Trump údajně zvažoval, jestli lze nakažené umístit do Guantánama

Když se loni v únoru v Bílém domě diskutovalo o osudu Američanů, kteří se v zahraničí nakazili tehdy ještě novým koronavirem, nadhodil prezident Donald Trump možnost jejich izolace v americké vojenské věznici v kubánské zátoce Guantánamo.

I tuto scénu popisuje vycházející knížka dvou reportérů listu The Washington Post (WP) založená na rozhovorech s desítkami zdrojů včetně pracovníků Trumpovy administrativy. Jejím tématem je postup americké vlády v prvních měsících pandemie, který poznačily problémy s testováním, osobní spory a komunikační přešlapy.

"Není nějaký ostrov, který nám patří?" uvedl Trump podle autorů knihy na jednání s poradci o případném převozu Američanů k léčbě na území Spojených států. "Co třeba Guantánamo?" dodal údajně, načež účastníky schůzky poučoval, že do USA se dováží zboží, nikoli viry.

Debatu zachycenou v očekávané knize zprostředkoval v pondělním článku právě deník WP, který se k výtisku díla svých reportérů dostal v předstihu. Yasmeen Abutalebová a Damian Paletta dali své knize název Nightmare Scenario ("Nejčernější scénář"), široké veřejnosti bude k dispozici od příštího úterý.

Podle popisu na webu internetového obchodu Amazon dvojice autorů přináší dosud nejkomplexnější pohled na "tragické nezvládnutí pandemie covidu-19" a chaos v nejvyšších patrech americké politiky, který přispěl k bilanci obětí převyšující součet kterékoli jiné země. Samotný prezident Trump hrozbu koronaviru až do konce svého působení v Bílém domě bagatelizoval a několikrát svými výroky na toto téma šokoval, například když loni v dubnu nahlas uvažoval o léčbě covidu-19 vpíchnutím dezinfekčního prostředku. Později novináři Bobu Woodwardovi vysvětloval, že za jeho tendencí zlehčovat rizika spojená s koronavirem byla snaha nevytvářet paniku.

WP uvádí, že nová kniha dál ilustruje Trumpovo uvažování a přibližuje "neutuchající spory" v pozadí postupu federální vlády. Například v březnu 2020 si prezident údajně do telefonu hlasitě stěžoval ministrovi zdravotnictví, že testování na koronavirus je pro něj pohromou. "Kvůli testování prohraju volby! Který idiot vymyslel, že federální vláda bude testovat?" řekl prý ministrovi Alexu Azarovi.

Trump se podle informací Abutalebové a Paletty s Azarem hádal o tom, proč se vůbec americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) snaží infekce odhalovat. Na veřejnosti prezident předtím i potom dával najevo, že rozsáhlé testování bere spíše jako přítěž, než jako efektivní protiepidemický nástroj, protože vede k vyšším statistikám o nákazách.

USA ovšem na začátku pandemie měly přesně opačný problém, tedy nedostatek prováděných testů. Koronavirus SARS-CoV-2 se v zemi šířil nejméně od ledna 2020, do 11. března zde ale bylo otestováno méně než 10.000 lidí. Výsledek byl dán i tím, že CDC se snažilo nasadit vlastní testy, které se ovšem ukázaly jako nespolehlivé. Právě neadekvátní testování, které blokovalo snahy trasovat výskyt nákazy, podle mnohých odborníků na veřejné zdraví loni na jaře umožnilo rozšíření covidu-19 napříč USA.

Související

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy