Ivermektin zázračně neléčí, zjistila první řádná studie na skupině pacientů

Ačkoliv je ivermektin mnohými považován za takřka svatý grál, vědci zatím nepotvrdili, že by se jednalo o lékařský zázrak v boji s covidem-19. Výsledky první řádné zaslepené studie na 476 pacientech, která vyšla v prestižním lékařském časopise JAMA, naopak neukazují žádný významný rozdíl mezi užitím léku a placeba. Podle histologa Jaromíra Šrámka působícího na lékařské fakultě Univerzity Karlovy navíc studie ani výrazně nepřispěla k otázce bezpečnosti, což je další silně spekulovaná oblast v souvislosti se zmíněným lékem.

Lék ivermektin je v poslední době často zmiňovaným s ohledem na možnou léčbou koronavirového onemocnění covid-19. Referují o něm někteří politici i česká média, a často je prezentován jako zázračný lék, který dokáže nemoc porazit. Tento postoj je však zavádějící, neboť dosud chybí řádné studie, které by toto tvrzení podepřely.

Naopak část odborníků důrazně varovala před přílišným nadšením, a i sám výrobce ivermektinu na svém webu před měsícem uvedl, že není prokázaná účinnost léku v případě covidu. Své stanovisko dosud nezměnil, a jak ukazují nová data, zřejmě se ani jen tak nestane.

První kvalitní studie totiž zjistila, že mezi ivermektinem a placebem nejsou velké rozdíly. Většina dosud publikovaných závěrů přitom vycházela pouze z tvrzení lékařů nebo nekompletních studií, kterým chyběla například randomizace pacientů, porovnání s placebem, nebo nedokázaly stanovit úspěšnost léku.

Nová a zatím největší komplexní studie naopak naplňovala testovací standardy. Byla randomizovaná, zaslepená, kontrolovaná placebem a zahrnovala více než 400 pacientů, z nichž dvěma stům vědci podali ivermektin a stejnému počtu lidí placebo. Mezi testovanými jedinci převládali ženy a průměrný věk pacientů byl 37 let.

Všichni testovaní měli mírné příznaky a lék/placebo užívali po dobu pěti dní. Výsledky ukázaly, že zatímco ve skupině s placebem se plně uzdravilo 156 lidí, ze skupiny lidí užívajících ivermektin se vyléčilo 164 lidí. Naopak 16 lidí s ivermektinem a 13 lidí s placebem muselo znovu k lékaři a čtyři lidé užívající ivermektin a pět lidí s placebem skončilo v nemocnici. Jedna osoba ze skupiny s placebem zemřela.

Výsledky ukázaly, že ačkoliv ivermektin lidem nezpůsobil zdravotní potíže, v indikovaných případech, tedy u mladých lidí s mírným průběhem nemoci, se neprokázal jeho léčebný efekt. "Zjištění nepodporují použití ivermektinu k léčbě mírného covidu-19," uvedli vědci závěrem.

Zároveň je nutné dodat, že se jednalo o studii skutečného léčiva. Jak už totiž EuroZprávy.cz informovaly dříve, řada lidí v Česku sáhla ve víře v zázračné účinky ivermektinu po léku se stejnou účinnou látkou, ale určeném pro zvířata, jehož bezpečnost nelze zaručit, neboť není určen pro léčbu lidí. 

Studie nezkoumala vše, výsledky ale mají váhu

Vědci v závěru své studie dodávají, že k pochopení účinků na další klinicky relevantní výsledky mohou být zapotřebí rozsáhlejší studie. Lék tak zatím nebyl prokazatelně otestován například na pacientech s těžkým průběhem nemoci, ačkoliv se objevují tvrzení lékařů, podle nichž na tyto typy pacientů zabírá. 

Z vědeckého pohledu se však nejedná o prokazatelná data, neboť pacienti jsou často léčeni i další doplňkovou léčbou a výsledky nelze porovnat s efektem placeba, tudíž nelze určit, jestli by se daní pacienti z covidu nevyléčili i bez podání ivermektinu. Účinek léku tak nelze v těchto případech zatím potvrdit ani vyvrátit.

To potvrzuje i histolog Jaromír Šrámek, který podotýká, že negativní výsledek studie v jedné ze situací, ve kterých je ivermektin doporučován, je z praktického hlediska naprosto zásadní. "Neznamená vyloučení efektu, klinická studie nemůže ze své podstaty vyvrátit slabý klinický efekt, pouze stlačuje odhad jeho velikosti k malým hodnotám," uvedl pro EuroZprávy.cz.

"V souvislosti s tím, že už preklinické důkazy pro účinnost ivermektinu jsou chabé, je to poměrně zásadní zjištění, protože snižuje i šance, že by ivermektin mohl být klinicky účinný i v jiné indikaci," dodal. Řada lékařů a politiků se přitom vyslovila za to, aby byl ivermektin užíván i preventivně, a měl by být předepisován praktickými lékaři. Prospěšnost preventivního užívání ale zatím studie nepodpořily a mnoho českých lékařských společností naopak uvádí, že nelze podávání ivermektinu jednoznačně doporučit.

"Léčba ivermektinem představuje v současnosti (tj. ke dni vydání stanoviska) experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji považovat za součást náležitě odborné péče v léčbě pacientů s covidem-19," uvedla koncem února v mezioborovém stanovisku Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Česká společnost intenzivní medicíny, Společnost infekčního lékařství, Česká pneumologická a ftizeologická společnost a Sdružení praktických lékařů.

