ROZHOVOR | Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar

Nechce se jako děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity detailně pouštět do politiky a kritizovat jednotlivé představitele. Přesto renomovaný epidemiolog Rastislav Maďar přiznává, že nabídku od premiéra Andreje Babiše na post ministra zdravotnictví by nepřijal. Jako vedoucí koordinátor resortní pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro řízené uvolňování karantény se s ministerským předsedou několikrát osobně setkal. „Forma jeho komunikace mně rozhodně není blízká, když se vyjádřím velmi diplomaticky. Možná i jeho specifický způsob vystupování byl jedním z důvodů, proč na té dnes už legendární schůzce v srpnu ohledně roušek kolegové z odborných skupin bývalého ministra Vojtěcha nepodpořili, a on následné doporučení musel změnit.“ Člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), ale Andreji Babišovi neupírá právo kritizovat, co chce. „Je občanem svobodné země.“

Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity i odborník na cestovní medicínu tvrdí, že by necertifikovanou vakcínou, mezi které patří ruský Sputnik V, jehož zastáncem je prezident Miloš Zeman, nikdy neočkoval. „Zodpovědnost za aplikaci léčiva, to je i vakcíny konkrétnímu pacientovi, má vždy lékař. Rád bych viděl doktora, který aplikuje pacientovi neregistrovaný produkt, jehož výrobce nepředložil k prozkoumání kompletní dokumentaci. Pokud se takový najde, já to určitě nebudu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Rastislav Maďar.

RÁŽOVÁ NEUSTÁLE ČELILA TLAKU OD MINISTRA I PREMIÉRA

Pane docente Maďare, co stojí za vaším návratem do veřejného života, když jste se nedávno rozhodl přijmout místo v Mezioborové skupině pro epidemické situace (MeSES), poradním orgánu při ministerstvu zdravotnictví? Přitom ještě na konci února jste v DVTV prohlašoval, že comeback nechystáte.

Z mé strany se jedná o snahu pomoci s nelehkou situací, ve které se Česká republika nachází. Ale o comebacku bych rozhodně nehovořil.  Jako vedoucí odborného ústavu a děkan lékařské fakulty, který se současně snaží pravidelně věnovat pacientům, mám práce víc než dost. Byl jsem oslovený do mezioborové odborné apolitické skupiny, to rozhodně nepovažuji za rozpor s mou předchozí deklarací. Navíc skupina je spíše při ministerstvu zdravotnictví než pod ním.

Vy jste byl loni na jaře jednou z tváří boje proti covidu-19. Od dubna jste se stal vedoucím koordinátorem resortní pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro řízené uvolňování karantény. Vaše spolupráce s tehdejším šéfem resortu Adamem Vojtěchem ztroskotala na sporu ohledně zavedení nošení roušek do škol od loňského září, které jste odmítal, ačkoli jste byl označen, že jste je hodlal celoplošně nařídit. Poté jste 21. srpna 2020 oznámil, že v čele pracovní skupiny končíte a řekl jste: „Nemám zapotřebí čelit zákeřným a podpásovým útokům.“ Nemáte obavy, že se můžete opět stát terčem kritiky? Ministr zdravotnictví se sice po vašem odchodu dvakrát změnil, ale premiér zůstal stejný…

Premiér má právo kritizovat co chce, je občanem svobodné země, stejně jako já. Moje pozice byla a stále je výlučně odborná, nikdy jsem nebyl zaměstnancem ani podřízeným pana Babiše. Cílem nové pracovní skupiny MeSES je právě oddělení odborného stanoviska od politických vlivů a kompromisních řešení. Její působení bude mnohem transparentnější a srozumitelnější i pro veřejnost. Když politik řekne, že se bude postupovat určitým způsobem, bude zřejmé, kolik z toho je doporučení odborníků a kolik je vliv jiných okolností. Myslím, že po minulých zkušenostech je zřejmé, že by měl být odborný názor respektovaný co nejvíce.

Bylo patrné, že s koncem působení jste dost dlouho vyrovnával, o čemž svědčí, že jste odmítal komunikovat s médii a jejich prosby o rozhovory zůstávaly nevyslyšeny. Co vás na vašem odchodu nejvíce mrzelo s odstupem osmi měsíců?

