Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

První víkend přísných opatření v Česku. Přibylo 13 tisíc nakažených

Počet obětí koronaviru v Rusku překročil 200 tisíc

Od začátku pandemie zemřelo již více než 200.000 Rusů, kteří se nakazili koronavirem, vyvolávajícím onemocnění covid-19. Jen v lednu zemřelo 37.000 pacientů a loni 162.000 Rusů s koronavirem, uvedl dnes server Newsru.com s odvoláním na údaje ruského statistického úřadu Rosstat.

Slovenské pacienty s koronavirem přijali v německém Dortmundu

Německo dnes přijalo dva slovenské pacienty s onemocněním covid-19. Informovala o tom mluvčí slovenského ministerstva zdravotnictví Zuzana Eliášová. Připomněla také, že v uplynulých dnech první pacienty ze Slovenska převzala i nemocnice ve městě Gorlice na jihovýchodě Polska.

Vliv dezinformací na ochotu nechat se naočkovat: Jak se lidé rozhodují?

V únoru roku 2020 se epidemie covid-19 zdála být daleko, o měsíc později už byla hlavním předmětem zpravodajství a různě přísná opatření se začala zavádět napříč planetou. Když se ve většině zemí nepodařilo vzniklou pandemii dostatečně utlumit skrze zavedená opatření, začala se jako jediné řešení skloňovat čím dál častěji vakcína.

Polsko chce pomoci Česku s koronavirovými pacienty, čeká na signál

Polsko je připravené pomoci Čechům v boji proti pandemii koronaviru a čeká na signál české strany, kdy pošle prvního pacienta. Řekl to dnes soukromé stanici Polsat News náměstek polského ministra zdravotnictví Waldemar Kraska.

AstraZeneca spolehlivě chrání i seniory, tvrdí britská studie

Podle nové britské studie snižuje výrazně již první dávka vakcíny AstraZeneca riziko nákazy koronavirem u seniorů. Stejně uspokojivé výsledky prokázala studie u vakcíny Pfizer/BioNTech. Britští vědci tímto vyzývají evropské státy, aby přehodnotily své stanovisko a Astrou očkovaly všechny věkové skupiny bez rozdílu.

V pátek přibylo lehce přes 13 tisíc nakažených, méně než před týdnem

V Česku v pátek přibylo 13.074 lidí s nemocí covid-19, což je méně než ve čtvrtek i než před týdnem. Proti čtvrtku denní přírůstek nakažených klesl zhruba o 1500 a proti minulému pátku téměř o 1700. Počet lidí, kteří se koronavirem nakazili od počátku epidemie, překročil 1,3 milionu, přičemž přes 165.000 případů je z uplynulých 14 dnů.

Exprezident Klaus ukončil karanténu, s koronavirem se léčil doma

Václav Klaus se zotavil z koronavirové infekce, která u něj byla potvrzena testem během minulého týdne. Mluvčí bývalého prezidenta v sobotu oznámil, že mu byla ukončena karanténa. Někdejší předseda vlády se léčil doma.

Kaufland zavádí do prodeje antigenní samotesty

Obchodní řetězec Kaufland se od počátku pandemie snaží zajistit maximální bezpečí pro zákazníky i zaměstnance. Pro své zaměstnance nyní opatřil 150 tisíc antigenních testů. Ti se tak od pondělí 8. března budou moci nechat zdarma otestovat přímo na svém pracovišti. „Na všech našich prodejnách a na centrále jsme připravili testovací místnosti. V logistice a masozávodě bude testování probíhat v testovacím kontejneru přes externího poskytovatele. Samotný proces testování je také již definován,“ přiblížila Renata Maierl, tisková mluvčí společnosti Kaufland.

V Německu přibylo 9557 případů koronaviru a 300 úmrtí

Německé zdravotní úřady ohlásily 9557 nových případů koronaviru prokázaných za uplynulý den a 300 úmrtí, uvedla agentura DPA s odkazem na berlínský Institut Roberta Kocha.

Jak si zatím vede Joe Biden? Známý politolog nešetří chválou

NÁZOR - Prezidentství Joe Bidena je stále na začátku, ale již se dá poukázat na jeden jeho působivý úspěch, který bude mít velký dopad na další roky, konstatuje Fareed Zakaria, Politolog působící v think tanku Berggruen Institute. V komentáři pro server Washington Post za tento úspěch označuje proměnu očkovacího programu proti nemoci covid-19.

Vláda užívá necertifikované testy, povede to k dalšímu náporu na zdravotnictví, říká Zdechovský

Česká republika se řítí do dalšího velkého průšvihu. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský totiž tvrdí, že současné antigenní testy, které mají zjistit nákazu na covid-19, nejsou certifikované a pocházejí z Číny. „Otestovaní, kteří mají negativní výsledek, si myslí, že jsou zdraví, ale mohou žít v omylu. Mnozí tak nevědomky šíří nákazu a chodí do práce. Hrozí tak, že zdravotní systém se ještě více zahltí a budou umírat další pacienti. Nynější testy mají podle vědeckých studií jen čtyřicetiprocentní úspěšnost. Němci nám přitom nabízejí sady, které jsou akreditované, ale k dohodě z naší strany zatím nedošlo,“ říká pro EuroZprávy.cz Tomáš Zdechovský.

Asociace děkanů LF ani Masarykova univerzita nesouhlasí s pracovní povinnosti studentů

Děkani lékařských fakult (LF) nesouhlasí s nařízením pracovní povinnosti studentů v nemocnicích. Podle zástupců fakult plošné nasazení studentů nepříznivě ovlivňuje kvalitu jejich studia a do budoucna může vést k problémům v celém zdravotnictví. Děkani proto doufají, že vládou vyhlášená pracovní povinnost potrvá co nejkratší dobu. Na dotaz ČTK to napsal předseda Asociace děkanů lékařských fakult Vladimír Komárek.

Itálii hlásí od počátku epidemie už tři miliony nakažených

Itálie dnes oznámila dalších 297 úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 a 24.036 nově nakažených koronavirem. Země se zhruba 60 miliony obyvateli tím překonala hranici tří milionů potvrzených případů od loňského února, kdy se koronavirus poprvé potvrdil u italského pacienta v Codognu na severu poloostrova.

Čaputová uctila slovenské oběti pandemie

Položením svíčky na nádvoří prezidentského paláce v centru Bratislavy a minutou ticha dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uctila oběti nemoci covid-19. Zároveň vybídla obyvatele země k osobní odpovědnosti v nynější nepříznivé epidemické situaci. Učinila tak v předvečer prvního výročí potvrzení výskytu koronavirové nákazy na Slovensku.

Pro cesty z Británie do zahraničí bude potřeba nový dokument

Brity čeká od pondělí 8. března při cestách do zahraničí více papírování. Nově budou muset vyplnit formulář, ve kterém uvedou, proč jejich cesta za hranice Británie dostala výjimku z přísných omezení zavedených kvůli koronaviru. O nové povinnosti dnes informovala agentura Reuters. Epidemie v Británii pomalu slábne, v pondělí se otevřou školy, píše BBC News.

Kaufland plánuje zařadit do prodeje antigenní testy

Řetězec Kaufland plánuje zařadit do prodeje antigenní testy. V nejbližších dnech chce uvést do nabídky testy s odběrem z nosu, v polovině března by měli mít zákazníci možnost v jeho prodejnách koupit testy s detekcí koronaviru ze slin. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Kaufland Renata Maierl.

Většina Američanů schvaluje přístup Bidena ke koronaviru

Kroky amerického prezident Joea Bidena související s pandemií covidu-19 schvaluje 70 procent Američanů, naznačují čerstvě zveřejněné výsledky průzkumu vypracovaného ve spolupráci agentury AP a sociologického institutu NORC. Sondáž také ukazuje, že Biden se měsíc a půl po nástupu do Bílého domu těší solidní popularitě.

Česko žádá o pomoc zahraničí, má nejvíce nových případů za 14 dní v EU

Podle dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je podle počtu nakažených za posledních 14 dní nejhorší situace ze zemí Evropské unie s velkým odstupem stejně jako před týdnem v České republice (1395 případů na 100.000 obyvatel, před týdnem byl tento údaj 1120). Za ČR je s 1038 případy Estonsko (před týdnem 703) a Slovensko (nyní 561, před týdnem 526).

Sasko zatím může přijmout devět českých pacientů s těžkým průběhem nemoci

Saské nemocnice jsou připraveny přijmout prozatím devět českých pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, další lůžka pak nabízí další německé spolkové země. Dnes to prohlásil saský premiér Michael Kretschmer, který tak reagoval na oznámení českého ministra zdravotnictví Jana Blatného, že Česká republika žádá Německo, Švýcarsko a Polsko o lůžkové zaopatření minimálně desítek infikovaných.