Nejasný původ pandemie. Čínská neochota živí podezření, zní z Washingtonu

NÁZOR - Společné hledání původu nového koronaviru vedené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Čínou uvázlo v temné propasti a nepřináší světlo, konstatuje editorial serveru Washington Post. Prestižní americký deník připomíná, že závěrečná zpráva sice nabízí teorie, jakou cestou se patogen přenesl ze zvířat na člověka, ale žádný z tisíců prověřovaných zvířecích druhů nebyl pozitivně testován právě na přítomnost viru SARS-CoV-2.

Mimořádně důležitá odpověď

Vyšetřovatelé neprovedli forenzní testy možnosti, že virus unikl z laboratoře, kritizuje americký server. Deklaruje, že původ pandemie tak nadále zůstává nejasný, ačkoliv nalezení odpovědi je mimořádně důležité, byť těžké.

"Celé konání zastiňuje nepřiznaná síla čínské státostrany určit výsledek," píše washingtonský deník. Připomíná, že Peking tvrdě odmítá, že virus mohl uniknout z wuchanského virologického ústavu, kde probíhaly riskantní pokusy typu "přidání funkce" na netopýřích koronavirech. Ty zahrnovaly - jak editorial poukazuje - i úpravu virových genomů, která jim dávala nové vlastnosti, včetně schopnosti napadat plicní buňky laboratorních myší, které byly geneticky upraveny tak, aby reagovaly podobně jako ty lidské.   

Podle zprávy Číny a WHO byly během návštěvy vyšetřovatelů ve zmíněném ústavu dne 3. února "ředitelem laboratoře kategoricky vyvráceny zvěsti o laboratorním úniku", uvádí Washington Post. Odkazuje na ředitelova slova, že laboratoř během tří let zpracovala na 13 tisíc virových vzorků a nikdy nebyla hlášena jediná nákaza, navíc veškerý personál byl testován s negativním výsledkem.

Člen týmu WHO, australský lékař Dominic Dwyer, v úterý médiím sdělil, že vyšetřovatelé byli spokojení a v ústavu nenarazili na žádný zjevný důkaz problému, připouští renomovaný server. Zároveň vyzdvihuje Dwyerovo přiznání, že tým neprováděl forenzní šetření ohledně možného laboratorního úniku.

"Povolí jej nyní Čína?" táže se americký deník. Deklaruje, že čínská neochota pouze živí podezření, že je co skrývat.

Žádná obviňovací hra

Společné vyšetřování, které probíhalo po 28 dní v lednu a únoru za účasti sedmnácti čínských a sedmnácti mezinárodních vědců, narazilo na mnoho frustrujících neznámých, konstatuje prestižní server. Poukazuje, že při pátrání po prvotních případech nákazy ve Wu-chanu prověřilo 233 zdravotnických zařízení přes 76 tisíc záznamů o respiračních onemocněních z října a listopadu 2019, přičemž bylo identifikováno 92 případů, které mohl způsobit SARS-CoV-2. V té době se ale netestovalo, upozorňuje editorial.

Prověřován byl také wuchanský "mokrý trh", kde se prodávaly mořské plody a divoká zvířata, ale závěrečná zpráva tvrdí, že o jeho roli v nákaze nelze učinit "žádný zřetelný závěr", jelikož byly evidovány případy nemoci covid-19 i bez jakékoliv spojitosti s tímto místem, uvádí americký deník. Zmiňuje závěr, že virový genom a epidemiologická data neprokázaly žádný zjevný klastr související se syrovým masem či divokými zvířaty.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Při rozsáhlém testování živočišných produktů  na trhu Chua-nan nebyly nalezeny žádné důkazy o zvířecí nákaze," cituje editorial zprávu WHO. Dodává, že celkem bylo shromážděno na 80 tisíc vzorků z divokých i hospodářských zvířat z jednatřiceti čínských provincií a žádný z nich nebyl pozitivně testován na přítomnost viru, ať již pocházel z doby před, či naopak po vypuknutí pandemie.

Čínští i mezinárodní vědci z WHO trvají na tom, že nejpravděpodobnější cesto viru byl přenos ze zvířat na člověka, ať již přímo, nebo skrze jiného zvířecího mezihostitele, konstatuje renomovaný server. Přiznává, že zmínění odborníci označují laboratorní únik za "extrémně nepravděpodobnou" variantu.

Na druhou stranu generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se závěry týmu nesouhlasí a prohlašuje, že možnost laboratorního úniku je nutné dále prověřit, vyzdvihuje vlivný deník. Připomíná, že podle Ghebreyesuse zůstávají na stole všechny hypotézy a on sám je připraven vyslat specialisty k dalšímu šetření.

"Čína má odpovědnost otevřít své dveře. Nejde o obviňovací hru, ale o zásadní vyšetřování příčin této pandemie, aby se snížila možnost další," uzavírá Washington Post.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Čína WHO (Světová zdravotnická organizace) Wu-chan

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy