Část lidí kvůli koronaviru přestává kouřit, má strach o zdraví

Je jich více než těch, kteří se ke kouření kvůli stresu či situaci kolem pandemie vrátili. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Králíková z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN).

Některé průzkumy z poslední doby uvádějí, že Češi kvůli situaci kolem pandemie koronaviru více kouří. Podle lékařky, která se celý svůj profesní život věnuje léčbě závislosti na tabáku, jsou ale i tací, kteří naopak chtějí s kouřením přestat. "Menší část pacientů k nám přichází s tím, že se ke kouření vrátili kvůli stresu, lockdownu a situaci kolem koronaviru. Ale mnohem víc jich chodí proto, že chtějí kvůli koronaviru přestat," řekla ČTK Králíková, která vyučuje na Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a zároveň působí v Centru pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN na poliklinice na Karlově náměstí v Praze.

Pomoc lékařů vyhledávají především lidé, kteří mají velkou motivaci přestat. Důvody jsou podle lékařky zdravotní, protože kuřáci mají větší pravděpodobnost vážnějšího průběhu nemoci covid-19, i finanční. Část lidí přišla kvůli pandemii o práci, a tak chtějí ušetřit. Nejlevnější krabička cigaret v současnosti vyjde na 100 korun, při spotřebě jedné krabičky denně tak ušetří 3000 korun měsíčně.

Podle Králíkové je kouření příčinou každého šestého úmrtí v Česku. Kromě vyššího rizika infarktu či mrtvice nebo nádorových onemocnění kouření podle lékařky dvojnásobně zvyšuje riziko, že člověk bude mít cukrovku, způsobuje také záněty a zhoršuje imunitu. "Po jakékoliv operaci se rána pomaleji hojí, kuřáci musejí být častěji znovu operováni. Průměrná doba hospitalizace je u nich po jakékoli operaci o dva dny delší než u nekuřáků," uvedla Králíková.

Problémem jsou podle Králíkové také ekonomické dopady kouření. Roční výdaje státu, které zahrnují nejen náklady na zdravotní péči, ale třeba i to, že kuřáci jsou oproti nekuřákům kratší dobu ekonomicky aktivní, odborníci odhadují na více než 100 miliard korun. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá. Kouření rovněž snižuje účinnost některých léků. U cytostatik, která se používají k léčbě nádorů, v některých případech až o 40 procent, u drahé biologické léčby někdy dokonce až o polovinu. Dehtové látky, které vznikají při hoření, totiž urychlují vylučování léků z těla. Za tuto léčbu pojišťovny přitom vydají miliardy korun ročně. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny je sice ukončení kouření základní podmínkou pro úhradu biologické léčby v některých diagnózách, pojišťovny podle ní ale nemají oprávnění ani nástroje k evidenci kuřáků.

Kuřáků v ČR podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v posledních letech ubývá. Pravidelně či aspoň příležitostně si podle SZÚ zapálí cigaretu méně než čtvrtina starších 15 let. Část lidí ale přechází na alternativy klasických cigaret. Problém vidí lékařka především u zahřívání tabáku, při kterém vzniká více toxických látek, které kuřák vdechuje, než je v aerosolu elektronických cigaret. "Tyto výrobky jsou prezentované hlavně na sociálních sítích jako zdravý životní styl, to ale rozhodně nejsou. Kromě zdravotního rizika je tu navíc i otázka závislosti," uvedla Králíková. Z praxe zná mnohé případy pacientů, kteří přešli z klasických cigaret na zahřívaný tabák a popisují větší problém s ním přestat. Méně škodlivé jsou podle ní elektronické cigarety, ze kterých kuřák vdechuje aerosol vznikající při zahřívání tekutiny, nikoli tabáku. "Jejich riziko je opravdu minimální v porovnání s kouřením. Jejich konzument vdechne méně než pět procent toxických látek v porovnání s kuřákem," konstatovala Králíková.

Ke snížení kouření v populaci by podle Králíkové pomohla vyšší cena cigaret, omezení prodeje cigaret pouze na trafiky a také zavedení jednotného vzhledu krabiček, kdy by měly všechny stejnou barvu, stejné písmo a krabičce by dominoval obrázek zdravotního varování.