Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Liberecká firma vyvinula experimentální lék na covid

Sputnikem V odmítáme očkovat, dokud nebude schválen. Jde o důvěru pacientů, říkají praktici

Sdružení praktických lékařů (SPL) odmítá očkovat proti onemocnění covid-19 ruskou vakcínou Sputnik V, dokud nebude certifikovaná od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Podle jeho předsedy Petra Šonky na odborném postoji nic nezmění ani tlak prezidenta Miloše Zemana, který očkovací látku prosazuje, a kvůli ní nedávno proběhla výměna ministrů na resortu zdravotnictví. „Žijeme v civilizované zemi, a proto se musíme řídit podle jasně stanovených pravidel, které určují autority. Je nutné rovněž zdůraznit, že i v Rusku je mnoho odpůrců vůči Sputniku V,“ řekl Petr Šonka.

Soud označil opatření ohledně testu zaměstnanců za nezákonné. Už platí jiné

Nejvyšší správní soud dnes vyhověl odborům výrobce léčiv Teva Czech Industries a zaměstnankyni Dagmar Bílé a označil za nezákonné starší opatření ukládající povinnost testovat zaměstnance firem na covid-19. Bylo nedostatečně odůvodněné, uvedl předseda senátu Petr Mikeš.

K očkování se ode dneška mohou začít přihlašovat lidé nad 65 let

K očkování proti covidu se do zhruba 11:00 přihlásilo přes 70.000 lidí nad 65 let, pro které se dnes spustila registrace. Na twitteru o tom informovali zástupci projektu Chytrá karanétna. Podle pátečního vyjádření ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) je lidí mezi 65 a 69 lety zhruba 670.000. Celkově bylo v Česku za 3,5 měsíce očkování podáno 2,2 milionu dávek, každý člověk musí dostat dvě.

V Brně začal soud projednávat druhý návrh na zrušení testů zaměstnanců

Nejvyšší správní soud v Brně dnes začal projednávat druhý návrh na zrušení povinného testování na koronavirus ve firmách. Návrh podaly odbory výrobce léčiv Teva Czech Industries a zaměstnankyně Dagmar Bílá. Předseda senátu Petr Mikeš uvedl, že v průběhu řízení bylo napadené opatření zrušeno a nahrazeno nařízením obdobným.

Indie ohlásila přes 184.000 nových případů infekce koronavirem

Indie dnes ohlásila další rekordní denní přírůstek nákaz koronavirem. Za posledních 24 hodin přibylo v druhé nejlidnatější zemi světa 184.372 případů infekce, čímž celkový počet nakažených od začátku pandemie stoupl na 13,9 milionu, uvedlo indické ministerstvo zdravotnictví. Počet úmrtí spojených s koronavirem vzrostl o 1027 na 172.085.

Pozitivní test ve škole může být podle psychologa pro děti traumatizující

Ponižující pocit, ale i traumatizující zážitek může pro některé děti znamenat pozitivní výsledek testu na covid-19, který se odhalí při hromadném antigenním testování ve školách. Stigma může nastat ve chvíli, kdy jsou kvůli tomuto výsledku vyřazeny z kolektivu, upozorňuje olomoucký klinický psycholog Adam Suchý.

Pandemie koronaviru se propletla s pandemií obezity, varuje lékařka

NÁZOR - Spolu s tím, jak v některých zemích pozvolna odeznívá pandemie covidu-19, je třeba rychle zaměřit pozornost na jinou nemoc, která každoročně usmrtí stovky tisíc lidí, konstatuje americká lékařka Leana Wenová. V komentáři pro server Washington Post vysvětluje, že tou nemocí je obezita.

Vědci zkoumají dopad pandemie na prevenci rakoviny

Kolonoskopie Johna Abrahama byla kvůli pandemii odložena o několik měsíců. Když se na vyšetření konečně dostal, lékaři našli bujení příliš veliké na to, aby jej při preventivním zákroku odstranili. Na operaci musel Abraham čekat několik týdnů a několik dalších trvalo, než zjistil, že je nádor nezhoubný, píše agentura AP.

Počet úmrtí s covidem přesáhl 28.000, v pondělí přibylo 3843 případů

S pokračující pandemií koronaviru, která už si na celém světě vyžádala více než tři milióny obětí, řeší řada zemí problémy spojené s restriktivními opatřeními, jejich zaváděním či uvolňováním. Dalším problémem zůstává očkování proti covidu-19 a dostupnost vakcín. Počet úmrtí s covidem přesáhl 28.000, v pondělí přibylo 3843 případů. Situaci kolem koronaviru sledujeme online.

Ve Švédsku přibývá nakažených nejrychleji v Evropě

Ve Švédsku nyní přibývá nakažených nejrychleji v Evropě a země hlásí největší zatížení jednotek intenzivní péče v letošním roce. Od pátku laboratoře ve Švédsku potvrdily přes 19.000 nových případů nákazy, informovala dnes agentura Reuters. Přísnější opatření ale podle vlády zatím nejsou potřeba. Sousední Norsko dnes oznámilo, že od pátku výrazně uvolní stávající restrikce, mimo jiné povolí akce až pro stovku lidí.

Brazilská mutace na Děčínsku nemusí být podle viroložky ze zahraničí

Brazilská mutace koronaviru na Děčínsku nemusí podle viroložky Ruth Tachezy pocházet ze zahraničí, mohla se vyvinout v ČR. Sdělila to dnes na dotaz ČTK. Ředitelka Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu Helena Jiřincová dnes deníku Právo řekla, že zjištěná mutace se podobá původní brazilské variantě z loňského dubna. O účinnosti očkování na tento typ se podle vědců zatím moc neví.

Slovensko od pondělí uvolní karanténní omezení a otevře obchody

Slovensko od pondělí výrazněji uvolní restrikce zavedené v zemi ve snaze omezit šíření koronaviru, otevřít budou moci všechny obchody. Stane se tak poprvé po čtyřech měsících zpřísňování. Po předchozím zlepšení epidemické situace v zemi budou moci kromě obchodů začít znovu fungovat také například provozy služeb i hotely či penziony a lidé budou moci vyrazit do přírody i mimo okres svého bydliště.

Úmrtí a hospitalizací lidí nad 80 let s covidem ubývá, nejdéle se očkují

Podíl lidí nad 80 let mezi zemřelými a hospitalizovanými s covidem-19 klesá. Zatímco v listopadu na tuto věkovou kategorii připadla více než polovina z celkového počtu zemřelých (50,5 procenta), v březnu to bylo 36 procent. Mezi pacienty v nemocnicích je pokles skoro ze třetiny na pětinu. Ubylo jich i mezi nakaženými. Očkují se už téměř čtvrt roku, u mladších vakcíny zatím na statistiky vliv nemají.

Německá vláda souhlasí se závaznou protikoronavirovou brzdou

Německá vláda se dnes dohodla na úpravě zákona o potírání infekčních chorob, která kancléřce Angele Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí aktivovat protikoronavirovou nouzovou brzdu. Vláda chce novelu schválit ve Spolkovém sněmu zrychleným postupem, k tomu ale bude potřebovat podporu opozice.

Žáci se budou před zkouškami povinně testovat a nosit roušky

Před přijímacími zkouškami na střední školy, maturitami či závěrečnými zkouškami budou muset žáci předložit negativní test na covid-19, který nebude starší než sedm dní. Při zkouškách budou povinné roušky či respirátory. Vyplývá to z informací, které ministerstvo v pondělí rozeslalo do škol.

Na Slovensku v únoru znovu výrazně přibylo úmrtí

Na Slovensku v únoru, kdy země čelila silné druhé vlně koronavirové nákazy, zemřelo o téměř tři pětiny více lidí ve srovnání s průměrem za druhý měsíc let 2016 až 2020. Tempo nárůstu úmrtí oproti lednu ale zpomalilo. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. V únoru pětimilionové Slovensko zaznamenalo podle oficiálních statistik dosud nejvyšší měsíční přírůstek úmrtí na covid-19, zemřelo 2559 lidí.

Lockdown naučil dospívající vařit, cítí se samostatnější než před epidemií

Více než polovina dospívajících Čechů ve věku od 12 do 17 let se cítí být samostatnější, než si o sobě myslela před vypuknutím koronavirové epidemie. Kvůli lockdownu se mladí lidé naučili především vařit a poradit si s nudou. Vyplývá to z on-line průzkumu společnosti Generali Česká pojišťovna.

V Česku zemřelo přes 28.000 nakažených, za pondělí dalších 3843 případů

Počet úmrtí s nemocí covid-19 v ČR překročil 28.000. K pondělku s onemocněním zemřelo 28.038 lidí, úmrtí ale v posledních dnech přibývá pomaleji než dřív. Nově potvrzených případů koronaviru bylo v pondělí 3843, nejméně za pracovní den od 30.listopadu. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Indie opět hlásí nejvyšší denní přírůstek na světě

Indie dnes ohlásila 161.736 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin, což podle agentury Reuters znovu představuje nejvyšší denní přírůstek koronavirové nákazy na světě. O den dříve indické ministerstvo zdravotnictví registrovalo 168.912 nově nakažených, čímž země v celkovém počtu dosud odhalených případů koronaviru SARS-CoV-2 předstihla Brazílii.