Zaveďme čtyřdenní pracovní týden pro všechny, vyzývá ekonom

Více práce, stejná mzda

"Mnoho z nás musí čelit realitě návratu na pracoviště pět dní v týdnu," píše ekonom. Přiznává, že někteří tento vývoj kvitují a zmiňují přínos obnovy kýžené sociální interakce, přičemž argumentují, že jde o příležitost sdílet informace a myšlenky, která vytváří potenciál pro větší produktivitu a zisk.

Tyto názory ale narážejí na nedostatek představivosti,  jak lze nyní práci reorganizovat, míní profesor. Soudí, že rovněž opomíjejí přínosy plynoucí z omezení pracovní doby, která mimo jiné přináší šanci přejít na čtyřdenní pracovní týden.

Idea přechodu na čtyřdenní pracovní týden má stále větší podporu, vyzdvihuje Spencer. Za přínosy označuje více volného času a možnost rozdělit práci rovnoměrněji napříč společností. Věří, že bychom mohli využít přínosu práce, aniž by přinášela riziko přepracování a nezaměstnanosti.

"Návrat k pětidennímu pracovnímu týdnu by těmto pozitivním výsledkům zamezil," pokračuje autor komentáře. Deklaruje, že koronavirus otřásl stávajícími pracovními zvyky způsobem, který byl před několika lety nemyslitelný, ale nikoliv způsobem, který je nezbytně přínosný pro zaměstnance zvyklé docházet na pracoviště.

Nucený přesun na práci z domova obecně vedl k nárůstu pracovní doby, aniž by byly zvýšeny mzdy, což částečně vysvětluje, proč některé firmy nyní chtějí práci z domova zachovat, konstatuje ekonom. Doplňuje, že náklady na provoz pracoviště jsou také převáděny na domácnosti zaměstnanců a neustálé propojení skrze komunikační technologie může vytvářet kulturu, která neumožňuje nikomu "vypnout" z pracovního režimu.

Malá důvěra vůči zaměstnancům vede rovněž k novým formám vzdálené kontroly, tudíž jsou přínosy práce z domova - ušetření za jízdné a jistá flexibilita ohledně doby, kdy se práce vykoná - výrazně přebity intenzivnější a delší pracovní dobou, shrnuje odborník. Upozorňuje, že práce z domova zdaleka nenastolila rovnováhu mezi soukromým a profesním životem, ale naopak prohlubuje problém přílišného pracovního nasazení.

To podle autora komentáře neznamená, že by pracovníci ve snaze o vyrovnanější profesní a soukromý život měli spěchat zpět na pracoviště, jelikož existuje riziko, že delší pracovní doba bude zachována na úkor pracovníků. "Řeči o přínosech návratu k práci na pracovišti se zřetelně zaměřují na zájmy firem," varuje Spencer.

Existují náznaky, že sdílená práce s sebou nese větší produktivitu, ale ty ignorují fakt, že rozhodnutí umístit pracovníky na jedno místo motivuje zpravidla především otázka kontroly, upozorňuje ekonom. Vysvětluje, že přímá kontrola na pracovišti je účinnější než vzdálená kontrola, což činí z návratu k práci na pracovišti a standardnímu pětidennímu pracovnímu týdnu přímý zájem firem.

"Jaký je pohled pracovníků?" pokládá otázku profesor. Poukazuje, že návrat k práci na pracovišti znamená nové časové i finanční náklady plynoucí z dojíždění, stejně jako obnovu časového vzorce, který většině pracovníků před nástupem pandemie nevyhovoval. Mnozí se tak návratu pětidenního pracovního týdne obávají a cítí příchod světa, který omezuje příležitosti a svobodu, míní Spencer. Konstatuje, že shledání se s kolegy je slabou útěchou za dřinu od pondělí do pátku.   

Profesní nerovnováha

Za jedno z pozitivum lockdownů označuje ekonom růst požadavku na "právo být offline" a některé odbory začaly žádat garanci času, kdy je povolené nebýt zaměstnavateli k dispozici. Jsou navrhovány i nové zákony, které mají dát pracovníkům jasnou možnost nereagovat na elektronickou komunikaci mimo běžnou pracovní dobu, podotýká profesor.

Právo být offline již některé země zavedly, a to nepochybně pomůže chránit soukromý život, domnívá se expert. Odkazuje například na poslední průzkumy z Velké Británie, podle nichž většina tamních zaměstnanců podporuje zavedení podobné legislativy. I tak považuje Spencer za nutnou hlubší reformu.

Pokud má heslo amerického prezidenta Joe Bidena "obnovit a lépe" platit i pro ekonomiku, bude třeba zavést kratší pracovní týden, tvrdí autor komentáře. Věří, že kratší pracovní doba může pomoci hospodářskému zotavení, jelikož zamezí vysoké nezaměstnanosti, odemkne ekonomiku, rozšíří lidskou svobodu a sdílení práce poskytne většímu počtu lidí její benefity.

Důvody pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne jsou dobře popsány, deklaruje profesor. Odkazuje na jasné přínosy pro zdraví, životní prostředí a ekonomiku. "Firmy by možná upřednostnily tradiční pracovní praktiky, ale společenský pokrok požaduje nastolení nové normy," píše Spencer. Soudí, že omezení pracovního týdne o jeden den je jedinou cestou k lepšímu soukromému i profesnímu životu, tudíž bychom neměli slavit návrat k pětidenní práci na pracovišti, ale místo toho usilovat o čtyřdenní pracovní týden pro všechny.