Imunita proti covidu: biochemik naznačil, jak chrání vakcína a prodělání nemoci

NÁZOR - Očkování proti koronaviru funguje, data z Izraele a Skotska ukazují, že chrání lidi a může omezit šíření viru SARS-CoV-2, konstatuje biochemik Luke O'Neil v komentáři pro server The Conversation. Profesor z dublinské Trinity College soudí, že pokud se nic nezmění, lidé budou chráněni před vážným průběhem nemoci, virová nálož se postupně sníží a bude možné začít skutečně plánovat cestu z pandemie.

Množí se také důkazy, že po prodělání covidu-19 existuje dobrá šance na zisk ochrany před další nákazou, nebo alespoň před vážným průběhem nemoci, deklaruje odborník. To podle něj dává smysl a jde o odpověď na otázku, proč se vůbec u lidí vyvinul imunitní systém.

"Po miliony let byl imunitní systém formován zákony přírodního výběru," píše O'Neil. Vysvětluje, že v případě očkování či prodělání nemoci přežívají paměťové B a T buňky, které se probudí při opětovné nákaze a dokážou si s infekcí poradit tak, že ji ani nemusíme pocítit.

To dává smysl z evolučního hlediska, protože pokud se jedinec cítí nemocný, je u něj menší pravděpodobnost, že zplodí potomka, takže imunita dává větší šanci přežití druhu, konstatuje profesor. Dodává, že z pohledu imunologie je ovšem důležitá otázka, jak dlouho ochrana poskytnutá proděláním nemoci nebo očkováním funguje.

Délka ochrany se velmi liší v závislosti na typu patogenu, průběhu první nákazy, i celkové zdravotní kondice a věku, poukazuje expert. To podle něj určuje i reakci na covid-19.

Spalničky vs. chřipka

Biochemik soudí, že není od věci srovnat to, co nyní víme o covidu-19, se dvěma dobře popsanými nemocemi, na které máme účinné vakcíny. Jsou jimi spalničky a chřipka, přičemž profesor pokládá otázku, které se bude v budoucnu covid-19 podobat.

Spalničky jsou mnohem stabilnější virus než SARS-CoV-2 a příliš nemutují, upozorňuje autor komentáře. Dodává, že také vyvolávají silnou imunitní odezvu, tudíž imunita vůči nim - ať již získaná přirozeně, nebo očkováním - trvá dlouho, podle některých studií doživotně.       

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Protože jsou spalničky stabilní virus, přijde-li s nimi do kontaktu i před mnoha lety očkovaný či nakažený jedinec, bude chráněn, vysvětluje O'Neil. Vyzdvihuje, že u chřipky tomu je jinak a její virus se snadno mění, což znamená, že je nutné se proti němu neustále očkovat, jelikož vakcína proti dřívějšímu typu nemusí účinkovat proti typu jinému.

"Stabilita viru je proto klíč, který určuje, zda ochrana přetrvá," pokračuje expert. SARS-CoV-2 podle něj leží někde mezi spalničkami a chřipkou, není stálý jako spalničky, ale ani nestálý jako chřipka, a proto lze očekávat, že imunita vůči covidu-19 je trvalejší, i když ne tak trvalá jako u spalniček.

Bude tedy třeba mít vakcínu každý nový typ koronaviru, podobně jako u chřipky, očekává profesor. Na druhou stranu soudí, že v náš prospěch hraje pravidelný povrch viru SARS-CoV-2, který je téměř rovnoměrně pokryt spike proteinem, přičemž protilátky proti viru neštovic, který má také vysoce pravidelný povrch, vydrží zpravidla celý život.

Makrofágy, tedy bílé krvinky schopné pohltit patogen, fungují lépe, jsou-li na virus protilátky navázány - pakliže spike protein mutuje a protilátky se na něj nemohou dobře navázat, má cenu očkovat se proti novému spike proteinu, což se v případě covidu-19 plánuje, uvádí biochemik. Upozorňuje, že i za situace, kdy proti mutacím nezabírají protilátky, můžou fungovat T buňky, což znamená, že další očkování nepotřebujeme a máme dlouhodobou ochranu proti různým variantám viru, a přes menší reakci imunitního systému nebudeme mít závažný průběh nemoci.  

"Důležitým aspektem přirozené nákazy je to, jak silná je prvotní imunitní reakce," píše O'Neil. Poukazuje, že nachlazení zpravidla vyvolává jen mírnou reakci v horních cestách dýchacích, jelikož virus se omezuje na nosohltan a není velkou hrozbou, proto nepropukne celková imunitní odezva a nevzniknou paměťová B a T buňky.  

Jestliže pravá chřipka představuje velkou bitvu, běžné nachlazení je spíše šarvátkou, kterou tělo brzy zapomene a situace může být u mírných forem covidu-19 podobná, uvádí biochemik. Lidé, kteří měli průběh vážnější, tak mají dobrou šanci, že jsou vůči opětovné nákaze imunní, což u osob s velmi mírnými či žádnými příznaky zcela neplatí.

V tom je síla vakcín, které zpravidla vyvolávají silnější imunitní reakci než přirozená nákaza, konstatuje profesor. Vysvětluje, že důvodem je lstivost patogenu, který si díky evoluci vytváří způsoby, jak imunitní reakci uniknout. Viry, které disponují proteiny umožňujícími částečně uniknout imunitě, mají větší šanci přežít, podotýká O'Neil. To je podle něj mimořádně důležité v případě viru SARS-CoV-2, který využívá hned několik takových způsobů.

Jelikož očkování obsahuje buď část viru - například spike protein - nebo celý inaktivovaný virus, neomezuje imunitu a nastává její velká odezva, uvádí odborník. Jako příklad dává vakcínu od společnosti Moderna, u níž se ukazuje schopnost vytvořit trvalejší protilátky, což u přirozené nákazy není stoprocentní.

Vědci si jsou nyní poměrně jistí, že prodělání covidu-19 vytváří nějakou ochranu před opětovnou nákazou, ale s ohledem na různé varianty viru je moudré připravovat nové vakcíny pro rizikové osoby, i když teprve nadcházející měsíce ukážou, zda jsou skutečně potřeba, tvrdí biochemik. Dodává, že pokud se to potvrdí, proti covidu-19 bude nutné pravidelné očkování jako proti chřipce, v opačném případě budou rizikem pouze ti, kdo odmítnou jednorázové očkování, jako u spalniček.  

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) věda chřipka Spalničky očkování

Aktuálně se děje

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

včera

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno včera

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

včera

včera

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

včera

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy