Přestaňme s vývojem české vakcíny, jde o drahý nesmysl. Ohledně Číny bych byla opatrná, říká Říhová

Nerozumí, proč vláda znovu oživuje projekt výzkumu české vakcíny proti covidu-19, když na trhu jsou zatím dostupné tři schválené, a to Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. Vědkyně Blanka Říhová souzní s kolegy z Učené společnosti, která vyzvala, aby kabinet od svého záměru upustil. „Je záhadou, proč vláda neustále usiluje o českou vakcínu, když v prosinci samotný ministr zdravotnictví Jan Blatný projekt stopnul. Zřejmě vedoucí týmu a poslankyně za ANO Věra Adámková dobře vychází s panem premiérem Babišem, jinak jiné vysvětlení pro oživení výzkumu nemám. Každopádně se jedná o nezodpovědný, nesmyslný a hodně naivní přístup.“

Sepsat pouze dva listy k výzkumu je humorné

První fáze loni spolkla 4,3 milionu korun, nyní se mají náklady vyšplhat až na čtvrt miliardy korun. „Marnit v dnešní kritické době tak obrovské peníze je nepochopitelné. Jistě by se lépe uplatnily ve zdravotnictví. Přestaňme už vyvíjet českou vakcínu, “ vyzývá přední imunoložka. Expertku zaráží, jakým způsobem bylo oznámení o projektu vytvořeno. „Napsat o projektu dvě A čtyřky papíru je opravdu humorné,“ říká Říhová, která má s výzkumnými projekty bohaté zkušenosti. Podle ní měl být napsaný grant. „A ten musí být do úplného detailu propracovaný. Zcela konkrétně v něm musí být sepsané, jak se bude postupovat, kdo na čem bude přesně pracovat a zároveň musejí být nastíněné jednotlivé etapy výzkumu. Rozepsat se musí i každá koruna. Vše musí být transparentní.“ Aby grant byl schválený, musí jej posvětit experti v oboru. „Hlavní slovo mívají i odborníci z ciziny, a pokud nejsou zahraniční vědci žádoucí, nastoupí tuzemský pětičlenný tým, který vypracuje posudky. To je standardní postup.“

Bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky tvrdí, že sepsat dvě listiny umí v zemi každý vědec. „To opravdu není žádné umění. Ale v opravdovém výzkumu se postupuje jinak. Primární je skutečně napsat už zmíněný grant.“ Říhové vadí, že tým, který neuspěl loni, bude pokračovat ve stejném složení. Do čela výzkumného týmu, složeného z vědců Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), se má opět postavit poslankyně za hnutí ANO a kardioložka Věra Adámková. „Opět se opakuje stejná chyba. Šéfovat tak odbornému týmu musí skutečně opravdová kapacita jako virolog, epidemiolog či imunolog. Nechci paní doktorku Adámkovou nikterak dehonestovat, ale být preventivní kardioložkou je pro tento projekt velmi nedostačující,“ kroutí hlavou. Rodačka z Prahy nedovede odpovědět, proč se výzkum znovu rozjíždí, když jej loni v prosinci pozastavil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Nedokážu relevantně říci, proč se tak děje.“

Absolventku Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze zaráží, jaký mediální humbuk se strhl kolem nynějších vakcín jako je Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. „Nechci nikoho podceňovat, ale z laické veřejnosti nemůže nikdo poznat, jaký je mezi nimi rozdíl. Populace si dělá jen úsudek na základě médií. Nemusím snad říkat, že očkování je velký byznys, a tak někdo může mít zájem, aby dotyčná vakcína byla vykreslena lépe než její konkurenti. Obyčejní lidé složení látek rozumí asi jako já kosmickým raketám,“ zlehčuje situaci.

Vědkyně volá po úplném vypnutí země

Vědkyně, která v roce 1993 se habilitovala pro obor imunologie na Univerzitě Karlově a o osm let později byla jmenována pro tento obor profesorkou, sama nedovede říci, jaká vakcína je nejlepší. „Jedná se o složitý úkol, protože vakcíny se neustále vyvíjí. Podívejte se třeba na Pfizer, původně se měl skladovat při teplotě mínus osmdesát stupňů Celsia a nyní jsem četla odbornou studii, že už mu na několik dní stačí jen hodnota mínus dvacet stupňů Celsia. Proto žádný imunolog vám neřekne, která je nejvhodnější.“

Místopředsedkyně Učené společnosti upozorňuje, že konkurenci brzy rozšíří i vakcína Johnson & Johnson a možná i hodně probíraný ruský Sputnik V. „Pokud bude jakákoli látka schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), nemůžeme ji ignorovat.“ Říhová se u Spurtniku V obává, aby při velkém množství výroby bylo vše řádně ohlídané. „Pokud se tak nestane, hrozí její menší účinnost. Nemyslím si, že by pro lidi představovala ohrožení na zdraví, ale působnost může být slabší. Jedná se však jen o predikce.“

Erudovaná specialistka, která v roce 2012 obdržela Stříbrnou pamětní medaili Senátu, je však kritická k čínské vakcíně Sinopharm, o jejíž dodávku zažádal prezident Miloš Zeman. „U ní bych byla velice opatrná. Nevíme o ní téměř nic, pouze, že měla projít nejjednodušším procesem a navíc nemá souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky.“

Vědkyně, která absolvovala řadu stáží v USA, přiznává, že současná koronavirová situace v zemi jí dělá velké starosti. „Sice jsem od přírody velká optimistka, ale každé ráno se probouzím s obavami. Není příjemné neustále poslouchat, jak na covid-19 umírají lidé.“ Osmasedmdesátiletá mikrobioložka se domnívá, že nynější restrikce, kdy se nemůže bez povolení cestovat mezi okresy, jsou slabé. „Nařízení přišlo hodně pozdě. Podle mého názoru se už dávno měla alespoň na tři týdny vypnout celá země a mám na mysli i průmysl. Samozřejmě bych v chodu ponechala jen energetiku a potraviny. Pokud by lidé kromě nákupu seděli tři týdny doma, mohlo by nastat nějaké zlepšení. Ale takový radikální krok už měl přijít,“ říká pro EuroZprávy.cz Blanka Říhová.