Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Opatření u hranic s Českem nestačí. Sasko chce vytvořit očkovací bariéru

Češi se v lockdownu neomezují. Rozdíl v pohybu na veřejnosti je minimální, ukazují data

Nová vládní opatření proti koronaviru v minulém týdnu snížila pohyb lidí proti předchozímu týdnu o dalších pět až deset procentních bodů. O deset procentních bodů kleslo množství lidí v nákupních centrech nebo kavárnách, stejně jako ve veřejné dopravě. Množství lidí na pracovišti se snížilo o další čtyři až šest procentních bodů. Vyplývá to z agregovaných a anonymizovaných dat společnosti Google.

Německo hlásí přes 14.000 případů nákazy, více než před týdnem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 14.356 případů nákazy koronavirem a 321 úmrtí pacientů s nemocí covid-19. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). O den dříve bylo nově nakažených něco přes 9000 a přesně před týdnem zhruba 12.000.

EMA nejspíš doporučí vakcínu proti covidu od Johnson & Johnson

Státy Evropské unie budou mít nejspíš už v nejbližších dnech přístup k další vakcíně proti covidu-19 od společnosti Johnson & Johnson.

Rok od prvního nouzového stavu. Přibylo více než 15 tisíc nakažených

Jedním ze symbolů současné pandemie nemoci covid-19 se stal i nouzový stav. Ten opakovaně vyhlásila vláda, která ho označuje za nutnost pro přijímaná opatření v boji proti šíření nákazy. Nouzový stav byl v Česku v souvislosti s koronavirem poprvé vyhlášen před rokem, 12. března 2020. Nouzový stav, který se stal i předmětem politického boje ve Sněmovně, byl kvůli covidu-19 dosud v ČR vyhlášen na 241 dnů.

Bitva Sparty s Plzní se hrát asi nebude. Viktoriáni hlásí vyšší počet nakažených

Čeští fotbaloví fanoušci směřovali aktuálně své pohledy na sobotu, kdy se v rámci 23. kola měli střetnout velcí rivalové a to pražská Sparta a Viktorie Plzeň. Tento souboj bude pikantní především pro kouče Sparty Pavla Vrbu, jenž je spjat s Plzní, se kterou jako trenér zanamenal největší úspěchy. Nyní je ale tento duel neodehraje. Jak totiž uvádí západočeský klub, v Plzni se objevil vyšší počet nakažených koronavirem.

V úterý klesl počet koronavirových pacientů na 8600

V pondělí bylo podle revidovaných údajů ministerstva zdravotnictví v Česku skoro 9000 hospitalizovaných s nemocí covid-19 a 1873 v těžkém stavu, což byly nejvyšší počty za celou epidemii. V úterý počty pacientů oproti pondělku mírně klesly.

Počet čekajících na vakcínu je možné si ověřit na webu

Lidé si mohou nově na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zjistit, kolik lidí čeká na termín k očkování proti covidu-19 na jimi vybraném očkovacím místě. Informace byla dnes uveřejněna na twitterovém účtu Chytré karantény.

Koronavirové testy mohou ovlivnit přítomnost partnera u porodu

Podle zástupců některých pražských porodnic roste počet rodiček, které jsou pozitivní na covid-19. Výsledek antigenního nebo PCR testu, které většina těhotných žen podstupuje při příjmu do porodnice, přitom mnohde určuje, zda u porodu bude moci být partner ženy. Test na covid-19 při příjmu oddělení zatím odmítly podstoupit jen jednotlivkyně, uvedli mluvčí a pracovníci porodnic v hlavním městě, které ČTK oslovila.

Jsme v bodě zlomu, tvrdí Dušek z ÚZIS. Epidemie podle něj začíná zpomalovat

Epidemie koronaviru v Česku začíná zpomalovat. "Jsme v bodě zlomu," řekl dnes Radiožurnálu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nemocniční zátěž je podle jeho odhadu tento týden na vrcholu a příští týden začne s vysokou pravděpodobností klesat. Ale nemusí se to podle Duška týkat všech regionů, na nárůst se musí připravit moravské regiony.

U britské mutace koronaviru je významně vyšší úmrtnost, ukázala studie

Po nákaze vysoce nakažlivou variantou koronaviru, která se poprvé objevila v Británii a následně se rozšířila po celém světě, umírá o desítky procent více lidí, než u dosud převládajících verzí viru. Podle agentury Reuters to vyplývá ze studie britských vědců zveřejněné dnes v odborném časopise British Medical Journal.

Odborníci připravili cviky pro lidi vyléčené z nákazy

Sérii cviků pro pacienty vyléčené z nákazy novým koronavirem připravili odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc a Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Pravidelné cvičení podle zveřejněné brožury může zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, což jsou vážné komplikace u pacientů vyléčených z koronaviru. ČTK to sdělil primář kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milan Sova.

Antigenní testy mají u bezpříznakových jedinců citlivost jen 44 procent, zjistila česká studie

Antigenní test na covid-19 je podle studie Fakultní nemocnice v Motole třeba častěji opakovat, aby se snížila jejich falešná negativita. Z 93 pozitivních odhalil antigenní test 41 nakažených, o dva dny později 11 dalších. U bezpříznakových pacientů mají antigenní testy citlivost 44 procent, u silně pozitivních 75 procent. Nemocnice o výsledcích testování u zhruba 400 pacientů ve druhé polovině února dnes informovala v tiskové zprávě.

Počty antigenních testů v laboratořích rychle rostou

Počty antigenních testů provedených v laboratořích dál rychle rostou a překonávají rekordy. Dosud nejvíce jich laboratoře provedly v pondělí, a to téměř 113.000.

Koronavirus drtí podnikatele. Každý třetí chce skončit

S ohledem na nejnovější vývoj situace a další vládní opatření proti šíření nemoci covid-19 plánuje letos ukončit činnost každý třetí podnikatel. Vyplývá to z průzkumu, který společnosti Lidya uskutečnila 22. až 26. února 2021 mezi 315 podnikateli a firmami do patnácti zaměstnanců.

V úterý přibylo v Česku 15 196 potvrzených případů

V úterý přibylo v Česku 15.196 potvrzených případů nemoci covid-19, což je zhruba o 1600 méně než předchozí úterý. Nárůst počtu nakažených zpomaluje ve srovnání se stejnými dny předešlého týdne už od neděle. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Imunita proti covidu: biochemik naznačil, jak chrání vakcína a prodělání nemoci

NÁZOR - Očkování proti koronaviru funguje, data z Izraele a Skotska ukazují, že chrání lidi a může omezit šíření viru SARS-CoV-2, konstatuje biochemik Luke O'Neil v komentáři pro server The Conversation. Profesor z dublinské Trinity College soudí, že pokud se nic nezmění, lidé budou chráněni před vážným průběhem nemoci, virová nálož se postupně sníží a bude možné začít skutečně plánovat cestu z pandemie.

Počátek pandemie je dodnes záhadou. Svět se musí postavit za WHO, píše renomovaný server

NÁZOR - Více než rok po začátku koronavirové pandemie zůstává její počátek záhadou, konstatuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný americký deník apeluje na experty, aby prověřovali nejen teorii o přenosu viru na lidi ze zvířat, ale také možnost jeho úniku z laboratoře.

Šíření koronaviru zpomaluje. Zemřelo už 2,6 milionu lidí, v Česku 22 tisíc

Reprodukční číslo nemoci covid-19 v Česku k dnešku kleslo pod hodnotu jedna, což znamená zpomalování šíření choroby. Číslo udává průměrný počet dalších lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Neschvalujte Sputnik V, vyzvala EMA státy EU. O ruskou a čínskou vakcínu je v ČR malý zájem

Německo dnes pokračuje v postupném uvolňování protikoronavirových opatření, otevřít se mohou s omezeným počtem lidí květinářství, knihkupectví či zahradní markety. Naopak jiné evropské země, například Finsko či Maďarsko, restrikce proti šíření koronaviru od dneška zpřísňují. V Česku od dnešního dne platí pracovní povinnost části studentů v nemocnicích zavedená kvůli epidemii koronaviru.