Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Lockdown naučil dospívající vařit, cítí se samostatnější než před epidemií

V Česku zemřelo přes 28.000 nakažených, za pondělí dalších 3843 případů

Počet úmrtí s nemocí covid-19 v ČR překročil 28.000. K pondělku s onemocněním zemřelo 28.038 lidí, úmrtí ale v posledních dnech přibývá pomaleji než dřív. Nově potvrzených případů koronaviru bylo v pondělí 3843, nejméně za pracovní den od 30.listopadu. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Indie opět hlásí nejvyšší denní přírůstek na světě

Indie dnes ohlásila 161.736 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin, což podle agentury Reuters znovu představuje nejvyšší denní přírůstek koronavirové nákazy na světě. O den dříve indické ministerstvo zdravotnictví registrovalo 168.912 nově nakažených, čímž země v celkovém počtu dosud odhalených případů koronaviru SARS-CoV-2 předstihla Brazílii.

V Německu za poslední den přibylo 10.810 nakažených koronavirem a 294 úmrtí

V Německu za uplynulých 24 hodin přibylo 10.810 nových případů nákazy koronavirem a 294 dalších úmrtí spojených s covidem-19. Vyplývá to z dnešní statistiky zveřejněné Institutem Roberta Kocha (RKI). V úterý před týdnem hlásily zdravotnické úřady 6885 nově nakažených a 90 smrtelných případů.

Počet obětí pandemie překročil tři milióny

S pokračující pandemií koronaviru, která už si na celém světě vyžádala více než tři milióny obětí, řeší řada zemí problémy spojené s restriktivními opatřeními, jejich zaváděním či uvolňováním. Dalším problémem zůstává očkování proti covidu-19 a dostupnost vakcín.

Nouzový stav v Česku skončil, přibylo méně než 1000 nakažených

Ode dneška končí zákaz cestování mezi okresy nebo noční vycházení. O půlnoci vypršel po půl roce nouzový stav a opatření proti šíření koronaviru se nově budou řídit pandemickým zákonem. Zároveň se do škol vrací žáci prvního stupně a do školek předškoláci.

Česko dá 160 milionů na odhalování nových variant koronaviru

Vláda schválila dotační program na úhradu nákladů na sekvenaci vzorků z testů na covid-19, která umožňuje odhalovat nové mutace. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Na dotaz ČTK upřesnil, že v něm bude 160 milionů korun, což umožní zkoumat zhruba 4800 vzorků měsíčně.

Už se konečně ví. Trénovat se na amatérské úrovni může až šest dvojic

Po protichůdných víkendových vyjádřeních ze strany nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za hnutí ANO), kdy se nejprve hovořilo o možnosti trénování 20 lidí venku a 10 vevnitř a pak že se venku i vevnitř smějí setkat pouze dva lidé, se v pondělí po jednání zástupců ministerstva zdravotnictví a zástupců sportovních svazů dostalo jasných kontur toho,jakým zůsobem by mohli amatérští sportovci včetně dětí trénovat. Nejnověji tak platí, že venku se dá trénovat dvanáct lidí rozdělených do šesti dvojic tak, aby se dodržely desetimetrové rozestupy.

Kombinace protilátek výrazně snižuje riziko příznakové infekce koronavirem

Podání kombinace protikoronavirových látek casirivimab a imdevimab snižuje riziko onemocnění covidem-19 s příznaky o zhruba 81 procent. Uvedl to dnes švýcarský farmaceutický koncern Roche na základě klinické studie v rozhodující fázi testování přípravků, jejichž "koktejl" švýcarská firma vyvinula ve spolupráci s americkou firmou Regeneron.

V neděli přibylo nejméně případů koronaviru od září

Laboratoře v Česku v neděli potvrdily 976 případů koronaviru, nejméně od neděle 13. září. Nižší než 1000 byl denní přírůstek naposledy 20. září. Před týdnem o Velikonoční neděli byl počet potvrzených případů víc než dvojnásobný. Víkendová čísla jsou nižší kvůli menší intenzitě testování.

