Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Česko hlásí přes 8 tisíc nakažených, Maďarsko nové rekordy. Pandemie má téměř 3 miliony obětí

Brazílie zjistila novou variantu koronaviru, podobá se jihoafrické

Brazílie zjistila ve státě Sao Paulo novou variantu koronaviru, která je podobná jihoafrické variantě viru. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na šéfa výzkumného institutu Butantan. Šéf tohoto institutu sídlícího v Sao Paulu také uvedl, že pacient s touto variantou nebyl v Jihoafrické republice, ani nebyl v kontaktu s nikým, kdo by se odtamtud vrátil.

EU se neshodla na přerozdělení vakcín od Pfizeru, Česko jich mohlo dostat víc

Země Evropské unie dnes nedospěly k dohodě na rozdělení deseti milionů vakcín od společností Pfizer a BioNTech, které mají ve druhém čtvrtletí kompenzovat některým státům včetně Česka jejich dosavadní nižší příděly. Česko mělo podle návrhu, o němž dnes jednali velvyslanci členských států, získat přes 300.000 dávek.

Epidemická situace v Česku je podle Duška rozporuplná

Nových případů covidu-19 ubývá z denního průměru asi o 2000 až 2500 týdně. Jen velmi pozvolna ale ubývá hospitalizovaných. Epidemická situace je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška proto rozporuplná, řekl na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví.

Soud zrušil opatření, které žádá negativní test před návratem do vlasti

Soud dnes zrušil jako nezákonnou část opatření ministerstva zdravotnictví, která po českých občanech paušálně žádá před návratem z rizikových zemí do vlasti negativní test na covid-19. Ministerstvo totiž podle soudního senátu nevysvětlilo, proč nepostačí občany podrobit opatřením teprve po jejich návratu.

Smejkalova skupina doporučuje maximální využití protilátkových léků

Mezioborová skupina pro epidemické situace, kterou vede epidemiolog Petr Smejkal, doporučuje maximální využití léků s monoklonálními protilátkami u nakažených novým typem koronaviru. Vyšší cena léku je vyvážena snížením nákladů na hospitalizace,uvedla skupina v tiskové zprávě.

Rozvolňování v Německu nefunguje podle představ. Počty nakažených rostou

Vybrat si v obchodě nové oblečení, zhlédnout v kině film či posedět na zahrádce kavárny se po měsících nucené uzávěry kvůli pandemii nemoci covid-19 může zdát jako nedostižný sen. V některých německých regionech se ale tento sen stal realitou. Ke zkušebnímu otevírání, které je podmíněno každodenním testováním, se mezitím přidává stále více měst.

Maďarsko eviduje rekordní počet úmrtí nakažených za den

Maďarsko za uplynulý den zaznamenalo dalších 302 úmrtí kvůli nákaze koronavirem, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na vládní údaje. Je to nejvyšší počet úmrtí souvisejících s nemocí covid-19 za jediný den od začátku pandemie, která si v desetimilionové zemi vyžádala už více než 20.000 obětí.

Koronavirem se reinfikoval jeden z 1000 Izraelců, vyplývá ze studie

Zhruba jeden z 1000 Izraelců, kteří se nakazili koronavirem, se infikoval podruhé. Vyplývá to z rozsáhlé izraelské studie, jejíž závěry naznačují, že je reinfekce častější, než se původně předpokládalo. Napsal o tom dnes izraelský web The Times of Israel.

Čína tvrdí, že s WHO sdílela všechna data o koronaviru

Čínské úřady dnes odmítly tvrzení Světové zdravotnické organizace (WHO), že Peking neposkytl přístup ke kompletním datům mezinárodním odborníkům, kteří počátkem roku v Číně zkoumali původ nového typu koronaviru. Vysoký představitel čínské národní zdravotnické komise (NHC) Liang Wan-nien prohlásil, že pro takové tvrzení nemá WHO faktický důvod.

Komplikace s testy do škol nebudou, ujistil Švagr krizový štáb

Šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dnes ujistil krizový štáb, že nehrozí komplikace s nákupem testů pro školy. Dnes jich má do rezerv přijít 1,5 milionu. Po jednání štábu to uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). "Byli ujištěni dodavatelskou firmou, že dodávky by měly dojít podle plánu," uvedl Hamáček s tím, že covid testy pro školáky jsou v rezervách ještě z první vlny nákupu.

O Velikonocích omezte setkání, noste respirátor a absolvujte test, vyzvali vědci iniciativy Sníh

Lidé by podle vědců z iniciativy Sníh měli o Velikonocích dodržovat opatření včetně zákazu cest mezi okresy a omezit setkávání s rodinou, zejména z rizikových skupin. Případně lidem doporučují absolvovat test, nosit správně nasazený respirátor a setkávat se venku, informovali dnes v tiskové zprávě.

Bosna má nedostatek vakcín. Vláda chce od občanů radu, jak je sehnat

Premiér jednoho ze dvou hlavních správních celků Bosny Fadil Novalić při projevu v parlamentu vyzval občany, aby mu poradili s obstaráváním vakcín proti covidu-19. Bosně, která se potýká s prudkým nárůstem počtu nakažených i zemřelých po nákaze koronavirem, se dlouhodobě nedostává očkovacích látek a hromadná vakcinace je tu stále v nejranější fázi.

Pražští policisté budou pokračovat ve zvýšených kontrolách, zaměří se i na náplavku

Pražští policisté dnes budou pokračovat ve zvýšených kontrolách dodržování opatření proti covidu-19 na místech, kde se lidé z důvodu hezkého počasí začali ve velkém množství shlukovat.

Radiožurnál: Čínská firma odmítá poslat české Masantě část dodávky testů do škol

Čínská společnost Singclean odmítá firmě Masanta, která má dodat pět milionů testů do škol, poslat část dodávky, uvedl dnes Radiožurnál. Masanta patří do stejné skupiny jako firma Good Mask, která vyrábí respirátory na linkách dodaných Tchaj-wanem. Podle majitele obou firem Martina Ladyra čelí čínský výrobce nátlaku mocenských skupin. Masanta z tendru kvůli problémům odstupovat nechce, testy shání na evropském trhu.

Počet obětí pandemie roste ke třem milionům

Počet úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 celosvětově přesáhl 2,8 milionu. Vyplývá to z dnešní aktuální statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Nejvíce obětí evidují podle jejích údajů Spojené státy, Brazílie, Mexiko a Indie.

Počet nakažených opět klesl pod 10 tisíc, nemocnice jsou ale stále plné

V úterý v Česku přibylo 8568 potvrzených případů koronaviru. V mezitýdenním srovnání je to o 2400 nakažených méně. Zároveň poprvé od začátku února klesl úterní nárůst pod deset tisíc případů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

NPR: Dezinformátorům slouží k podkopávání vakcín zavádějící prezentace faktů

Pravděpodobnost úmrtí v důsledku očkování proti covidu-19 je mizivá: Podle čerstvých dat amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) má člověk třikrát větší šanci, že do něj udeří blesk.

Německo hlásí dalších 17.051 případů koronaviru

Koronavirus se v Německu za posledních 24 hodin prokázal u dalších 17.051 lidí, minulou středu země hlásila o zhruba 1200 případů méně. Dalších 249 pacientů po nákaze koronavirem zemřelo, což je podobná bilance jako před týdnem. S odvoláním na německý Institut Roberta Kocha (RKI) o tom dnes informovala agentura DPA.

Kam se poděla spolupráce? Konzultant promluvil o sporu o vakcíny

NÁZOR - Bývalý americký prezident Donald Trump byl široce pranýřován za upozaďování multilaterální spolupráce a světového obchodního řádu ve prospěch myšlenky "Amerika především", připomíná Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center konstatuje, že Trump zřejmě rozuměl nacionalistickým základům zahraniční politiky lépe než jeho kritici. Jako příklad dává aktuální snahy EU a Indie omezit vývoj vakcín proti covidu-19, které se vyrábějí na jejich území.