Imunita proti covidu: biochemik naznačil, jak chrání vakcína a prodělání nemoci

NÁZOR - Očkování proti koronaviru funguje, data z Izraele a Skotska ukazují, že chrání lidi a může omezit šíření viru SARS-CoV-2, konstatuje biochemik Luke O'Neil v komentáři pro server The Conversation. Profesor z dublinské Trinity College soudí, že pokud se nic nezmění, lidé budou chráněni před vážným průběhem nemoci, virová nálož se postupně sníží a bude možné začít skutečně plánovat cestu z pandemie.

Množí se také důkazy, že po prodělání covidu-19 existuje dobrá šance na zisk ochrany před další nákazou, nebo alespoň před vážným průběhem nemoci, deklaruje odborník. To podle něj dává smysl a jde o odpověď na otázku, proč se vůbec u lidí vyvinul imunitní systém.

"Po miliony let byl imunitní systém formován zákony přírodního výběru," píše O'Neil. Vysvětluje, že v případě očkování či prodělání nemoci přežívají paměťové B a T buňky, které se probudí při opětovné nákaze a dokážou si s infekcí poradit tak, že ji ani nemusíme pocítit.

To dává smysl z evolučního hlediska, protože pokud se jedinec cítí nemocný, je u něj menší pravděpodobnost, že zplodí potomka, takže imunita dává větší šanci přežití druhu, konstatuje profesor. Dodává, že z pohledu imunologie je ovšem důležitá otázka, jak dlouho ochrana poskytnutá proděláním nemoci nebo očkováním funguje.

Délka ochrany se velmi liší v závislosti na typu patogenu, průběhu první nákazy, i celkové zdravotní kondice a věku, poukazuje expert. To podle něj určuje i reakci na covid-19.

Spalničky vs. chřipka

Biochemik soudí, že není od věci srovnat to, co nyní víme o covidu-19, se dvěma dobře popsanými nemocemi, na které máme účinné vakcíny. Jsou jimi spalničky a chřipka, přičemž profesor pokládá otázku, které se bude v budoucnu covid-19 podobat.

Spalničky jsou mnohem stabilnější virus než SARS-CoV-2 a příliš nemutují, upozorňuje autor komentáře. Dodává, že také vyvolávají silnou imunitní odezvu, tudíž imunita vůči nim - ať již získaná přirozeně, nebo očkováním - trvá dlouho, podle některých studií doživotně.       

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Protože jsou spalničky stabilní virus, přijde-li s nimi do kontaktu i před mnoha lety očkovaný či nakažený jedinec, bude chráněn, vysvětluje O'Neil. Vyzdvihuje, že u chřipky tomu je jinak a její virus se snadno mění, což znamená, že je nutné se proti němu neustále očkovat, jelikož vakcína proti dřívějšímu typu nemusí účinkovat proti typu jinému.

"Stabilita viru je proto klíč, který určuje, zda ochrana přetrvá," pokračuje expert. SARS-CoV-2 podle něj leží někde mezi spalničkami a chřipkou, není stálý jako spalničky, ale ani nestálý jako chřipka, a proto lze očekávat, že imunita vůči covidu-19 je trvalejší, i když ne tak trvalá jako u spalniček.

Bude tedy třeba mít vakcínu každý nový typ koronaviru, podobně jako u chřipky, očekává profesor. Na druhou stranu soudí, že v náš prospěch hraje pravidelný povrch viru SARS-CoV-2, který je téměř rovnoměrně pokryt spike proteinem, přičemž protilátky proti viru neštovic, který má také vysoce pravidelný povrch, vydrží zpravidla celý život.

Makrofágy, tedy bílé krvinky schopné pohltit patogen, fungují lépe, jsou-li na virus protilátky navázány - pakliže spike protein mutuje a protilátky se na něj nemohou dobře navázat, má cenu očkovat se proti novému spike proteinu, což se v případě covidu-19 plánuje, uvádí biochemik. Upozorňuje, že i za situace, kdy proti mutacím nezabírají protilátky, můžou fungovat T buňky, což znamená, že další očkování nepotřebujeme a máme dlouhodobou ochranu proti různým variantám viru, a přes menší reakci imunitního systému nebudeme mít závažný průběh nemoci.  

"Důležitým aspektem přirozené nákazy je to, jak silná je prvotní imunitní reakce," píše O'Neil. Poukazuje, že nachlazení zpravidla vyvolává jen mírnou reakci v horních cestách dýchacích, jelikož virus se omezuje na nosohltan a není velkou hrozbou, proto nepropukne celková imunitní odezva a nevzniknou paměťová B a T buňky.  

Jestliže pravá chřipka představuje velkou bitvu, běžné nachlazení je spíše šarvátkou, kterou tělo brzy zapomene a situace může být u mírných forem covidu-19 podobná, uvádí biochemik. Lidé, kteří měli průběh vážnější, tak mají dobrou šanci, že jsou vůči opětovné nákaze imunní, což u osob s velmi mírnými či žádnými příznaky zcela neplatí.

V tom je síla vakcín, které zpravidla vyvolávají silnější imunitní reakci než přirozená nákaza, konstatuje profesor. Vysvětluje, že důvodem je lstivost patogenu, který si díky evoluci vytváří způsoby, jak imunitní reakci uniknout. Viry, které disponují proteiny umožňujícími částečně uniknout imunitě, mají větší šanci přežít, podotýká O'Neil. To je podle něj mimořádně důležité v případě viru SARS-CoV-2, který využívá hned několik takových způsobů.

Jelikož očkování obsahuje buď část viru - například spike protein - nebo celý inaktivovaný virus, neomezuje imunitu a nastává její velká odezva, uvádí odborník. Jako příklad dává vakcínu od společnosti Moderna, u níž se ukazuje schopnost vytvořit trvalejší protilátky, což u přirozené nákazy není stoprocentní.

Vědci si jsou nyní poměrně jistí, že prodělání covidu-19 vytváří nějakou ochranu před opětovnou nákazou, ale s ohledem na různé varianty viru je moudré připravovat nové vakcíny pro rizikové osoby, i když teprve nadcházející měsíce ukážou, zda jsou skutečně potřeba, tvrdí biochemik. Dodává, že pokud se to potvrdí, proti covidu-19 bude nutné pravidelné očkování jako proti chřipce, v opačném případě budou rizikem pouze ti, kdo odmítnou jednorázové očkování, jako u spalniček.  

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) věda chřipka Spalničky očkování

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy