická stránka, která by vedla k ušetření nezanedbatelné částky,“ říká pro EuroZprávy.cz poslanec za KDU-ČSL a lékař Vít Kaňkovský.

V Brazílii zemřelo s koronavirem přes půl milionu lidí

Počet úmrtí spojených s koronavirou nákazou překonal v Brazílii hranici 500.000. Podle agentury AP to dnes oznámil ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga. Země s 210 miliony obyvateli v posledních dnech hlásila v průměru 2000 zemřelých denně.

Moskva hlásí druhý den v řadě rekordní denní přírůstek případů nákazy

Moskva má za uplynulý den rekordních 9120 zjištěných případů nákazy novým koronavirem, v celé zemi se objevilo dalších 17.906 případů nákazy. Oznámil to dnes ruský operativní štáb. Metropole tak hlásí rekordní denní přírůstek už druhý den po sobě, v pátek tam úřady oznámily 9056 případů nákazy. Vedení Moskvy proto už v pátek zpřísnilo karanténní opatření a prodloužilo ta stávající.

V pátek přibylo 147 nakažených, počet hospitalizovaných klesl

V Česku dál ubývá nových případů nemoci covid-19. V pátek testy odhalily 147 nakažených, o 32 méně než před týdnem, méně se ale v mezitýdenním srovnání testovalo. Počet hospitalizovaných klesl před víkendem pod stovku.

Biden ohlásil další milník ve vakcinační kampani, varoval před variantou delta

Za prvních 150 dní pod novou americkou administrativou zdravotníci ve Spojených státech podali přes 300 milionů dávek vakcín proti covidu-19. Oznámil to dnes prezident Joe Biden. Při vystoupení v Bílém domě znovu vyzval dosud neočkované Američany, aby si některou ze schválených vakcín nechali podat, přičemž popisoval "vážnou obavu" spojenou s koronavirovou variantou delta.

Velká Británie hlásí prudký týdenní nárůst počtu záchytů varianty delta

Británie hlásí prudký týdenní nárůst počtu záchytů koronavirové varianty delta, kvůli níž země odložila ukončení posledních protiepidemických restrikcí. Za týden do 16. června eviduje vládní zdravotní agentura Public Health England (PHE) 33.630 nově identifikovaných případů mutace, která byla poprvé zjištěna v Indii.

Odpor vůči vakcínám je dle průzkumu po Rusku nejsilnější v USA

Velká většina obyvatel Spojených států, kteří ještě nedostali vakcínu proti covidu-19, zatím očkování neplánuje podstoupit. Z vybraných 15 amerických, evropských a asijských zemí je odpor vůči očkování silnější než v USA pouze v Rusku. Takové jsou výsledky nového průzkumu mezinárodní analytické společnosti Morning Consult.

NSS tento týden označil další čtyři protiepidemická opatření za nezákonná

Nejvyšší správní soud (NSS) tento týden pokračoval v kritice opatření proti šíření koronaviru, čtyři další zpětně označil za nezákonná. Týkala se omezení nočního prodeje v maloobchodu ve dvou květnových týdnech, zákazu prezenční výuky ve školkách v polovině dubna a regulace restaurací na konci května.

Itálie zavede karanténu pro cestující z Británie

Itálie zavede pro cestující z Británie povinnou pětidenní karanténu a testování. Důvodem jsou obavy z rozšíření nakažlivější mutace koronaviru, která je známá jako delta a poprvé byla odhalena v Indii. Vstup do Itálie bez nutnosti nastoupit karanténu bude naopak umožněn cestujícím z dalších zemí EU, Spojených států, Kanady a Japonska.

Česko očkuje pomalu. V podaných dávkách v EU zaostává

Při očkování proti nemoci covid-19 postupují z větších států nejrychleji Spojené arabské emiráty. V této zemi s více než devíti miliony obyvatel bylo podáno podle webu ourworldindata již 143 očkovacích dávek na 100 obyvatel, celkově potom přes 14 milionů.