Nový koronavirus se v Číně nepozorovaně šířil měsíce, naznačuje studie

Vědci z kalifornské univerzity v San Diegu a univerzity v Alabamě se domnívají, že první případy nákazy se v Číně vyskytly ještě daleko dříve, než ty oficiálně potvrzené čínskými úřady z prosince roku 2019 ve Wu-chanu. Na základě metody molekulárního datování a simulací šíření epidemie odhadují, že virus se objevil již zhruba o dva měsíce dříve.

,,Naše studie vznikla proto, abychom nalezli odpověď na otázku, jak dlouho se virus SARS-CoV-2 v Číně mohl šířit, aniž by byl lékaři identifikován,“ uvedl jeden z vedoucích studie Joel O. Wertheim. Na základě dat, která měli odborníci při svém výzkumu k dispozici tak odhadují, že se virus v provincii Chu-pej začal nepozorovaně šířit přibližně v polovině října 2019. 

První nám známé případy byly v Číně detekovány koncem prosince téhož roku, a to ve stejné provincii ve městě Wu-chan. Odtud se virus začal šířit rychle i do ostatních částí Číny. Úřadům se sice podařilo epidemii do dubna následujícího roku dostat pod kontrolu, v tu dobu se už ale projevila v dalších více jak 100 zemích světa.

Podle prvotních informací mělo být původním přenašečem nového koronaviru zvíře. Vědci se tedy snažili identifikovat první případ přenosu z člověka na člověka. Předběžná vyšetřování je zavedla na wuchanský velkoobchodní trh s mořskými plody. Autoři studie ho ovšem za místo vzniku nákazy nepovažují. U původních covidových pacientů se totiž žádná spojitost s tržištěm neprokázala.

Ze studie zároveň vyplývá, že předpokládaný počet nakažených v Číně do listopadu pravděpodobně nepřesahoval jednoho člověka. Téměř v polovině listopadu odhadují, že se jejich počet zvýšil na 4, počátkem prosince na 9. První záznamy o hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 ve Wu-chanu pocházejí z poloviny prosince.

S využitím analytických nástrojů se vědci rovněž pokusili nastínit, jak se virus v počátečních stádiích a dnech pandemie mohl chovat. Pomocí simulací šíření epidemie na základě  biologických procesů viru došli autoři studie k závěru, že ze všech simulací byl virus schopen způsobit epidemii pouze ve 27,9 procentech případů. V ostatních 70,3 procentech došlo k nákaze pár lidí a virus postupně vymřel.

,,Naším postupem jsme došli k pozoruhodným závěrům. Více než 2/3 simulací, které jsme se pokoušeli vytvořit, selhaly. To znamená, že kdybychom se mohli vrátit v čase a zopakovat rok 2019 stokrát, ve dvou případech ze tří by k pandemii nikdy nedošlo,“ dodal Wertheim. Zároveň pochybuje, že by se tak brzký výskyt koronaviru jako v Číně odehrál současně i v Evropě nebo jinde na světě: ,,Silně pochybuji, že by se ve stejnou dobu onemocnění COVID-19 vyskytovalo i mimo Čínu.“ 

Podle autorů studie vedly k propuknutí epidemie zejména faktory jako jeho široký rozptyl zejména v hustě osídlených oblastech, což umožnilo viru přežít a šířit se dál. Simulace šíření epidemie v oblastech s menší hustotou osídlení naopak selhaly ve více jak 95 procentech případů.