Jsme v bodě zlomu, tvrdí Dušek z ÚZIS. Epidemie podle něj začíná zpomalovat

Epidemie koronaviru v Česku začíná zpomalovat. "Jsme v bodě zlomu," řekl dnes Radiožurnálu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nemocniční zátěž je podle jeho odhadu tento týden na vrcholu a příští týden začne s vysokou pravděpodobností klesat. Ale nemusí se to podle Duška týkat všech regionů, na nárůst se musí připravit moravské regiony.

Příjmy do nemocnic jsou tento týden podle Duška opravdu velké. "Jsme na vrcholu nemocniční zátěže," řekl Dušek. Potvrzenou nákazu má přes 20.000 potenciálně zranitelných pacientů, z nichž 30 až 40 procent, tedy 8000 lidí, do deseti až 14 dnů podle něj skončí v nemocnici.

Příští týden bude zátěž nemocnic s vysokou pravděpodobností klesat, ale nemusí se to týkat všech regionů. Aktuálně je vysoká zátěž v Plzeňském, Středočeském a Pardubickém kraji. Situace v Karlovarském a Královéhradeckém kraji se podle Duška stabilizovala. Nárůst ale prodělávají moravské regiony. Jmenoval zejména Jihomoravský kraj, kde minulý týden byly počty pacientů na jednotkách intenzivní péče rizikové. Nárůst je patrný také v Olomouckém kraji a velmi silný nárůst ve Zlínském.

Epidemie podle šéfa zdravotnických statistiků začíná zpomalovat. "Je to zásadní změna. Bavíme se o stagnaci až poklesu, byť čísla jsou stále velmi vysoká, až děsivě," řekl Dušek. Ale přírůstky počtu nakažených jdou postupně dolů, čemuž odpovídá i odhad reprodukčního čísla, které je nyní pod hodnotou jedna. Vzhledem k velkému množství testů v poslední době Dušek věří, že se trend otáčí. Při tak velkém množství testů by totiž podle něj nebyl problém, aby čísla byla ještě významně vyšší.

V pondělí bylo podle revidovaných údajů ministerstva zdravotnictví v Česku skoro 9000 hospitalizovaných s nemocí covid-19 a 1873 v těžkém stavu, což byly nejvyšší počty za celou epidemii. Počet nových případů nákazy koronavirem v úterý dosáhl 15.196, což je zhruba o 1600 méně než předchozí úterý. Nárůst počtu nakažených zpomaluje ve srovnání se stejnými dny předešlého týdne už od neděle.

Podle šéfa zdravotnických statistik se v číslech už mohou projevovat opatření zavedená od začátku března. "Aby se projevila plně, na to si musíme ještě počkat," dodal. Podle Duška se zdá, že se populace začala chovat významně zodpovědněji. Zastavení růstu a zpomalování nastalo podle něj už minulý týden, což je efekt něčeho, co se začalo odehrávat už na konci února. "Jsme na velmi dobré cestě," řekl Dušek. Očekává, že i relativní pozitivita testů nyní začne významněji klesat. Diagnostické a klinické indikace testů nyní vykazují pozitivitu 40,3 procenta, což je podle Duška stále velmi vysoko.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává analýzu k tomu, zda lidé zneužívají sociální dávky a nemocenskou. První výsledky by měl mít v dubnu. V pořadu Partie na CNN Prima News to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zdravotnímu výboru by chtěl analýzu představit v květnu.
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem

Na začátku listopadu může být až 1200 hospitalizovaných s covidem

Epidemie nového typu koronaviru se podle počtu nových případů za pondělí začala vyvíjet podle rizikového scénáře Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Na začátku listopadu bude podle prezentace jeho ředitele Ladislava Duška v tomto scénáři v nemocnicích 1200 lidí s covidem-19, z nich 250 na jednotkách intenzivní péče (JIP).

Více souvisejících

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 4 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 4 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 5 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 6 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 8 hodinami

včera

včera

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy