Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Maďarsko zrušilo téměř úplně koronavirovou uzávěru hranic

Co se skutečně stalo ve Wu-chanu? Virolog z týmu WHO položil důležité otázky

NÁZOR - Světová pandemie covidu-19 může být nejhorší v moderních dějinách, konstatuje profesor Dominic Dwyer v komentáři pro server The Guardian. Virolog a člen týmu Světové zdravotnické organizace (WHO), který zkoumá původ viru SARS-CoV-2, připomíná, že zatím bylo zaznamenáno přes 175 milionů nakažených a 3,8 milionu obětí.

Uzavření škol a obchodů bylo nezákonné, rozhodl NSS

Nejvyšší správní soud (NSS) dnes zpětně označil za nezákonná další tři opatření ministerstva zdravotnictví z letošního dubna. Dvě z nich v různých časových úsecích regulovala maloobchod, další umožňovalo na prvním stupni základních škol jen rotační výuku, zjistila ČTK z úřední desky. Jak v případě maloobchodu, tak v případě škol už NSS dříve konstatoval nezákonnost dané úpravy, když se zabýval obdobnými či totožnými opatřeními platnými v jiných týdnech letošního jara.

Na Čechy bez Mounta a Chilwella. Kvůli kontaktu s nakaženým musejí do karantény

Do úterního večerního duelu s Českou republikou, který uzavře pro oba týmy jejich působení ve skupině D na letošním mistrovství Evropy, nenastoupí ve Wembley v anglickém dresu Ben Chilwell a Mason Mount. Právě tito fotbalisté byli totiž v blízkém kontaktu s nakaženým skotským středopolařem Billym Gilmourem v karanténě a to až do pondělí. Oba angličtí reprezentati měli test na covid-19 negativní.

Trump údajně zvažoval, jestli lze nakažené umístit do Guantánama

Když se loni v únoru v Bílém domě diskutovalo o osudu Američanů, kteří se v zahraničí nakazili tehdy ještě novým koronavirem, nadhodil prezident Donald Trump možnost jejich izolace v americké vojenské věznici v kubánské zátoce Guantánamo.

V Indii přibylo za den méně než 50.000 nakažených

Denní přírůstek nákaz koronavirem v Indii klesl pod 50.000. Za posledních 24 hodin indické ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 42.640 nových případů infekce. Počátkem května v zemi denně přibývalo přes 400.000 lidí nakažených koronavirem.

EU objedná dalších 150 milionů dávek vakcíny od Moderny

Evropská unie rozhodla o objednání dalších 150 milionů dávek vakcíny od společnosti Moderna, uvedla dnes Evropská komise. Nákup umožňuje smlouva mezi EU a americkým výrobcem z letošního února. Členské země unie zároveň podle EK podpořily plán na prodloužení systému kontroly vývozu vakcín do zemí mimo blok. Informovala o tom agentura Reuters.

Rusko hlásí nejvyšší počet úmrtí na covid-19 od února

Rusko zaznamenalo 16.715 nových případů nákazy koronavirem a 546 úmrtí za uplynulý den. Tento počet úmrtí souvisejících s nákazou za jediný den je nejvyšší od února, uvedla dnes agentura Reuters. O den dříve ruské úřady hlásily 17.378 případů a 440 úmrtí. Přírůstek nových případů připisují úřady nové nakažlivější variantě koronaviru delta.

Premiér Babiš ke koronaviru: Nesmíme zopakovat chyby z loňského léta

I když se situace s koronavirem vyvíjí optimisticky, nelze zopakovat chyby z loňského léta. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s narážkou na loňské rozvolnění protiepidemických opatření. Zdravotnictví považuje za klíčové pro bezpečnost.

V pondělí přibylo v Česku 121 případů nákazy, je to méně než před týdnem

Laboratoře v pondělí potvrdily v Česku 121 nových případů nemoci covid-19, před týdnem jich bylo o 55 více. Denní přírůstky nakažených tak zůstávají nejnižší od loňských letních prázdnin. Počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100.000 obyvatel klesl k dnešku na hodnotu osm z předchozích devíti.

Německo hlásí 455 nově nakažených a 77 úmrtí

Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 455 případů koronavirové nákazy a 77 úmrtí infikovaných lidí. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem země registrovala 652 nových infekcí a 93 úmrtí, uvedla agentura DPA.

V USA spadl průměrný denní počet úmrtí pod 300, poprvé od loňského března

V USA klesl poprvé od loňského března sedmidenní průměr zemřelých po nákaze koronavirem pod hranici 300. Země se rovněž rychle blíží hranici 150 milionů plně naočkovaných proti covidu-19, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse a údaje federálních úřadů.

Plán na testování ve školách od září dostane vláda v pondělí

Plán testování na koronavirus po zářijovém návratu dětí do škol předloží ministerstva zdravotnictví a školství vládě příští týden v pondělí. Ministerstvo zdravotnictví to dnes večer sdělilo ČTK. Reagovalo tak na výtku ministra školství Roberta Plagy (za ANO), podle kterého se plán pro fungování škol od září nepřipravuje dostatečně rychle.

Vláda uspíšila rozvolnění plánované k 1. červenci. Nastane už v sobotu

Kvůli úpravě testování na dětských táborech, z nichž některé začnou před prázdninami, posunula vláda na 26. červen soubor rozvolnění plánovaný původně na 1. červenec. O rozhodnutí informoval dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Česko bude uznávat očkování občanů ve třetích zemích vakcínami schválenými v EU

Pro občany České republiky a zemí Evropské unie, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v ČR, budou v případě absolvovaného očkování proti covidu-19 vakcínami schválenými Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) v třetích zemích platit stejné podmínky jako pro občany očkované v Česku. Schválila to dnes vláda, řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Společnost Gilead po testech tvrdí, že remdesivir prokazatelně zabírá

Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences tvrdí, že její lék remdesivir podle nových studií prokazatelně snižuje úmrtnost na covid-19 a zvyšuje rovněž šanci, že lidé s těžkým průběhem nemoci budou moci dříve opustit nemocnici.

Zaměstnavatelé chtějí sami rozhodovat o rouškách či testech ve firmách

Zaměstnavatelé žádají po vládě úpravu legislativy, aby mohli sami podle potřeby rozhodovat o nošení roušek či testování ve firmách. Chtějí také, aby se podnikům testy dál proplácely. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jan Wiesner. Odbory testování a očkování v podnicích podporují. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se bude o nastavení pravidel jednat.

Šíření mutace delta vnáší nejistotu do letních plánů v Evropě

V Evropě se pomalu ale jistě usazuje koronavirová varianta delta a s ní také obavy ohledně vývoje epidemické situace v letních měsících. Podle analýzy deníku Financial Times (FT) "indická" mutace kromě Británie dominuje už i v Rusku a Portugalsku a rychle se šíří v Německu či Itálii.

V Rakousku poprvé od září nepřibyl žádný zemřelý po nákaze koronavirem

V Rakousku poprvé od loňského září nepřibyl za den žádný zemřelý s covidem-19. Přírůstek nakažených za posledních 24 hodin se zároveň poprvé od srpna dostal pod hranici 100, informovala dnes agentura APA.

V Německu přibylo poprvé od srpna méně než 500 nakažených

Poprvé za deset měsíců přibylo v Německu méně než 500 nakažených koronavirem během jediného dne. Institut Roberta Kocha (RKI) registroval za posledních 24 hodin 346 nově infikovaných. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž ovšem návrat k normalitě ohrožuje nakažlivější koronavirová varianta delta.