Turecko kvůli koronaviru zpřísní opatření, dotknou se i ramadánu

Turecko kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem zpřísní restrikce a během muslimského postního měsíce ramadán, který začíná 13. dubna, nařídí uzavřít všechny restaurace a kavárny. V rizikových regionech, kterých je nyní 58 z celkových 81, budou od nynějška platit i víkendové uzávěry s omezením pohybu obyvatel.

Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca dnes pondělní rozhodnutí vlády zdůvodnil mimo jiné tím, že až 75 procent nově nakažených se potýká s některou z mutací viru SARS-CoV-2. To podle něj vysvětluje i denní bilance překračující 30.000 infikovaných, což je nejvíce od prosince.

Turecko podobně jako další země hodnotí riziko šíření nákazy podle epidemického vývoje v jednotlivých regionech, které pak řadí do čtyř stupňů nebezpečí. Nejrizikovějších regionů označených červeně je nyní 58 a žije v nich 80 procent turecké populace. Ještě na začátku března bylo červených regionů pouze 17.

Právě na začátku tohoto měsíce začalo Turecko postupně uvolňovat omezení a mimo jiné povolilo návrat žáků do škol nebo fungování restaurací, i když s omezenou kapacitou a otevírací dobou. Od té doby počty nakažených strmě rostou. Před dvěma týdny se denní bilance infikovaných pohybovaly kolem 20.000, nyní pravidelně překračují 30.000. V pondělí úřady hlásily 32.400 nových případů nákazy a 154 obětí covidu-19. Celkem má 84milionové Turecko od počátku pandemie přes 3,2 milionu nakažených a více než 31.000 úmrtí.

"Rostoucí počet případů nákazy, pacientů a mrtvých nás nutí přehodnotit dosavadní opatření," řekl v pondělí prezident Recep Tayyip Erdogan. "Budeme muset něco obětovat i během měsíce ramadánu," dodal.

Ministr zdravotnictví dnes podle agentury Anadolu oznámil, že Turecko brzy začne očkovat i vakcínou od firem Pfizer/BioNTech. Zatím využívalo očkovací látku čínské společnosti Sinovac Biotech, přičemž lidem už aplikovalo přes 15 milionů dávek této vakcíny.

Související

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

Více souvisejících

Turecko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy