Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Počátek pandemie je dodnes záhadou. Svět se musí postavit za WHO, píše renomovaný server

Šíření koronaviru zpomaluje. Zemřelo už 2,6 milionu lidí, v Česku 22 tisíc

Reprodukční číslo nemoci covid-19 v Česku k dnešku kleslo pod hodnotu jedna, což znamená zpomalování šíření choroby. Číslo udává průměrný počet dalších lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Neschvalujte Sputnik V, vyzvala EMA státy EU. O ruskou a čínskou vakcínu je v ČR malý zájem

Německo dnes pokračuje v postupném uvolňování protikoronavirových opatření, otevřít se mohou s omezeným počtem lidí květinářství, knihkupectví či zahradní markety. Naopak jiné evropské země, například Finsko či Maďarsko, restrikce proti šíření koronaviru od dneška zpřísňují. V Česku od dnešního dne platí pracovní povinnost části studentů v nemocnicích zavedená kvůli epidemii koronaviru.

Chorvatsko nabídlo Česku a Slovensku pomoc s koronavirovými pacienty

Chorvatský premiér Andrej Plenković uvedl na twitteru, že nabídl Česku a Slovensku pomoc s pacienty s covidem-19. Chorvatsko je ochotno postarat se o desítku pacientů z Česka a obdobný počet ze Slovenska, vyplývá z Plenkovičova vyjádření o dnešním telefonátu s šéfy české a slovenské vlády.

Epidemická situace na Slovensku se prý mírně zlepšuje

Nepříznivá epidemická situace na Slovensku v souvislosti s koronavirovou nákazou se mírně zlepšuje i díky očkování proti covidu-19, v zemi ale nadále platí nejvyšší rizikový stupeň protiepidemického systému. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Dříve bylo Slovensko v přepočtu na obyvatele na prvním místě na světě v přírůstku úmrtí na covid-19. V březnu Bratislava očekává dodávky takového počtu vakcín, který dosud dohromady obdržela od začátku očkování loni v prosinci.

Brněnská laboratoř vyvinula hromadné PCR testy ze slin

Brněnská laboratoř Elisabeth Pharmacon vyvinula PCR testy pro hromadné testování například ve firmách nebo ve školách. Testy podstupují společně uzavřené skupinky lidí například po 20, vyhodnocení odhalí, zda je ve skupině někdo s koronavirem. Zároveň test odhalí, zda je ve skupině britská nebo jihoafrická mutace koronaviru. ČTK to dnes řekl ředitel laboratoře Omar Šerý.

Stát by měl podle Pirátů navýšit kapacitu na vyhodnocování testů

Stát by měl podle Pirátů navýšit kapacitu míst, která vyhodnocují výsledky testů na koronavirus. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Strana také žádá, aby vláda řešila metodologickou pomoc pro firmy, které musí od minulého týdne testovat na nákazu koronavirem své zaměstnance. Zaměstnavatelé podle nich nevědí, jak shánět testy a nakládat s výsledky.

Z Ústí nad Orlicí jede sanitka s pacientkou, veze ji do nemocnice v Polsku

Z Orlickoústecké nemocnice dnes po 9:00 vyjela sanitka Zdravotnické záchranné služby, která převáží do Polska českou pacientku s covidem-19. Míří do nemocnice v Ratiboři.

Nemocnice zatím požádaly jen o jeden převoz pacientů do zahraničí

Nemocnice zatím oficiálně požádaly jen o jeden převoz pacientů do zahraničí. O další nikdo zatím nepožádal. Aby mohlo ministerstvo zahraniční země o pomoc požádat, musí mu nemocnice dodat potřebnou dokumentaci. ČTK to napsala mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Lékaři ze svaté Anny v Brně varují před užíváním ivermektinu pro zvířata

Lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se ohradili proti tvrzení, že léčba covidu-19 ivermektinem představuje experimentální léčbu. Mluvčí nemocnice Dana Lipovská to dnes uvedla v prohlášení podepsaném lékaři. Zároveň ale varují před neuváženým použitím léku ivermektin, zvlášť pokud je určen primárně k veterinárním účelům.

BISOP kritizuje stávající pořadí očkovaných. Nesníží nápor na nemocnice, přinese zbytečné mrtvé

Pořadí očkovaných proti covidu-19 by mělo být podle Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) důsledně podle věku. Jeho zástupci to uvedli ve zprávě na webu.

Ve čtvrtek začne testování středočeských školáků, použijí se testy ze slin

Testování středočeských školáků neinvazivními PCR testy má začít ve čtvrtek. Ve středních Čechách nyní funguje 87 škol pro děti zdravotníků a dalších klíčových profesí, dochází do nich zhruba 1650 dětí, řekla na dnešní tiskové konferenci středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Koronavirus si vybírá svou daň. Počet úmrtí je rekordní

Počet lednových úmrtí v Česku zlomil podle Českého statistického úřadu historické rekordy. Podle předběžných dat zemřelo v lednu 15.900 obyvatel, což je proti pětiletému průměru o polovinu víc. Absolutně počet mrtvých stoupl o 5300.

Počet nakažených pacientů ve vážném stavu je rekordní

Počet pacientů s nemocí covid-19 ve vážném stavu v Česku v pondělí vystoupal na 1789, což je nejvíce za celou dobu epidemie. Celkem bylo hospitalizovaných 8478, což je druhý nejvyšší počet od začátku epidemie.

Přibylo 10 466 nakažených. Reprodukční číslo kleslo

Za pondělí přibylo v Česku 10 466 nakažených. Reprodukční číslo nemoci covid-19 v Česku k dnešku kleslo pod hodnotu jedna, což znamená zpomalování šíření choroby. Číslo udává průměrný počet dalších lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný.

Česko hlásí 22 tisíc mrtvých s koronavirem

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména od loňského října, v listopadu byla několikrát překročena i hranice dvou set mrtvých za den.

Povinně se nyní musí testovat i agenturní pracovníci

Testování na nemoc covid-19 ve firmách je ode dneška povinné i pro agenturní pracovníky a případně také živnostníky, kteří v podniku vykonávají nějakou činnost. Zaměstnavatelé také musejí od dnešního dne vést evidenci samotestů u zaměstnanců.

Přehlížená stránka koronaviru: Jak lékaři přeživším oznamují smrt příbuzného?

Řada lidí pláče, někteří neříkají vůbec nic a jiní se zase rozčilují, říká Alice Novotná o reakcích příbuzných, když jim oznámí, že jejich blízký zemřel na covid.

KOMENTÁŘ: Políček dezinformátorům: S firmou vyrábějící ivermektin spolupracuje Bill Gates i výrobci vakcín

Když zazní A, mělo by zaznít i B. V případě ivermektinu je to ale problém, některá média a vyznavači údajných pozitivních účinků léku na covid-19 totiž slyší a píší pouze to, co chtějí. A na to, že podíl ve firmě, která si ivermektin nechala patentovat a použila ho k léčbě říční slepoty u lidí, má dezinformátory "milovaný" Bill Gates, nebo na fakt, že společnost Merck & Co. kooperuje s výrobci vakcín, raději neupozorní. Stojí za tím snad obavy, že by mohl být konspiračními teoretiky odmítán?

Blatný odvolal Rážovou. Pro jihoafrickou mutaci se změní pravidla karantény

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) odvolal ke 14. březnu hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Od příštího týdne bude funkcí pověřena dosavadní ředitelka moravskoslezské krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová. Blatný na tiskové konferenci oznámil, že jeho návrh na odvolání Rážové dnes schválila vláda. Důvod změny nekomentoval.