Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Jak urychlit očkování? Zrušte patenty na vakcíny, žádají američtí zákonodárci

Opatření snížilo pohyb mezi okresy hlavně o víkendu

Protiepidemické opatření, kterým vláda zakázala pohyb mezi okresy, snížilo pohyb mezi okresy hlavně o víkendu. Z Prahy lidé proti normálu vyjížděli méně až o 70 procent. Pohyb a setkávání obyvatel se omezil od začátku března i jinde, asi o čtvrtinu méně lidí než obvykle bylo o víkendech i v parcích, v únoru jich bylo naopak o pětinu víc. V tiskové zprávě na webu to dnes uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Vychází z dat mobilních operátorů a Google Mobility Report.

Podle WHO je únik koronaviru z laboratoře vysoce nepravděpodobný

Koronavirus způsobující nemoc covid-19 zřejmě pochází od netopýrů a na člověka se přenesl přes dalšího živočicha. Scénář, že virus SARS-CoV-2 unikl z laboratoře, je naopak "vysoce nepravděpodobný", uvádí podle agentury AP pracovní verze studie o původu viru, na níž se podílejí odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a Číny. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus nicméně dnes zopakoval, že žádná hypotéza zatím není vyloučena, a upřesnil, že zpráva bude uveřejněna v úterý.

Indie eviduje již přes 12 milionů nákaz koronavirem

Počet lidí, kteří se v Indii nakazili koronavirem, překročil od začátku pandemie hranici 12 milionů. Za poslední den přibylo ve druhé nejlidnatější zemi světa s více než 1,3 miliardy obyvatel 68.020 případů infekce, což je nejvíc od 11. října, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví.

K očkování se registrovalo přes 213.000 zaměstnanců škol

K očkování proti covidu-19 se registrovalo více než 213.000 pracovníků ve školství z celkových přibližně 300.000. Rezervovaný termín vakcinace má 111.000 z nich. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Kódy od zaměstnavatelů, které přednostní registraci k očkování umožnily, platily zaměstnancům škol do neděle. Hlásit se mohli od 27. února.

Slovensko eviduje nejméně nových infikovaných od konce listopadu

Laboratorní testy na pětimilionovém Slovensku za neděli potvrdily nejméně nových případů koronavirové infekce od loňského listopadu, a to 205 nakažených. Vyplývá to z dnešních informací slovenských úřadů. O víkendech laboratoře v zemi ale vykonávají obvykle výrazně méně testů než během pracovních dnů. Také v Česku na konci uplynulého týdne ubylo potvrzených případů infekce.

Podíl pozitivních záchytů koronaviru ve firmách klesá

Podíl pozitivních záchytů koronaviru ve firmách podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) klesá. Ve druhém kole testování činil 0,61 procenta, ve třetím 0,44 procenta. V prvním kole to bylo 0,77 procenta.

Podíl pozitivních testů v automobilkách klesl na půl procenta

Průměrný podíl pozitivně testovaných pracovníků na koronavirus v tuzemských automobilových firmách od začátku povinného testování klesl z jednoho procenta na půl procenta. Každým testovacím cyklem záchyt nakažených antigenními testy klesá zhruba o 0,2 procentního bodu.

V neděli přibylo přes 1700 nakažených, celkem zemřelo s koronavirem už 26 tisíc lidí

V Česku zemřelo od začátku epidemie přes 26.000 lidí, u kterých byla potvrzená nákaza novým typem koronaviru. Březen, který je nejtragičtějším měsícem za dobu trvání epidemie, má zatím 5232 obětí, celkem zemřelo podle statistik ministerstva zdravotnictví 26.036 pacientů s covidem.

Merkelová vyzvala spolkové země ke zpřísnění opatření

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyzvala spolkové země, aby zpřísnily koronavirová opatření a upustily od záměru restrikce uvolňovat. Ve snaze dostat třetí vlnu nákazy pod kontrolu navrhla zavádět také lokální zákazy vycházení, uvedly agentury DPA a Reuters.

Australský stát Queensland zavede třídenní uzávěru kvůli 4 případům nákazy

Australský stát Queensland zavádí ode dneška ve svém hlavním městě Brisbane třídenní uzávěru. Oznámila to premiérka státu Annastacia Palaszczuková. Stát zaznamenal deset nových případů nákazy koronavirem, z nichž čtyři jsou připisovány komunitnímu přenosu, uvedla agentura Reuters. Úřady se obávají šíření nakažlivější mutace koronaviru.

Úmrtí na nový koronavirus v USA mohlo být výrazně méně, řekla expertka

Úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 mohlo být v USA po první vlně epidemie výrazně méně. Stanici CNN to uvedla bývalá koordinátorka krizového štábu Bílého domu Deborah Birxová. Podle ní nebyla reakce amerických úřadů na federální i místní úrovní po první vlně dostatečně razantní, napsala dnes agentura Reuters. Birxová v rozhovoru poukázala také na obtížnou spolupráci s tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem.

Německo zaznamenalo téměř 10.000 nových případů covidu-19

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo bezmála 10.000 nových případů nákazy koronaviru. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na údaje zveřejněné Institutem Roberta Kocha (RKI).

ONLINE: Vakcínu má přes milion Čechů, dnes skončí registrace učitelů

Za čtvrt roku od začátku očkování proti nemoci covid-19 dostalo v Česku aspoň první dávku vakcíny 1,121 milionu lidí, tedy zhruba každý desátý obyvatel země. Ukončené očkování mělo k sobotnímu večeru téměř 440.000 lidí. Vyplývá to z informací nawebuministerstva zdravotnictví.

Vědci z Brna objevili neznámou mutaci koronaviru

Brněnská laboratoř Elisabeth Pharmacon díky sekvenování vzorků pacientů s covidem-19 objevila dosud nepopsanou mutaci koronaviru.

Slovinsko zavádí novou koronavirovou uzávěru

Slovinská vláda zavádí kvůli nárůstu počtu nově nakažených další covidovou uzávěru. Bude zahrnovat uzavření škol či zákaz cestování mimo okres, zpřísní se i podmínky pro vstup do země. Opatření bude platit od 1. do 11. dubna, uvedla dnes agentura Hina.

Ředitelé škol mají nahlásit, kolik chtějí testů pro žáky a učitele

Ministerstvo školství vyzvalo ředitele škol, aby uvedli, kolik budou pro zajištění testování ve školách potřebovat antigenních testů na covid-19. Kvůli včasné distribuci testů by ředitelé škol měli požadované počty testů zanést do centrálního registru do 1. dubna, uvedlo ministerstvo školství v tiskové zprávě. Žáci by se mohli do školních lavic vracet postupně od 12. dubna.

V Británii dostalo první dávku vakcíny už 30 milionů lidí

V Británii dostalo první dávku covidové vakcíny už více než 30 milionů lidí. Je to 57 procent dospělé populace, uvedla dnes televize Sky News s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví.

Paříž na hraničním bodu. Nemocnice se blíží maximálnímu vytížení

Epidemická situace je ve Francii kritická. Lékaři v Paříži upozorňují na vytíženost nemocnic a na to, že se blíží chvíle, kdy budou muset vybírat, koho k léčbě přijmout. Prezident Emmanuel Macron řekl, že stát zváží všechny možné prostředky, jak epidemii zbrzdit.

Papež František: V době pandemie je více než kdy jindy zapotřebí starat se o chudé

Papež František při dnešním kázání řekl, že v době pandemie covidu-19 je více než kdy jindy zapotřebí starat se o chudé, trpící a lidi v nesnázích. Pandemii využívá ďábel, aby zasel nedůvěru a zoufalství, pronesl. Hlava katolické církve už druhý rok v řadě odsloužila bohoslužbu na Květnou neděli, kterou začíná předvelikonoční svatý týden, kvůli koronavirovým opatřením v takřka prázdné bazilice svatého Petra, píše agentura Reuters.