Ivermektin zázračně neléčí, zjistila první řádná studie na skupině pacientů

Ačkoliv je ivermektin mnohými považován za takřka svatý grál, vědci zatím nepotvrdili, že by se jednalo o lékařský zázrak v boji s covidem-19. Výsledky první řádné zaslepené studie na 476 pacientech, která vyšla v prestižním lékařském časopise JAMA, naopak neukazují žádný významný rozdíl mezi užitím léku a placeba. Podle histologa Jaromíra Šrámka působícího na lékařské fakultě Univerzity Karlovy navíc studie ani výrazně nepřispěla k otázce bezpečnosti, což je další silně spekulovaná oblast v souvislosti se zmíněným lékem.

Lék ivermektin je v poslední době často zmiňovaným s ohledem na možnou léčbou koronavirového onemocnění covid-19. Referují o něm někteří politici i česká média, a často je prezentován jako zázračný lék, který dokáže nemoc porazit. Tento postoj je však zavádějící, neboť dosud chybí řádné studie, které by toto tvrzení podepřely.

Naopak část odborníků důrazně varovala před přílišným nadšením, a i sám výrobce ivermektinu na svém webu před měsícem uvedl, že není prokázaná účinnost léku v případě covidu. Své stanovisko dosud nezměnil, a jak ukazují nová data, zřejmě se ani jen tak nestane.

První kvalitní studie totiž zjistila, že mezi ivermektinem a placebem nejsou velké rozdíly. Většina dosud publikovaných závěrů přitom vycházela pouze z tvrzení lékařů nebo nekompletních studií, kterým chyběla například randomizace pacientů, porovnání s placebem, nebo nedokázaly stanovit úspěšnost léku.

Nová a zatím největší komplexní studie naopak naplňovala testovací standardy. Byla randomizovaná, zaslepená, kontrolovaná placebem a zahrnovala více než 400 pacientů, z nichž dvěma stům vědci podali ivermektin a stejnému počtu lidí placebo. Mezi testovanými jedinci převládali ženy a průměrný věk pacientů byl 37 let.

Všichni testovaní měli mírné příznaky a lék/placebo užívali po dobu pěti dní. Výsledky ukázaly, že zatímco ve skupině s placebem se plně uzdravilo 156 lidí, ze skupiny lidí užívajících ivermektin se vyléčilo 164 lidí. Naopak 16 lidí s ivermektinem a 13 lidí s placebem muselo znovu k lékaři a čtyři lidé užívající ivermektin a pět lidí s placebem skončilo v nemocnici. Jedna osoba ze skupiny s placebem zemřela.

Výsledky ukázaly, že ačkoliv ivermektin lidem nezpůsobil zdravotní potíže, v indikovaných případech, tedy u mladých lidí s mírným průběhem nemoci, se neprokázal jeho léčebný efekt. "Zjištění nepodporují použití ivermektinu k léčbě mírného covidu-19," uvedli vědci závěrem.

Zároveň je nutné dodat, že se jednalo o studii skutečného léčiva. Jak už totiž EuroZprávy.cz informovaly dříve, řada lidí v Česku sáhla ve víře v zázračné účinky ivermektinu po léku se stejnou účinnou látkou, ale určeném pro zvířata, jehož bezpečnost nelze zaručit, neboť není určen pro léčbu lidí. 

Studie nezkoumala vše, výsledky ale mají váhu

Vědci v závěru své studie dodávají, že k pochopení účinků na další klinicky relevantní výsledky mohou být zapotřebí rozsáhlejší studie. Lék tak zatím nebyl prokazatelně otestován například na pacientech s těžkým průběhem nemoci, ačkoliv se objevují tvrzení lékařů, podle nichž na tyto typy pacientů zabírá. 

Z vědeckého pohledu se však nejedná o prokazatelná data, neboť pacienti jsou často léčeni i další doplňkovou léčbou a výsledky nelze porovnat s efektem placeba, tudíž nelze určit, jestli by se daní pacienti z covidu nevyléčili i bez podání ivermektinu. Účinek léku tak nelze v těchto případech zatím potvrdit ani vyvrátit.

To potvrzuje i histolog Jaromír Šrámek, který podotýká, že negativní výsledek studie v jedné ze situací, ve kterých je ivermektin doporučován, je z praktického hlediska naprosto zásadní. "Neznamená vyloučení efektu, klinická studie nemůže ze své podstaty vyvrátit slabý klinický efekt, pouze stlačuje odhad jeho velikosti k malým hodnotám," uvedl pro EuroZprávy.cz.

"V souvislosti s tím, že už preklinické důkazy pro účinnost ivermektinu jsou chabé, je to poměrně zásadní zjištění, protože snižuje i šance, že by ivermektin mohl být klinicky účinný i v jiné indikaci," dodal. Řada lékařů a politiků se přitom vyslovila za to, aby byl ivermektin užíván i preventivně, a měl by být předepisován praktickými lékaři. Prospěšnost preventivního užívání ale zatím studie nepodpořily a mnoho českých lékařských společností naopak uvádí, že nelze podávání ivermektinu jednoznačně doporučit.

