Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Lhůta mezi podáním první a druhé dávky vakcíny se asi prodlouží

Smejkal: Nejhorší by bylo, kdyby se všichni rozjeli na pomlázky. Lidé by o Velikonocích neměli sdružovat

Případné rozvolnění dosavadních protikoronavirových opatření po Velikonocích bude záviset na tom, jak budou lidé opatření dodržovat. Situace by se zhoršila a počty nakažených by opět rostly, kdyby se lidé o Velikonocích sdružovali. V diskusním pořadu televize Prima to dnes řekl hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, který vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES).

Británie bude požadovat povinné testování řidičů kamionů z ciziny

Řidiči kamionů, kteří přijedou do Anglie z ciziny včetně Irska na déle než dva dny se budou muset testovat na covid-19. Británie tak chce bránit šíření jakékoli další varianty koronaviru, řekl dnes ministr dopravy Grant Shapps. Mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix uvedl, že by to v kombinaci s komplikovanými celními procedurami po brexitu mohlo dopravcům situaci zkomplikovat.

Po čtvrtroce očkování v Česku má první dávku přes milionu lidí

Za čtvrt roku od začátku očkování proti nemoci covid-19 dostalo v Česku aspoň první dávku vakcíny 1,121 milionu lidí, tedy zhruba každý desátý obyvatel země. Ukončené očkování mělo k sobotnímu večeru téměř 440.000 lidí. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Vláda v pondělí rozhodne o kratším intervalu testování ve firmách

O zkrácení intervalu v antigenním testování zaměstnanců by měla vláda rozhodnout v pondělí. Na koronavirus by se mělo testovat jednou za pět dnů místo nynějších sedmi dnů. V dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Od kdy by mohla povinnost častějšího testování ve firmách platit, zatím není jasné.

Británie nechce mixovat druhy vakcín při druhém očkování

Britská vláda věří, že zajistí dostatek vakcín, aby se při aplikaci druhé dávky nemusely používat jiné druhy očkovací látky než při první. Oznámil to dnes ministr kultury Oliver Dowden v reakci na obavy ze zpomalování zásobování vakcínami.

Místo očekávaného baby boomu přišel opak, rodí se nejméně dětí v historii. Co se stalo?

Pokud jste si mysleli, že kvůli karanténním opatřením nebudou mít páry na práci nic jiného než plodit potomky, tak vás čeká překvapení - místo babyboomu přišel pokles porodnosti. Studie dokládají, že Spojené státy zaznamenaly nejnižší míru porodů v historii a počet nově narozených dětí strmě klesl i v některých částech Evropy, píše zpravodajský server BBC.

V sobotu přibylo skoro 4000 nakažených, v nemocnicích je přes 7000 koronavirových pacientů

V sobotu bylo v nemocnicích 7337 lidí s nemocí covid-19, to je nejméně od konce února. Stav 1800 pacientů hodnotili lékaři jako vážný. Poslední březnovou sobotu přibylo dalších 3955 potvrzených případů nákazy, to je o asi 1500 méně než před týdnem.

PES i R klesá, Brazílie hlásí další rekord. Česko je z okolních států pořád nejhorší

Rizikové skóre protiepidemického systému PES kleslo k dnešnímu dni na 56 bodů ze sta možných. O dvě setiny se snížilo i reprodukční číslo ukazující šíření epidemie, které je nyní 0,79. Za pátek přibylo 7654 nakažených. I když epidemie v poslední době v Česku slábne, nemocnice dál zatěžuje péče o covidové pacienty. Od začátku epidemie koronaviru zemřelo v Česku 25.760 lidí s prokázanou nákazou koronavirem, tento měsíc eviduje ministerstvo zdravotnictví zatím 4959 úmrtí. Sledovali jsme situaci online.

Část lidí kvůli koronaviru přestává kouřit, má strach o zdraví

Na odborníky se v posledním roce obracejí lidé, kteří chtějí kvůli pandemii koronaviru přestat kouřit. Obávají se toho, že by kvůli kouření mohli mít těžký průběh covidu-19. S covidem souvisí někdy i snaha přestat z finančních důvodů. Někteří kuřáci přišli o práci a výdaje za cigarety už jsou pro ně neúnosné.

S koronavirem umírají stále mladší lidé, ukazují nová data

Průměrný věk lidí, kteří zemřeli v souvislosti s covidem-19, je letos o dva roky nižší než u loňských obětí. Mladších než 70 let je pětina z asi 13.000 obětí epidemie, loni to bylo 16 procent ze zhruba 12.000. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Důvodem může být takzvaná britská mutace, která je nebezpečnější, i částečná ochrana osmdesátníků očkováním.

Zdravotní sestra se nakazila dvakrát, očkování se nemohla dočkat

Covid měla Kateřina Kujalová za poslední půlrok dvakrát. Následky onemocnění, které překonala naposledy v lednu, si nese dodnes. Je často unavená, bolí ji klouby. Přesto zdravotní sestra z nemocnice v Příbrami znovu chodí do práce. A do nynějška se dvaačtyřicetiletá zdravotní sestra těšila, jak se dočká očkování, a vyhne se tak další nákaze. Očkovací látku dostala v těchto dnech. Řekla to v rozhovoru s ČTK.

Nový koronavirus se v Číně nepozorovaně šířil měsíce, naznačuje studie

Na přesnější určení data vzniku nového koronaviru se ve své nedávné studii zaměřili vědci dvou amerických univerzit. Podle jejich zjištění je velmi pravděpodobné, že potvrzené případy nákazy z čínského Wu-chanu nebyly první. Domnívají se, že virus se v zemi vyskytoval už v říjnu 2019.

V březnu zemřelo pět tisíc nakažených, nejvíce od začátku epidemie

Od začátku epidemie koronaviru zemřelo v Česku 25.760 lidí s prokázanou nákazou koronavirem, tento měsíc eviduje ministerstvo zdravotnictví zatím 4959 úmrtí. Letošní březen tak brzy překoná dosud nejtragičtější loňský listopad, kdy si epidemie vyžádala 4974 lidských životů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Čeští legiionáři z Bundesligy se i přes změkčení opatření proti Belgii nepředstaví

I když se po pátečním večeru, kdy Německo změkčilo vůči České republice protikoronavirová opatření a vyškrtlo tak ji ze seznamu nebezpečných zemí, ve které se šíří mutace koronaviru, nakonec se čeští hráči hrající v německé Bundeslize v Praze v sobotuu večer proti Belgii v dresu národního týmu nepředstaví. Nenapomohla k tomu ani dlouhá jednání mezi oběma stranami.

V pátek přibylo v Česku 7654 nakažených

Za pátek přibylo 7654 nakažených. Rizikové skóre protiepidemického systému PES kleslo k dnešnímu dni na 56 bodů ze sta možných. Je to nejnižší hodnota od začátku loňského října, před vypuknutím podzimní vlny epidemie koronaviru. Index tak odpovídá třetímu z pěti stupňů pohotovosti. O dvě setiny se snížilo i reprodukční číslo ukazující šíření epidemie, které je nyní 0,79.

Německo ve třetí vlně hlásí dalších 20 tisíc případů nákazy

Německo má za uplynulý den dalších 20.472 případů koronavirové nákazy a 157 úmrtí infikovaných lidí. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem zaznamenali 16.033 nových infekcí a 207 úmrtí, napsala agentura DPA. Epidemická situace v Německu se v posledních dnech zhoršuje.

Obchody tento týden rozšířily nabídku antigenních testů

Potravinářské řetězce tento týden rozšířily nabídku antigenních samotestovacích sad, budou v tom dále pokračovat. O testy od uvedení do prodeje sledují stále velký zájem, kromě běžných zákazníků větší balení testů v obchodech kupují i podnikatelé a malé firmy. Vyplývá to z ankety ČTK mezi obchodními sítěmi.

Brazílie bourá rekordy, v Česku bude pokračovat nouzový stav

Brazílie ve čtvrtek hlásila rekordních více než 100.000 případů koronavirové infekce za den a také 2777 dalších úmrtí nakažených. V Česku přibylo 7853 nově nakažených. A menší firmy by dnes měly dokončit testování. Dění ohledně koronaviru sledujeme online.

Ivermektin je pasé? Riziko nákazy i vážného průběhu ale snižuje acylpyrin, naznačují studie

Acylpyrin, respektive aspirin může pomoci při léčbě koronavirové infekce. Slova českého lékaře potvrzují i závěry dvou vědeckých studií, které citují zahraniční média. Vyplývá z nich, že může snížit riziko nákazy i vážného průběhu onemocnění.