Brazílie hlásí rekordních více než 100.000 covidových případů

Brazílie ve čtvrtek oznámila více než 100.000 nových případů koronavirové infekce, což je dosud nejvíce za den v této zemi od počátku pandemie covidu-19. Tamní ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo také dalších 2777 úmrtí spojených s nákazou.

Epidemická situace se v největší zemi Latinské Ameriky zhoršuje už několik týdnů, nemocnice řeší problémy s nedostatkem lůžek i kyslíku. Sílí také kritika prezidenta Jaira Bolsonara, který stále odmítá národní uzávěru. Opatření přijímají guvernéři.

Tento týden vyzvalo další sdružení k vyšetřování Bolsonara kvůli tomu, že svou nečinností ohrožuje veřejné zdraví. Ve středu takovou žádost poslala prokuratuře asociace advokátů, několik dní před tím vyzvalo v otevřeném dopise vládu k národním opatřením pět stovek podnikatelů. K tvrdým restrikcím vyzval brazilskou vládu v polovině března i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Tento týden též předsedové obou komor brazilského parlamentu kritizovali vládu, že v pandemii udělala "mnoho chyb". Šéf Senátu Rodrigo Pacheco ve čtvrtek vytkl vládě mimo jiné nedostatečnou diplomatickou snahu v zajištění vakcín proti covidu-19.

Těžká kritika zazněla od bývalého prezidenta Luize Inácia Luly da Silva. "V úterý kvůli covidu-19 zemřelo 3158 lidí, je to největší genocida v našich dějinách," uvedl v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel. Podle něj je za zhoršení epidemiologické situace zodpovědný prezident Bolsonaro. "Měl by se omluvit pozůstalým 300.000 mrtvých (v souvislosti s covidem-19) a těm, kteří se nakazili," dodal Lula da Silva, jehož mínění má stále u části brazilské společnosti velkou váhu.

"Nevidím důvod pro národní uzávěru, k níž nás mnozí vyzývají," prohlásil ve čtvrtek brazilský viceprezident Hamilton Mourao. Podle agentury Europa Press ale připustil, že počet úmrtí s covidem-19 překročil "rozumnou míru". Ujistil však, že ministerstvo zdravotnictví, kde se před pár dny vyměnilo vedení, pracuje na řešení problémů ve snaze zajistit dost lůžek intenzivní péče a zdravotnického materiálu a zrychlit očkování.

Brazílie ve čtvrtek evidovala 100.158 nových nákaz, což bylo dosud nejvíc za den. Počty nakažených ale rostou už několik týdnů, celý březen s výjimkou víkendů přesahovaly denně 70.000. I počty úmrtí s covidem tam v posledních týdnech rostou a je jich denně výrazně víc než za první vlny pandemie. V úterý zaznamenali nejvíce takových úmrtí za 24 hodin (3251). Celkem už evidují v Brazílii 303.462 úmrtí. V této zemi s 211 miliony obyvatel se dosud odhalilo 12,3 milionu nákaz koronavirem.

Epidemická situace v Brazílii se zhoršuje kvůli šíření nakažlivější mutace koronaviru. Vláda je ale kritizována za nepřijetí národní uzávěry i za pomalé očkování. Prezident Bolsonaro nemoc vždy zlehčoval, nenosil roušku, zpochybňoval vakcíny a stále odmítá uzavření ekonomické činnosti s tím, že "hlady se také umírá".

Až tento týden Bolsonaro vytvořil národní koordinační výbor pro boj s pandemií. Kromě prezidenta v něm mají být šéfové obou parlamentních komor a zástupci vedení jednotlivých států brazilské federace. Bolsonaro slíbil také urychlení očkování s cílem aplikovat milion dávek denně. V uplynulém týdnu dostávalo vakcínu zhruba 350.000 Brazilců denně.

Celkem dostalo v Brazílii vakcínu asi 18,5 milionu lidí, z toho jen 4,5 milionu aplikovali obě potřebné dávky.

Brazílie má vlastní vakcínu, zahájí klinické studie

Brazilský institut Butantan oznámil, že vyvinul vakcínu proti covidu-19, kterou chce začít zkoušet na místních dobrovolnících příští měsíc. Dnes podává žádost k brazilskému úřadu pro zdravotnický dohled (Anvisa), aby mohl zahájit klinické studie. Jejich první fázi už začal v Thajsku, uvedl dnes místní zpravodajský server G1. Výroba první brazilské vakcíny by mohla začít v květnu, pokud ji Anvisa schválí, a už v červenci by mohl Butantan dodat 40 milionů dávek.

Šéf institutu Butantan Dimas Covas novinářům řekl, že s vývojem přípravku začal jeho ústav sídlící v Sao Paulu loni v březnu a že technologie je 100procentně brazilská. "Celý výrobní proces této vakcíny se uskuteční v Brazílii, nebudeme závislí na žádných dodávkách. Výrobní technologie je stejná jako u vakcíny proti chřipce," uvedl. Butantan je podle G1 největším producentem očkovací látky proti chřipce v Jižní Americe.

Covas také sdělil, že vakcína, kterou nazvali Butanvac, je vyvinutá i proti brazilské variantě covidu-19. Podle něj předklinické studie na zvířatech prokázaly vysokou imunitní reakci, takže je možné, že by tato vakcína mohla být pouze jednodávková. Ze známých ve světě schválených vakcín jsou téměř všechny dvoudávkové, jedna aplikace stačí u preparátu od firmy Johnson and Johnson.

Guvernér státu Sao Paulo Joao Doria také řekl, že i Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes obdrží informace k brazilské vakcíně.

Dnešní žádost k úřadu Anvisa se týká klinických studiích, které ústav hodlá provádět v první a druhé fázi na 1800 dobrovolnících a ve třetí fázi na 9000 lidech. Kromě Brazílie má být Butanvac testován také ve Vietnamu a v Thajsku, kde již začala první fáze klinických studií.

Institut Butantan se od loňska podílel na testování čínské vakcíny Coronavac firmy Sinovac, se kterou už se v Brazílii očkuje a kterou Butantan vyrábí z ingrediencí dodaných z Číny. V Brazílii se k očkování používá i vakcína britsko-švédské firmy AstraZeneca.

Podle serveru G1 v Brazílii vyvíjí místní univerzity či výzkumné ústavy desítku vakcín proti covidu-19.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Brazílie

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 23 minutami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 47 minutami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 2 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 2 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 4 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

včera

Robert Fico

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí ostře kritizoval účast představitelů Evropské unie na mimořádných jednáních v Paříži, která se zaměřují na budoucí roli Evropy v možném příměří na Ukrajině. Podle něj EU nemá mandát k těmto rozhovorům a její účast pouze podkopává důvěru v celou unii.

včera

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy