Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Itálii zemřelo v souvislosti s koronavirem přes sto tisíc lidí

Policie za minulý týden nepustila přes hranice okresů 10.500 vozidel

Policisté za první týden zpřísněných opatření zavedených kvůli koronavirové epidemii nepustili přes hranice okresů 10.500 vozidel. ČTK to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia David Schön. Policie od počátku března zjistila také přes 13.000 případů, kdy lidé neměli dostatečně zakrytý nos a ústa, a přes 5000 přestupků proti krizovým opatřením zavedeným vládou. Řešila je převážně domluvou.

Potíže s nedostatkem testů se týkají hlavně menších firem

Potíže s nedostatkem testů na covid-19 pro zaměstnance se týkají hlavně menších podniků nad 50 zaměstnanců, které neměly zkušenosti s testováním a dodavatele zahltily množstvím objednávek. ČTK to dnes řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Velké podniky nad 250 zaměstnanců se podle něj dopředu zásobovaly a testovaly zaměstnance, i když jim tuto povinnost stát ještě neukládal.

Praha chce žáky při návratu do škol testovat PCR testy

Zástupci hlavního města zaslali ministerstvu školství dopis, v němž žádají při návratu žáků do škol testování na covid PCR testy namísto antigenních. Důvodem je vyšší senzitivita PCR testů.

Lidé jsou už na kontroly připraveni, tvrdí policistka

Většinou už s potřebnými dokumenty v ruce zastavovali dnes řidiči mezi Brodkem u Přerova a Majetínem svá auta při policejní kontrole zaměřené na dodržení vládních opatření omezujících pohyb přes hranice okresu. Policisté na místě mezi oběma obcemi na hranici Přerovska a Olomoucka stojí už týden, v několikahodinových službách, bez sociálního zázemí a dnes i v mrazu. Řada z nich přitom již podobnou situaci zažila loni při uzávěře oblastí Litovle a Uničova.

Politologové: Za debatou o maturitách mohou být volby či epidemie

Debata o podobě maturit v letošním roce je namístě, ale měla by se vést na základě širší odborné a politické diskuze. Shodli se na tom politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze a sociolog Daniel Prokop. Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na úřední maturity v letošním roce podle Justa souvisí s blížícími se podzimními volbami do Sněmovny. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vychází spíš z neschopnosti státu uspořádat maturity v současné epidemické situaci.

Vláda by mohla řešit opatřením, aby firmy testovaly samy, míní Hamáček

Vláda by mohla opatřením řešit situaci, kdy kvůli testování zaměstnanců firem nejsou místa na antigenní testy pro veřejnost. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). K rozhodnutí by však měla přikročit až v době, kdy bude v Česku k dostání potřebné množství testů pro samotestování. Minulý týden Hamáček uvedl, že by ministerstvo průmyslu mělo na firmy apelovat, aby zaměstnanci nevyužívali veřejně dostupná testovací místa.

Asociace žádá očkování pro personál terénních sociálních služeb

Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO) žádá vládu, aby do prioritní skupiny k očkování zařadila i pracovníky terénních a ambulantních sociálních služeb. Varuje před výpadkem péče o potřebné, kteří žijí doma a nepobývají v domovech a ústavech. AVPO to uvedla v tiskové zprávě, kterou zaslala ČTK. Výhrady má i k nastavení testování v sociálních službách. Reakci ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje.

Šimůnková vydala doporučení pro očkování klientů zdravotních a sociálních služeb

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková vydala desatero doporučení pro očkování klientů zařízení zdravotních a sociálních služeb, kteří mají snížené schopnosti rozhodování. Cílem bylo zmírnit nejistotu lidí, kteří očkování provádějí či o něm rozhodují. Šimůnková to dnes uvedla na webu ombudsmana.

Strážníci v Praze řešili 6749 porušení pravidel proti šíření koronaviru

Pražští strážníci řešili v prvním týdnu zpřísněných opatření proti šíření koronaviru 6749 případů, což je o zhruba 2200 případů méně než za celý letošní únor. Hlídky rozdaly minulý týden 707 pokut v celkové výši 135.000 korun. Většinu případů řešili strážníci domluvou. ČTK to dnes řekla mluvčí městské policie (MPP) Irena Seifertová.

Epidemie dopadá víc na ženy než na muže, říká Válková. Přibývá případů domácího násilí

Koronavirová epidemie dopadá víc na ženy než na muže. Přibylo víc nezaměstnaných žen než mužů. Ženy obvykle zůstaly doma s dětmi po uzavření škol. Víc je případů domácího násilí, kde valnou většinu obětí tvoří ženy.

