Ode dneška se mohou k očkování registrovat zbývající chroničtí pacienti, kteří k němu zatím neměli přístup. Jde například o pacienty se vzácnými genetickými onemocněními či lidi, kteří například kvůli intelektové nedostatečnosti nebo jiným postižením nedokážou dodržovat protiepidemická opatření.
Očkování proti covidu začalo v Česku loni 27. prosince. Od té doby bylo podáno přes dva miliony dávek. Ukončené očkování, tedy obě potřebné dávky má přes 700.000 obyvatel Česka, kde žije 10,7 milionu lidí.
Nyní se mohou k očkování hlásit hlavně lidé nad 70 let, někteří chroničtí pacienti, zdravotníci, pracovníci sociálních služeb a lidé z integrovaného záchranného systému. Přednost měli i učitelé, kteří se mohli registrovat převážně v březnu. Od středy 14. dubna bude registrace otevřena i pro lidi nad 65 let, tedy především pro lidi ve věku 65 až 69 let.
Těch je podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) asi 670.000, někteří ale už se nahlásili k očkování kvůli tomu, že mají také chronické onemocnění. Ministr odhaduje, že se jich bude nyní hlásit kolem 400.000.
V Česku se zatím očkuje vakcínami od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Zhruba 77 procent dosud podaných vakcín je od společností Pfizer/BioNTech, necelých 13 procent od AstraZeneky a víc než deset procent od firmy Moderna. Ve druhé polovině dubna by měly dorazit také první dodávky od firmy Johnson & Johnson, které stačí na rozdíl od látek ostatních výrobců podat jen jednu dávku.
13. ledna 2026 11:03
Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán
Související
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
očkování , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek