Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Obchody tento týden rozšířily nabídku antigenních testů

Brazílie bourá rekordy, v Česku bude pokračovat nouzový stav

Brazílie ve čtvrtek hlásila rekordních více než 100.000 případů koronavirové infekce za den a také 2777 dalších úmrtí nakažených. V Česku přibylo 7853 nově nakažených. A menší firmy by dnes měly dokončit testování. Dění ohledně koronaviru sledujeme online.

Ivermektin je pasé? Riziko nákazy i vážného průběhu ale snižuje acylpyrin, naznačují studie

Acylpyrin, respektive aspirin může pomoci při léčbě koronavirové infekce. Slova českého lékaře potvrzují i závěry dvou vědeckých studií, které citují zahraniční média. Vyplývá z nich, že může snížit riziko nákazy i vážného průběhu onemocnění.

Změna! Kouč Šilhavý bude moct i proti Belgii využít české legionáře z Bundesligy

Už si celý svět zvykl, že během koronavirové pandemie není nikdy nic jistého do poslední chvíle. A týká se to pochopitelně i fotbalu. Tentokrát se to týká české fotbalové reprezentace. Ta totiž několik dní počítala s tím, že se v sobotním utkání kvalifikace na MS 2022, které Češi odehrají proti Belgii v pražském Edenu, neukážou v základní sestavě s českými legionáři z německé Bundesligy, tedy se čtveřicí Vladimír Darida, Patrik Schick, Jiří Pavlenka a Pavel Kadeřábek. A to kvůli tomu, že nás Německo mělo za nebezpečnou zemi ohledně koronaviru pro lidi v Německu, kteří by tak neměli do Česka cestovat. V pátek se ale Německo rozhodlo tato opatření vůči České republice změkčit, vzhledem k tomu, že se v posledních dnech v Česku situace ohledně počtu nakažených covidem začíná zlepšovat. Proto tak zmiňovaná čtveřice hráčů bude moct proti Belgii nastoupit.

Čína načrtla teorie o původu koronaviru před uvedením zprávy WHO

Na celkem čtyři teorie toho, jak se virus SARS-CoV-2 mohl dostat do čínského Wu-chanu, se nyní zaměřují odborníci, uvedl podle agentury AP čínský člen mezinárodního týmu, který se zabývá pátráním po původu viru. V situaci, kdy svět čeká na zveřejnění zprávy založené zjištěních expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) při návštěvě v Číně, dnes tamní představitelé o podrobnostech probíhajícího šetření informovali diplomaty při brífinku na ministerstvu zahraničí.

Pacientů s koronavirem v nemocnicích Pardubického kraje mírně ubývá

Počty pacientů s nemocí covid-19 v nemocnicích Pardubického kraje mírně klesají. K dnešnímu dni je jich hospitalizováno 451. V tomto týdnu se oproti předchozímu nepatrně zlepšila situace ve standardní péči, situace v intenzivní péči však zůstává komplikovaná, uvedla dnes na dotaz ČTK Karolína Frýdová ze společnosti Nemocnice Pardubického kraje.

Brazílie hlásí rekordních více než 100.000 covidových případů

Brazílie ve čtvrtek oznámila více než 100.000 nových případů koronavirové infekce, což je dosud nejvíce za den v této zemi od počátku pandemie covidu-19. Tamní ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo také dalších 2777 úmrtí spojených s nákazou.

Covid byl loni na Slovensku třetí nejčastější příčinou úmrtí

Na Slovensku loni podlehlo onemocnění covid-19 4004 lidí. V pětimilionové zemi to byla třetí nejčastější příčina úmrtí, která se na celkovém počtu zesnulých podílela 6,8 procenty. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad.

V Polsku třetí den po sobě stoupl denní rekord nově nakažených

V Polsku třetí den po sobě stoupl dosud nejvyšší denní přírůstek lidí, kteří se nakazili koronavirem SARS-CoV-2. Za posledních 24 hodin jich přibylo 35.143, oznámilo dnes ministerstvo zdravotnictví.

Do Česka dorazil lék od Regeneronu, v první dodávce 4000 dávek

Do Česka dorazila dnes dopoledne první dodávka léku na covid-19 od firmy Regeneron. Rozvoz do nemocnic, které mají o léčivo zájem, začne příští týden. ČTK to řekl Jiří Pešina, mluvčí firmy Roche, která bude lék v Česku distribuovat podle pokynů fakultních nemocnic v Motole a Brně. V první dodávce je 4000 dávek, stejné množství dorazí i v dubnu a květnu. Lék je určen pro pacienty, kterým hrozí těžký průběh nemoci. Je potřeba jim ho podat krátce po zjištění pozitivního testu na covid-19.

Británie nyní neplánuje očkováním podmínit vstup do hospod

Británie zatím bezprostředně neplánuje podmínit osvědčením o očkování vstup do hospod a dalších podniků, jejichž otevření připadá na polovinu května. V rozhovoru se stanicí Times Radio to dnes uvedl britský ministr Robert Jenrick.

V Česku se nakazilo přes 1,5 milionu lidí, ve světě přes 125 milionů

V ČR se od začátku koronavirové epidemie loni v březnu nakazilo již přes 1,5 milionu lidí. Od září tempo růstu nákazy covidem-19 rychle stoupalo, počty prokázaných případů rostly o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy. Rekordních 17.757 případů nákazy odhalily testy letos 6. ledna, pak začaly počty klesat.

Zákaz pohybu možná skončí po Velikonocích, děti se do školy před 12. dubnem nevrátí

Po Velikonocích by podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) mohl skončit zákaz pohybu mezi okresy. Je to hlavní důvod, proč je dál potřeba nouzový stav, řekl dnes na tiskové konferenci.

Počet nakažených klesá, za čtvrtek necelých 8 tisíc. Česko je přesto druhé nejhorší v EU

Ve čtvrtek přibylo v Česku nejméně případů nemoci covid-19 za všední den od 8. února. Potvrzeno bylo 7853 případů nákazy koronavirem, což bylo o čtvrtinu méně než předchozí čtvrtek.

Firmy s 10 až 49 zaměstnanci by do dneška měly dokončit testování

Firmy s deseti až 49 zaměstnanci by do dnešního dne měly dokončit první kolo jejich testování na koronavirus. Dále musejí pracovníci, kteří docházejí do podniku, test podstoupit zatím jednou za sedm dní. Vláda uvažuje o zvýšení frekvence na dvakrát týdně. Testy nejsou závazné pro lidi pracující z domova, očkované a ty, kteří v posledních 90 dnech prodělali nemoc covid-19. Testování v malých podnicích se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) týká 650.000 lidí.

Rozhovor

Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar

ROZHOVOR – Za zesnulé oběti na covid-19 nepociťuje osobní výčitky, neboť před značně zhoršující se situací loni jako poradce ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha včas varoval. Uznávaný epidemiolog Rastislav Maďar, jemuž je líto každého vyhaslého života, se nyní vrátil do veřejného života jako člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), protože se bál, aby se neopakovaly stejné dřívější chyby. „Předčasné předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou, stejně tak nedostatečné vyhledávání nových infekčnějších variant viru na celém území v minulých měsících,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Rastislav Maďar.

EU řeší spory o distribuci vakcín. Brazílie hlásí 300 tisíc mrtvých, Česko téměř 9 tisíc nakažených

Ve středu přibylo 8763 nově nakažených. Rozdíly v názorech na způsob rozdělování vakcín proti covidu-19 se dnes pokusili překonat prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Evropský parlament bude schvalovat zavedení takzvaných covidových pasů ve zrychleném řízení. A čeští politici hovoří o návratu dětí do škol. Dění kolem koronaviru jsme sledovali online.

V Mexiku během pandemie zemřelo přes 200 tisíc nakažených

Mexiko dnes překonalo hranici 200.000 úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje mexického ministerstva zdravotnictví. Více úmrtí osob, které se nakazily koronavirem, zaznamenaly na světě jen Spojené státy a Brazílie. Nákaza koronavirem se v Mexiku prokázala od loňského roku u 2,2 milionu lidí.

Cestující se budu muset před letem do Německa prokázat testem

Lidé cestující letecky do Německa se budou muset od neděle před odletem prokázat negativním testem na koronavirus. Podle agentury DPA to dnes oznámilo spolkové ministerstvo zdravotnictví s tím, že opatření bude platit pro všechny bez ohledu na epidemickou situaci v jednotlivých destinacích. Kontrolu budou mít na starosti aerolinky.

Portugalsko eviduje nejméně úmrtí nakažených od října

Portugalsko dnes poprvé od poloviny října zaznamenalo jednociferný počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 za posledních 24 hodin. Za uplynulý den zemřelo devět nakažených osob, mezi koncem ledna a začátkem února to bylo i přes 300 denně, informovala agentura EFE.