Popíračům koronaviru bych "nejradši nafackovala", říká sestra. Lékařka pro ně nemá pochopení

Zdravotní sestru z přetížené sokolovské nemocnice Lucii Raškovou popírači covidu doslova hrozně štvou. "Nejradši bych jim nafackovala," říká. Každý den musí sledovat utrpení, které nemoc způsobuje.

V neděli vzrostl počet těžkých případů, přibylo téměř 4 tisíce nakažených

V neděli stoupl v Česku počet pacientů s nemocí covid-19 ve vážném stavu na 1728, což je o 155 více než před týdnem. Hospitalizovaných bylo 7979, skoro o 500 více než předchozí neděli. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Šíření covidu-19 v neděli zpomalilo. Přibylo 3923 potvrzených případů nákazy, což bylo o 660 nově nakažených méně než předešlou neděli. Mírně klesl i podíl nových případů na celkovém počtu provedených testů.

V Německu za poslední den 34 mrtvých s koronavirem

Zdravotnické úřady v Německu ohlásily Institutu Roberta Kocha (RKI) za poslední den 5011 nových případů nákazy virem SARS-CoV2.

Policie dohlížela na demonstrace, přibylo 9 tisíc nakažených

Sedmým dnem platí v Česku přísná opatření proti šíření koronaviru, epidemická situace v zemi je nadále velmi vážná. Nemocnice dál čelí náporu pacientů, některé sousední státy nabízejí pomoc. Navzdory tomu se iniciativa Chcípl PES rozhodla uspořádat demonstraci, kterou podporuje i kontroverzní poslanec Lubomír Volný.

Všechny laboratoře budou muset centrálně odesílat vzorky, sdělil Blatný

Podle připravovaného opatření budou muset všechny laboratoře v ČR posílat výsledky testů na koronavirus do národní referenční laboratoře. V Otázkách Václava Moravce to dnes v České televizi řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Dnes takovou povinnost soukromé laboratoře nemají a některé své výsledky podle Blatného odmítají odesílat s tím, že si za svými výsledky stojí.

Příští týden bude podle Blatného v nemocnicích nejkritičtější

Příští týden bude z hlediska vytíženosti lůžek na jednotkách intenzivní péče nejkritičtější, řekl dnes ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Záložních lůžek jsou podle něj desítky až stovky, problém je dostatek kvalifikovaného personálu. Potřeba může být navíc až 300 lékařů a až 1000 zdravotních sester, uvedl ministr v pořadu Otázky Václava Moravce.

V sobotu přibylo 9 tisíc nakažených, jde o třetí nejhorší víkendový výsledek

Laboratoře v sobotu potvrdily v Česku 9066 nových případů nemoci covid-19. Proti pátku je to o 4000 méně, ale o 1200 více než před týdnem. Sobotní přírůstek nakažených je třetím nejhorším víkendovým výsledkem, dosud nejvyšší počet nakažených byl v sobotu loni 24. října, kdy přibylo 12.473 případů. Počet hospitalizovaných s covidem ale po téměř týdnu klesl pod 8000.

Přestaňme s vývojem české vakcíny, jde o drahý nesmysl. Ohledně Číny bych byla opatrná, říká Říhová

Ostře se vymezuje proti rozhodnutí vlády, která hodlá pokračovat ve výzkumu české vakcíny proti covidu-19. Blanka Říhová, místopředsedkyně Učené společnosti, která sdružuje renomované vědce napříč všemi obory, považuje krok kabinetu za naivní. „Jde o naprosto nedomyšlený a nekompetentní projekt, který vyjde na čtvrt miliardy. Doufejme, že i druhý pokus dopadne stejně neúspěšně jako na jaře, neboť tak astronomická suma by v současné krizi měla jít do zdravotnictví, třeba na rekonstrukci nemocnic. Přestaňme ji vyvíjet,“ říká pro EuroZprávy.cz Blanka Říhová, která varuje před čínskou vakcínou Sinopharm. „V jejím případě bych byla opatrná.“

Ivermektin zázračně neléčí, zjistila první řádná studie na skupině pacientů

Ačkoliv je ivermektin mnohými považován za takřka svatý grál, vědci zatím nepotvrdili, že by se jednalo o lékařský zázrak v boji s covidem-19. Výsledky první řádné zaslepené studie na 476 pacientech, která vyšla v prestižním lékařském časopise JAMA, naopak neukazují žádný významný rozdíl mezi užitím léku a placeba. Podle histologa Jaromíra Šrámka působícího na lékařské fakultě Univerzity Karlovy navíc studie ani výrazně nepřispěla k otázce bezpečnosti, což je další silně spekulovaná oblast v souvislosti se zmíněným lékem.