Testování ve školách provází u nejmenších dětí napětí, pomáhají učitelky

Zhruba deset minut dnes ráno v tělocvičně Základní školy Mozartova v Olomouci pozoroval upřeně sedmiletý Vašík svůj tester na covid-19, než se mu po téměř půl roce znovu otevřely dveře jeho první třídy. Napětí a nervozita a velký oddych po negativním výsledku byly ráno znát v očích nejmenších školáků i v ostatních olomouckých základních školách.

Kulveit z odborné skupiny odmítl kritiku za pozdní doporučení

Člen poradní skupiny ministerstva zdravotnictví Jan Kulveit odmítl kritiku za pozdní doporučení k opatřením proti šíření koronaviru, kterou vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO). Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) se podle Kulveita nemůže vyjadřovat v předstihu k něčemu, co je bez jejího vědomí rozhodnuto v rozporu s jejím odborným názorem. Kulveit to uvedl na twitteru, Babiše nejmenoval.

V Německu už se potvrdily tři miliony nákaz koronavirem

V Německu se od počátku pandemie potvrdilo přes tři miliony nákaz koronavirem SARS-CoV-2, z toho 13.245 za poslední den. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI). Úmrtí spojených s nemocí covid-19 eviduje tato země 78.452, z toho 99 za posledních den.

K očkování se ode dneška mohou registrovat zbývající chroničtí pacienti

Ode dneška se mohou k očkování registrovat zbývající chroničtí pacienti, kteří k němu zatím neměli přístup. Jde například o pacienty se vzácnými genetickými onemocněními či lidi, kteří například kvůli intelektové nedostatečnosti nebo jiným postižením nedokážou dodržovat protiepidemická opatření.

Ve světě zemřely už více než tři miliony lidí s koronavirem

Počet obětí koronavirové pandemie celosvětově přesáhl hranici tří milionů. Vyplývá to z propočtů agentury Reuters, která v noci na dnešek uvedla, že na celém světě zemřelo 3,071.842 infikovaných. Nákazu, která se od identifikování prvních případů v prosinci 2019 v Číně objevila ve více než 210 zemích a teritoriích, testy potvrdily u téměř 136 milionů lidí.

Velký přehled: Co vše se od pondělí změní a co znamená konec nouzového stavu?

O půlnoci na 12. dubna skončí nouzový stav. Neznamená to však automaticky zrušení všech restrikcí přijatých kvůli šíření koronaviru. Přinášíme velký přehled věcí a aktivit, které se od pondělí rozvolní.

Přibylo 2198 nakažených. Cestování mezi okresy v noci skončí. Po 254 dnech padne nouzový stav

Za sobotu přibylo 2198 nakažených. O půlnoci na pondělí v Česku po půl roce končí nouzový stav. Opatření proti šíření koronaviru se nově budou řídit pandemickým zákonem. Změna s sebou přináší konec zákazu cestování mezi okresy nebo nočního vycházení. Zároveň se do škol vrací žáci prvního stupně a do školek předškoláci. Dění ohledně koronaviru jsme sledovali online.

Rodiče dali k soudu stížnost kvůli testům dětí a rouškám při návratu do škol

Rodiče několika dětí podali k Ústavnímu soudu stížnost proti opatření ministerstva zdravotnictví, které spočívá v testování žáků a nošení ochranných prostředků v souvislosti s pondělním návratem části dětí do škol. Stížnost advokátky Jany Zwyrtek Hamplové má ČTK k dispozici. Podle stížnosti vláda dostatečně nezdůvodnila smysluplnost obou podmínek pro přítomnosti dětí ve škole a zasahuje do jejich ústavních práv.

Babiš kritizuje skupinu MeSES: Dává svá doporučení pozdě, jsou potřeba nová pravidla

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) dává svá doporučení ministru zdravotnictví pozdě. Není to úplně chyba, ale vláda tomu musí dát jiná pravidla. Dnes to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném projevu na sociálních sítích.

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Z politiků si v boji proti koronaviru podle průzkumu agentury Kantar CZ vedl nejlépe bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pozitivně jeho konání a kroky hodnotila v březnu, kdy byl ještě ministrem, více než polovina respondentů, přesně 53 procent. Blatný jako jediný získal více pozitivních hodnocení než negativních. Naopak nejvíce negativních hodnocení dostali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).