"Léčba ivermektinem představuje v současnosti (tj. ke dni vydání stanoviska) experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji považovat za součást náležitě odborné péče v léčbě pacientů s covidem-19," uvedla koncem února v mezioborovém stanovisku Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Česká společnost intenzivní medicíny, Společnost infekčního lékařství, Česká pneumologická a ftizeologická společnost a Sdružení praktických lékařů.

"Ivermektin prokazuje v laboratorních podmínkách účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí podat až stonásobek běžné dávky. Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání. Americká Společnost infekčního lékařství se vyslovila proti používání ivermektinu mimo kontrolované vědecké studie. Americký The National Institutes of Health ve svém stanovisku uvádí, že nemůže formulovat žádné doporučení pro nebo proti podávání ivermektinu u covidu-19 a nechává rozhodnutí na jednotlivých lékařích a jejich pacientech," dodali lékaři.

Lék je bezpečný, tvrdí lékař. Studie to nevyvrací, ale ani nepotvrzuje

Lékař Michal Rezek z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, který má s léčbou covidových pacientů s ivermektinem zkušenosti, tvrdí, že klíčovým výsledkem studie je prokázání bezpečnosti ivermektinu pro ambulantní použití, neboť nedošlo k žádnému úmrtí a neobjevily se ani nežádoucí účinky. "Nejpříznivější je, že nikdo na studijní léčbě nezemřel a přitom užívali relativně vysokou dávku, která je dnes doporučována hospitalizovaným pacientům," dodal pro Českou televizi.

To však neznamená, že žádné nežádoucí účinky lék nemá. "Zkušenosti s podáváním ivermektinu jako antiparazitika jsou takové, že závažné nežádoucí účinky mají relativně malou četnost, pesimistické odhady jsou jednotky případů na deset tisíc pacientů. Z toho důvodů studie nemohla zachytit ani případné několikanásobné zvýšení rizik. Přitom je na místě se něčeho takového obávat, protože vyšší věk, přidružené choroby a v neposlední řadě i některé běžně užívané léky riziko nežádoucích účinků zvyšují," uvedl pro EuroZprávy.cz Šrámek.

Podobně hovoří i veterinární lékařka Aneta Pierzynová z Ústavu histologie a embryologie lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "O čem se moc nemluví je, že může procházet placentou a do mléka, takže by ho neměly bez indikace užívat těhotné a kojící ženy," uvedla pro EuroZprávy.cz Pierzynová. Lék navíc není v Česku registrován, a měl by proto být podáván pacientům s obezřetností, dle některých vědců by se dokonce neměl vůbec dostat mimo studie.

"Podle mého názoru ivermektin rozhodně nepatří do rukou lékařů působících mimo řádně realizované klinické studie. Právě publikovaná studie jen podtrhuje pochyby o možném efektu. Příliš široké a nekontrolované nadšení by vedlo jen k tomu, že nebudeme doopravdy vědět ani to, zda někomu pomáhá, ani to, zda některé nemocné nepoškozuje," doplnil Šrámek.

Proč jsou v těchto situacích studie důležité se přitom ukázalo už v loňském roce, například na hydroxychlorochinu, jehož předpokládané léčebné účinky byly studiemi vyvráceny. A nešlo o jediný takový případ.

"Od začátku pandemie se už objevilo několik potenciálních léků, které se delší dobu používaly. Není špatně přemýšlet nad tím, jestli nelze známé léky použít na nové nemoci, aby k tomu ale mohlo dojít, je potřeba provést klinické studie. Ty mají zjistit, jestli léky opravdu fungují, nebo jde jen o dojem," uvedla už dříve pro EuroZprávy.cz novinářka a odbornice na dezinformace ve zdravotnictví Ludmila Hamplová.

Podle Šrámka může navíc přístup k ivermektinu poškodit i pohled, kterým veřejnost nahlíží na hledání nových postupů v medicíně. "Pokud se náhodou ukáže, že ivermektin je klinicky účinný, půjde o příklad toho, že se vyplácí být za "hrdinu". Poté však hrozí, že to budou laici a dokonce i někteří odborníci považovat za normu a vyžadovat stejný postup i tam, kde budou absolutní rizika výrazně horší než u ivermektinu," obává se.

Pokud ale bude naopak s přibývajícími většími studiemi narůstat předpoklad, že ivermektin klinicky účinný není, vznikne podle vědce živná půda pro konspirační teorie. "Špatná práce s výsledky klinických studií, kterou už teď předvádění někteří propagátoři ivermektinu, tuto půdu výrazně nakypří. V takovém prostředí bude poptávka po ilegálním ivermektinu a spolu s tím lze očekávat i rizika spojená se všemi léky z černého trhu," doplnil Šrámek.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Těhotenství, ilustrační foto

Trumpova administrativa lhala? Vědci mezi paracetamolem a autismem spojitost nenašli

Rozsáhlý přehled studií o užívání paracetamolu (známého také jako acetaminofen nebo Tylenol) během těhotenství nenalezl přesvědčivou souvislost mezi tímto běžným lékem proti bolesti a zvýšeným rizikem, že u dětí bude diagnostikován autismus nebo ADHD. Zveřejnění této práce bylo urychleno, aby poskytlo spolehlivé informace nastávajícím matkám a lékařům.

Více souvisejících

léky Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 5 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA

Generální tajemník NATO Mark Rutte se v sobotu ostře ohradil proti hlasům volajícím po vojenském odtržení Evropy od Spojených států. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy