Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

NPR: Dezinformátorům slouží k podkopávání vakcín zavádějící prezentace faktů

Německo hlásí dalších 17.051 případů koronaviru

Koronavirus se v Německu za posledních 24 hodin prokázal u dalších 17.051 lidí, minulou středu země hlásila o zhruba 1200 případů méně. Dalších 249 pacientů po nákaze koronavirem zemřelo, což je podobná bilance jako před týdnem. S odvoláním na německý Institut Roberta Kocha (RKI) o tom dnes informovala agentura DPA.

Kam se poděla spolupráce? Konzultant promluvil o sporu o vakcíny

NÁZOR - Bývalý americký prezident Donald Trump byl široce pranýřován za upozaďování multilaterální spolupráce a světového obchodního řádu ve prospěch myšlenky "Amerika především", připomíná Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center konstatuje, že Trump zřejmě rozuměl nacionalistickým základům zahraniční politiky lépe než jeho kritici. Jako příklad dává aktuální snahy EU a Indie omezit vývoj vakcín proti covidu-19, které se vyrábějí na jejich území.

Po druhém covidu se nemohu najíst. Z pokrmů cítím asfalt a musím si zacpávat nos, říká student

Nenají se bez ucpaného nosu, neboť většina surovin a pokrmů mu nepředstavitelně páchne. Mladý student z Prahy, který nechce do médií prozradit svoji identitu, ale redakce EuroZprávy.cz jeho jméno zná, nemůže po druhém prodělaném covidu-19 pozřít zejména maso, sýry a pečivo. „Neustále z pokrmů cítím asfalt, anebo spálenou gumu. Lékaři mně nedovedou pomoci a současné trápení mě začíná dost psychicky srážet,“ stěžuje si přes mobilní telefon, prostřednictvím něhož se EuroZprávy.cz s ním spojily.

Druhé dávky vakcín Moderna a Pfizer se budou podávat až po 42 dnech

Rada vlády pro zdravotní rizika dnes podpořila posunutí termínu druhé dávky očkování proti covidu-19, které už dříve avizoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a prosazoval i její člen, epidemiolog Petr Smejkal. Vakcíny Pfizer a Moderna se budou nově registrovaným podávat po 42 dnech,napsalina twitteru zástupci ministerstva zdravotnictví.

Svět by mohla ohrozit brazilská mutace. USA hrozí další vlna

Brazílie bojuje proti nové variantě covidu-19 z Amazonie, která by mohla ohrozit celý svět. Za pondělí přibylo v Česku 6865 nově nakažených. Dění kolem koronaviru jsme sledovali online.

Itálie přes Velikonoce ztíží cestování, zavede povinnou karanténu

Itálie přes Velikonoce ztíží možnost přeshraničních cest a bude po všech, kdo do země přijedou z jiných států Evropské unie, vyžadovat negativní test na koronavirus a povinnou pětidenní karanténu.

Turecko kvůli koronaviru zpřísní opatření, dotknou se i ramadánu

Turecko kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem zpřísní restrikce a během muslimského postního měsíce ramadán, který začíná 13. dubna, nařídí uzavřít všechny restaurace a kavárny. V rizikových regionech, kterých je nyní 58 z celkových 81, budou od nynějška platit i víkendové uzávěry s omezením pohybu obyvatel.

Expertní tým WHO měl v Číně problém dostat se k původním datům

Tým odborníků, který začátkem roku v Číně zkoumal původ nového typu koronaviru, měl problém dostat se k původním datům, řekl dnes generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Potřebné jsou podle něho další studie, protože dosavadní poznatky nejsou dostatečné.

Polsko v dubnu otevře čtyřicátníkům registraci k očkování

Polsko příští měsíc spustí registraci k očkování proti covidu-19 pro lidi až do ročníku 1973. Všechny občany, kteří o to budou mít zájem, chce naočkovat do konce srpna. Dnes to oznámil šéf kanceláře premiéra Michal Dworczyk, který má očkovací kampaň na starosti

Počet nakažených v Nizozemsku roste už sedm týdnů v řadě

Počet nových případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 v Nizozemsku roste už sedmý týden v řadě navzdory celostátní uzávěře a četným omezením. Za poslední týden přibylo 51.866 pozitivně testovaných, o 13 procent více než v týdnu předchozím, uvedl Nizozemský národní institut veřejného zdraví (RIVM). Jde o nejvyšší týdenní číslo od začátku ledna, napsala agentura Reuters.

Pražské nemocnice už mají lék proti koronaviru od Regeneronu, rozdělí ho dál

Do fakultních nemocnic v Praze dorazily dnes dopoledne první léky na covid-19 od firmy Regeneron. Ve třech dodávkách v březnu, dubnu a květnu má přijít 12.000 dávek, rozdělí se do dalších nemocnic. Novináře o tom dnes informovala pražská Fakultní nemocnice v Motole, která bude koordinovat rozdělování léku do nemocnic v Čechách.

Jak snížit riziko nákazy? Analýza zjistila, kdo je nejvíc náchylnější k onemocnění

Pandemie neustále pokračuje a váže se k ní řada nevyřešených problémů a nezodpovězených otázek. Jednou z nich, která si zaslouží hlouběji prozkoumat, je vztah mezi covidem-19 a špatným spánkem, napsal zpravodajský server The Huffington Post.

Děti při návratu do škol testujte PCR testy ze slin, ne antigenními testy, vyzvala ODS

Zástupci pražské ODS požadují změnu plánovaného testování dětí na covid-19 při návratu do škol. Podle občanských demokratů by měly být místo antigenních testů použity pravidelné PCR testy ze slin prováděné doma.

Proti koronaviru je už očkováno přes 33.000 lidí z kritické infrastruktury

Proti covidu-19 je očkováno přes 33.000 zaměstnanců z kritické infrastruktury, krizových štábů a integrovaného záchranného systému (IZS). Vyplývá to z tiskové zprávy na webu ministerstva zdravotnictví.

Švédsko by podle expertů nemělo v dubnu rozvolňovat

Švédský zdravotnický úřad doporučil vládě, aby ustoupila od plánu uvolnit od 11. dubna opatření v souvislosti s koronavirovou pandemií. Protiepidemická pravidla se ve Švédsku týkají například povoleného množství setkávání lidí. Vláda se expertními doporučeními zdravotnického úřadu zpravidla řídí, poznamenala agentura DPA, která poukázala na to, že počty nově infikovaných ve skandinávské zemi jsou v přepočtu na obyvatele zhruba třikrát vyšší než v Německu.

Ministryně práce Maláčová se nakazila, příznaky onemocnění jsou mírné

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se nakazila koronavirem,. Oznámila to dnes na twitteru. Nemoc covid-19 jí v pondělí potvrdil test. Uvedla, že má mírné příznaky onemocnění a minimálně 14 dní bude v izolaci.

V pondělí testy odhalily 6865 nakažených

Denní počty nově odhalených případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál klesají. V pondělí testy odhalily 6865 pozitivních, nejméně ve všední den od 14. prosince. Oproti předchozímu pondělí je to zhruba o 1400 méně. Celková bilance úmrtí podle aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví stoupla na 26.222.

Brazilská varianta viru působí třetinu celosvětových denních úmrtí, ohrožuje celý svět

Brazílie bojuje proti nové variantě covidu-19 z Amazonie, která by mohla ohrozit celý svět. Tato latinskoamerická země je domovem jen necelých tří procent světové populace, ale v současnosti na ni připadá téměř třetina denních případů úmrtí na covid-19 - a za tento vysoký počet je zodpovědná převážně nová varianta infekce.

Jaká léčba covidu je a není účinná? Statistici prozradili, co ukazují testy

NÁZOR - Jelikož je covid-19 novou nemocí, nevyhnutelně se objevilo množství návrhů jak jej léčit, připomínají statistici David Spiegelhalter a Antony B. Masters, kteří působí na Cambridgeské univerzitě, respektive v britské Royal Statistical Society. Ve společném komentáři pro server The Guardian uvádějí, že takzvaný zotavovací program již více než rok využívá britské veřejné zdravotnictví, aby testoval léčbu covidu-19, čímž zachraňuje životy po celém světě.