Vůbec ne, ke své práci jsem se vrátil strašně rád. Kolegové, pacienti i studenti byli rádi, že mám na ně více času. Navíc jsem se i dál angažoval v řešení pandemie, jen ne na celostátní úrovni, jsem stále členem několika krizových štábů. Následně jsem byl v říjnu zvolený děkanem ostravské lékařské fakulty, takže mně na moc dalších aktivit už nezbývala časová kapacita. Po mém odchodu se epidemiologická situace v České republice značně zhoršila, před čímž jsem předem varoval. Díky tomu nemám osobní výčitky za všechny ty zbytečné oběti. Nechtěl jsem ale kritizovat v médiích, negativa veřejnost jen více znejišťuje a také nejsem typem člověka, který by se musel ukazovat v mediálním prostoru za každou cenu. Žádosti o vystoupení, které jsem od médií dostával celé ty měsíce denně, jsem nakonec reflektoval až v únoru když vše vypadalo, že se zase budou opakovat stejné chyby. Proto jsem situaci už nemohl nechat jen tak.

K vašemu rozchodu s ministerstvem zdravotnictví rovněž přispěla skutečnost, že vaše pracovní skupina měla spadat pod tehdejší hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Je možné si váš krok vysvětlovat, že jste ji nepovažoval za skutečnou odbornici?

Rozhodně ne a můj odchod tím nebyl zapříčiněn. Ale je pravdou, že jsem na ministerstvo přicházel na žádost pana ministra (Adama Vojtěcha) s tím, že budu po jeho boku. Stalo se tak ještě předtím, než doktorka Rážová byla vůbec hlavní hygieničkou jmenována. I když všechny pracovní skupiny byly nakonec koordinovány hlavní hygieničkou, úroveň mého přístupu k panu ministrovi se nezměnil. Pokud by tomu tak bylo, řešil bych to okamžitě.

Když jsme se dotkli jména Jarmily Rážové, co říkáte, že ke 14. březnu byla ze své funkce odvolána, ačkoli ministr Jan Blatný neřekl jediný důvod, proč tak učinil. Většina ředitelů Krajských hygienických stanic se s její rezignací dodnes nesmířila? Jen doplním, že podle zákona může být vysoce postavený státní úředník odvolán jen tehdy, pokud vážně pochybí.

Paní doktorka Rážová odvedla obrovský kus práce a dlouhodobě čelila velkým tlakům. Skutečně byla obava o její zdraví, jak se o jejím stavu zmínil i pan ministr. Nemyslím si, že ona sama by chtěla pracovat v podmínkách, kdy si její přímý nadřízený a premiér přejí na jejím místě někoho jiného. A na druhé straně, když měl pan ministr pocit, že daná situace chce nový přístup a novou energii, měl by mít možnost řešit problém v kritické době bez zbytečných obstrukcí. Otázka řádného vysvětlení a kvalitní komunikace je samozřejmě jiná věc.

Právě ministr zdravotnictví Jan Blatný čelí velké kritice, od premiéra Babiše dokonce obdržel vytýkací dopis kvůli tendru na testy pro školy. Co vy osobně očekáváte od spolupráce s ním? A existuje nějaká věc, kterou byste mu od jeho říjnového nástupu vytknul?

Byl bych rád, kdyby naše názory bral jako dobře míněnou pomoc, která je naprosto nezištná. Předčasné předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou, stejně tak nedostatečné vyhledávání nových infekčnějších variant viru na celém území v minulých měsících. Ne moc šťastná byla i skutečnost, že se priority až příliš koncentrovaly na kapacity lůžek ve nemocnicích a chyběl důraz na rychlou a adekvátní prevenci nárůstu nových případů.

Naslouchá pan docent Blatný vašemu expertnímu týmu, jinými slovy nechá si poradit?

I když velká část členů naší skupiny nemá z minulých měsíců s ministerstvem moc dobrou zkušenost, nám jde o pomoc naší zemi, přičemž všichni naši práci děláme vedle svého zaměstnání. Dáváme dohromady expertní názory, abychom pandemii v zemi společně zvládli co nejrychleji. Zatím mám pocit, že pan ministr Blatný na náš názor poměrně dá. Věřím, že životnost naší skupiny délku koronavirové epidemie přesáhne. Měla by existovat dlouhodobě, jelikož tato pandemie rozhodne není poslední.

POLITICKÉ KOMPROMISY ODMÍTÁ, MEZI KOLEGY JE SPOKOJEN

Prezident Miloš Zeman žádá po ministerském předsedovi, aby ministra odvolal, a to především proto, že nechce na tuzemský trh vpustit necertifikovanou vakcínu Sputnik V. Údajně měl dostat nabídku řídit ministerstvo hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, který stojí v čele Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Nabízené křeslo však odmítl. Kdybyste dostal nabídku stát ministrem zdravotnictví, jak byste se zareagoval?

Nabídku Andreje Babiše bych určitě nepřijal.

Mimochodem kontaktoval vás někdo, aby s vámi probral možný příchod do čela resortu?

Zastávám názor, že takové věci se nemají ventilovat veřejně. Kolega Petr Smejkal (hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace – pozn. red.) nabídku sice médiím prozradil, ale obecně má vše zůstat v rovině interních informací. Moje stávající práce je zajímavá, užitečná, dobře vyvážená a nemám důvod ji měnit. Na pozici ministra anebo náměstka musíte dělat politické kompromisy, já se pohybuji v odborném prostředí, které mě nabíjí energií a jsem tam spokojený.

Během rok trvající koronavirové pandemie se vystřídali tři ministři zdravotnictví a tři hlavní hygieničky. O čem tak časté změny podle Vás vypovídají?

V situaci, která je bezprecedentní za posledních sto let, je zmíněný fakt relativně akceptovatelný a k výměnám docházelo i v jiných zemích, i když ne tak často. Akceptovatelné však neznamená žádoucí, ani to, že obměny jsou pro boj s epidemií dobré. Adam Vojtěch byl ministrem necelé tři roky a stal se po sametové revoluci třetím nejdéle sloužícím šéfem zdravotnického resortu. Fluktuace na tomto postu je tedy vysoká i bez pandemie. Za každou odvolanou hlavní hygieničkou a každým odvolaným ministrem je jiný příběh. Není možné odpověď generalizovat.

Mnozí experti i z různých odvětví mimo záznam přiznávají, že velkým problémem je premiér Andrej Babiš. Tvrdí, že nemají zapotřebí, aby na ně křičel či snad je i urážel. Vy jste s ministerským předsedou v minulosti jednal. Je skutečně jeho rétorika tak dehonestující?

Jednal jsem s ním většinou on-line. Osobně jsme se v jedné místnosti potkali jen několikrát. Forma jeho komunikace mně rozhodně není blízká, když se vyjádřím velmi diplomaticky. Možná i jeho specifický způsob vystupování byl jedním z důvodů, proč na té dnes už legendární schůzce v srpnu ohledně roušek kolegové z odborných skupin bývalého ministra Vojtěcha nepodpořili, a on následné doporučení musel změnit. De facto ho v tom nechali samotného. Pochybuji, že by blížící se hrozbu neviděli, a navíc se jednalo o většinové stanovisko epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví, které měli obhájit.

Jaké největší chyby se vláda dopustila, že v současnosti máme stále tak vysoký počet nakažených a po roce jsme vůbec nepokročili. Naopak, kromě dělníků v těžkém průmyslu je většina ostatních odvětví doma na home officu, děti se stále učí distančně, služby jsou zavřené?

Staly se tři základní chyby. V srpnu, kdy se před otevřením škol včas nesnížila virová nálož v populaci. Dále před Vánoci, když se předčasně rozvolnilo a následně se neuhlídalo rozšíření infekčnější britské varianty po území České republiky. Byly i nějaké menší chyby a výsledkem je nelichotivá pozice státu mezi zeměmi, které pandemie zvládají nejhůř na světě.

Nebylo nakonec velkým omylem, že roušky nebyly od září zavedeny ve školách i obchodech? Nenastal onen zlom právě zde?

Ano, šlo o všechny vnitřní veřejné prostory. Ideální bylo zavést roušky už v průběhu loňského srpna, kdy stoupala virová nálož v populaci s vysokou proporcí komunitního přenosu. Tehdy platný semafor hrozbu ještě neukazoval a politici před volbami nechtěli vyslyšet náš názor, že opatření jsou nutná. Jednalo se o obrovskou chybu a je to prapříčina našich stávajících potíží. Otevřením škol se významně zvýšila mobilita populace a přilil se olej do doutnajícího ohně.

Souhlasíte tedy s názorem, že za předvánoční rozvolnění pykáme dodnes a že vláda v lednu velmi vlažně přistoupila k řešení výskytu agresivní britské mutace?

Ano, jak jsem již uvedl, jednalo se přesně o ty další dvě velké chyby, z jejichž následků se budeme ještě nějakou dobu jako společnost vzpamatovávat.

ALIBISTICKÉ OPATŘENÍ KVŮLI OTEVŘENÉMU PRŮMYSLU

Lidovci nyní upozorňují, že velkým rizikem jsou necertifikované čínské antigenní testy, které neodhalí nákazu, člověk se domnívá, že je zdravý a pak za několik dní může skončit na plicní ventilaci na jednotce intenzivní péče. Můžete jako člen expertní skupiny zmíněnou hrozbu pomoci odstranit?

Problematika testování je naprosto klíčová. Nejde jen o čínské či jiné antigenní testy, ale o zavedení účelného testování v zaměstnání a následně ve školách. Aby se udržel otevřený průmysl, udělá se alibistické, polovičaté a přitom finančně nákladné opatření, které se zase jednou nedotáhne. Je nutné zapojit do celé věci ještě více testování PCR. Země nejvíc úspěšné v boji s covidem – 19 se opírají právě o PCR testování.

Nezaráží vás, že očkovací strategie neprobíhá u nás tak rychle, jak se původně předpokládalo?

V nastaveném systému nezáleží jen na České republice. Celá EU očkuje mnohem pomaleji než například Velká Británie nebo USA. Zmíněné zjištění je pro vlády Eurobloku velkým poučením do budoucna. V následujících měsících se očekává, že dávek bude k dispozici mnohem více. Co nejvíce rizikových osob by mělo dostat alespoň jednu dávku vakcíny i za cenu posunu druhé dávky k horní hranici intervalu pro její aplikaci. Tím by se původní druhé dávky mohly dočasně využívat jako první a zvýšila by se míra protekce ohrožených pacientů.

Můžete jako epidemiolog stručně porovnat, jaký je rozdíl mezi britskou, brazilskou, jihoafrickou mutací a nákazou, kterou převážně máme v České republice nyní?

Každá z uvedených variant má několik mutací, včetně klíčového hrotového proteinu. Britská je infekčnější, a tak zvyšuje reprodukční číslo i hranici pro dosažení kolektivní imunity. Navíc se déle vyskytuje na sliznicích, i proto se doba karantény opět prodloužila na čtrnáct dní. Zdá se, že je i virulentnější a jednoznačně způsobila posun výskytu vážných případů směrem k mladším věkovým kategoriím. U jihoafrické varianty je obava z nižší účinností protilátek vytvořených očkováním nebo proděláním nemoci. A brazilská varianta může v tomto ohledu překvapit také.

Pokaždé, když se nálož nákazy ve společnosti zvýšila, kabinet jako první uzavřel hospody. Restauratéři se však vždy čílili, že experti neprokázali, že právě u nich se infekce šíří nejvíce. Co byste zoufalým hospodským, kteří už od 18. prosince mají uzavřeny interiéry, vzkázal?

Bohužel hospody rizikové jsou, pobyt bez roušek, časté nedodržování odstupů a konzumace alkoholu zvyšují riziko nákazy oproti provozům, kde zmíněné faktory nehrají roli. Snad už za pár týdnů zase otevřou zahrádky a o něco později i vnitřní provozovny s prostorovým omezením. Uvidíme, jestli tento proces půjde urychlit systémem Covid pasů potvrzujících očkování nebo protilátky po nemoci anebo platný test.

Jedinou cestou ze současné krize je očkování. Jsou ale vědci připraveni, že se může vyskytnout další mutace, která bude vůči vakcinaci imunní? Mají tedy experti v záloze nějaký plán, jak dalšímu případnému nebezpečí čelit?

Jedná se o závod s časem. Pravděpodobnost mutace se zvyšuje cirkulací viru v populaci. Čím dříve očkování pohyb viru z člověka na člověka omezí, tím nižší pravděpodobnost výskytu větší mutace bude. A pokud by k významné mutaci přece jen došlo, nové technologie výroby vakcín umožňují poměrně rychlou reakci. Virus však bude mít vždy časovou výhodu.

Už jsme zmínili osobu prezidenta Miloše Zemana a jeho protěžování necertifikované vakcíny Sputnik V. Jak se na ruský preparát díváte Vy a předpokládám, že souhlasíte s názory vašich kolegů, že pokud ho neschválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), nemůže být u nás používán?

Zodpovědnost za aplikaci léčiva, to je i vakcíny konkrétnímu pacientovi, má vždy lékař. Rád bych viděl doktora, který aplikuje pacientovi neregistrovaný produkt, jehož výrobce nepředložil k prozkoumání kompletní dokumentaci. Pokud se takový najde, já to určitě nebudu.

DOVOLENÁ V LÉTĚ? LETADLEM NIKOLI A BYDLET V SOUKROMÍ

Lidé jsou s krátkými přestávkami už rok doma. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula nedávno řekl, že prodlužování osobního lockdownu, kdy lidé nesmějí do jiných okresů, už nepomůže a nic nevyřeší. Co soudíte vy?

Myslím si, že osobní lock-down význam stále má, a ten se zvýší ještě o Velikonocích. Právě nedostatečná disciplína v soukromí může o svátcích plánované dubnové rozvolňování významně narušit. Už tak to nepůjde bez rizika. Stávající opatření nejsou dostatečná k tomu, aby se klíčové indikátory epidemie dostaly na žádoucí úroveň, a tak bude rozvolňování zřejmě začínat na vyšších hodnotách.

I když nyní klesá počet nakažených, byl byste stále pro takzvaný tvrdý lockdown, tedy vypnutí celé země či přepnutí do desetidenního nedělního režimu, jak o nadcházejících svátcích navrhuje šéf odborů Josef Středula, který stojí za akcí s názvem Velikonoční pomoc zdravotnictví, což zmínil i v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz?

Mně by se líbil systém celozávodní dovolené, na kterou by navázaly svátky. Nastavený systém by zaměstnavatele z dlouhodobého hlediska nic nestál a situaci by pomohl. Stlačily by se tím sledované epidemiologické parametry blíž k hranici pro bezpečnější rozvolňování.

Už jste naznačil, že právě velikonoční svátky opět mohou způsobit nárůst infekce. Lze předpokládat, že lidé už nebudou tak ukáznění jako loni a zřejmě se plánují navštěvovat. Proč si myslíte, že se tak u společnosti vytrácí disciplína?

Vloni se na začátku pandemie všichni koronaviru hodně báli. Dnes máme obrovské počty mrtvých, ale opatření se dodržují přesto méně. Je to celkovou únavou společnosti. Každý si však musíme uvědomit, že pokud na důsledné dodržování prevence rezignujeme, doplatíme na to všichni. Když někdo odmítá dodržovat i nejzákladnější prevenci, může to stát život někoho, kdo je mu velmi blízký. 

Kdy můžeme očekávat nějaké prvotní rozvolnění a na čem přesně bude záviset, zda se otevřou obchody, služby, restaurace? Bude klíčovým kritériem počet hospitalizovaných?

Jako první by měli jít v omezeném režimu první stupně základních škol, školky a praktická výuka na vyšších stupních. Mezi prvními i vybraný maloobchod a služby. Počet hospitalizovaných je parametrem, na který musíme hledět jedním okem, klíčovým indikátorem rozvolňování ale určitě není. Navíc vše podléhá velkým regionálním rozdílům.

Jako experta na cestovní a tropickou medicínu se vás musím zeptat, je možné, že letos už lidé vyjedou na zahraniční dovolenou?

Cestovat do blízkých destinací snad ano, se zmíněným covid pasem, anebo alespoň s negativním testem. Ideálně bych doporučoval přepravu individuální dopravou a ubytovat se v soukromí, kde je možné dodržovat rozestupy. Dlouhým cestám letadlem bych se ještě v létě vyhnul.

Kdybyste loni v srpnu neodešel z pozice jednoho z poradců ministra Adama Vojtěcha, myslíte si, že byste nyní byl děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity, jímž jste byl zvolen 12. října 2020? Nakonec Vám odchod profesně pomohl...

To je těžké říct, ale pokud bych trávil většinu času v Praze, nemohl bych vést tak velkou instituci ve velmi náročné době, takže bych do voleb asi nešel. Vše má v životě svůj význam a asi to tak mělo být.