"Ivermektin prokazuje v laboratorních podmínkách účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí podat až stonásobek běžné dávky. Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání. Americká Společnost infekčního lékařství se vyslovila proti používání ivermektinu mimo kontrolované vědecké studie. Americký The National Institutes of Health ve svém stanovisku uvádí, že nemůže formulovat žádné doporučení pro nebo proti podávání ivermektinu u covidu-19 a nechává rozhodnutí na jednotlivých lékařích a jejich pacientech," dodali lékaři.

Lék je bezpečný, tvrdí lékař. Studie to nevyvrací, ale ani nepotvrzuje

Lékař Michal Rezek z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, který má s léčbou covidových pacientů s ivermektinem zkušenosti, tvrdí, že klíčovým výsledkem studie je prokázání bezpečnosti ivermektinu pro ambulantní použití, neboť nedošlo k žádnému úmrtí a neobjevily se ani nežádoucí účinky. "Nejpříznivější je, že nikdo na studijní léčbě nezemřel a přitom užívali relativně vysokou dávku, která je dnes doporučována hospitalizovaným pacientům," dodal pro Českou televizi.

To však neznamená, že žádné nežádoucí účinky lék nemá. "Zkušenosti s podáváním ivermektinu jako antiparazitika jsou takové, že závažné nežádoucí účinky mají relativně malou četnost, pesimistické odhady jsou jednotky případů na deset tisíc pacientů. Z toho důvodů studie nemohla zachytit ani případné několikanásobné zvýšení rizik. Přitom je na místě se něčeho takového obávat, protože vyšší věk, přidružené choroby a v neposlední řadě i některé běžně užívané léky riziko nežádoucích účinků zvyšují," uvedl pro EuroZprávy.cz Šrámek.

Podobně hovoří i veterinární lékařka Aneta Pierzynová z Ústavu histologie a embryologie lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "O čem se moc nemluví je, že může procházet placentou a do mléka, takže by ho neměly bez indikace užívat těhotné a kojící ženy," uvedla pro EuroZprávy.cz Pierzynová. Lék navíc není v Česku registrován, a měl by proto být podáván pacientům s obezřetností, dle některých vědců by se dokonce neměl vůbec dostat mimo studie.

"Podle mého názoru ivermektin rozhodně nepatří do rukou lékařů působících mimo řádně realizované klinické studie. Právě publikovaná studie jen podtrhuje pochyby o možném efektu. Příliš široké a nekontrolované nadšení by vedlo jen k tomu, že nebudeme doopravdy vědět ani to, zda někomu pomáhá, ani to, zda některé nemocné nepoškozuje," doplnil Šrámek.

Proč jsou v těchto situacích studie důležité se přitom ukázalo už v loňském roce, například na hydroxychlorochinu, jehož předpokládané léčebné účinky byly studiemi vyvráceny. A nešlo o jediný takový případ.

"Od začátku pandemie se už objevilo několik potenciálních léků, které se delší dobu používaly. Není špatně přemýšlet nad tím, jestli nelze známé léky použít na nové nemoci, aby k tomu ale mohlo dojít, je potřeba provést klinické studie. Ty mají zjistit, jestli léky opravdu fungují, nebo jde jen o dojem," uvedla už dříve pro EuroZprávy.cz novinářka a odbornice na dezinformace ve zdravotnictví Ludmila Hamplová.

Podle Šrámka může navíc přístup k ivermektinu poškodit i pohled, kterým veřejnost nahlíží na hledání nových postupů v medicíně. "Pokud se náhodou ukáže, že ivermektin je klinicky účinný, půjde o příklad toho, že se vyplácí být za "hrdinu". Poté však hrozí, že to budou laici a dokonce i někteří odborníci považovat za normu a vyžadovat stejný postup i tam, kde budou absolutní rizika výrazně horší než u ivermektinu," obává se.

Pokud ale bude naopak s přibývajícími většími studiemi narůstat předpoklad, že ivermektin klinicky účinný není, vznikne podle vědce živná půda pro konspirační teorie. "Špatná práce s výsledky klinických studií, kterou už teď předvádění někteří propagátoři ivermektinu, tuto půdu výrazně nakypří. V takovém prostředí bude poptávka po ilegálním ivermektinu a spolu s tím lze očekávat i rizika spojená se všemi léky z černého trhu," doplnil Šrámek.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Těhotenství, ilustrační foto

Trumpova administrativa lhala? Vědci mezi paracetamolem a autismem spojitost nenašli

Rozsáhlý přehled studií o užívání paracetamolu (známého také jako acetaminofen nebo Tylenol) během těhotenství nenalezl přesvědčivou souvislost mezi tímto běžným lékem proti bolesti a zvýšeným rizikem, že u dětí bude diagnostikován autismus nebo ADHD. Zveřejnění této práce bylo urychleno, aby poskytlo spolehlivé informace nastávajícím matkám a lékařům.

Více souvisejících

léky Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku: Úřady zveřejnily první výsledky, sečtena jsou necelá tři procenta hlasů

Maďarsko v neděli zažilo volební den, který podle všeho přepíše moderní historii země. Národní volební úřad již zveřejnil první data, i když se zatím jedná o velmi nízké procento zpracování. Podle prvních sčítání, která zahrnují pouze necelá tři procenta hlasů, zatím mírně vede vládní koalice Fidesz-KDNP se 48,18 %, těsně následovaná stranou Tisza se 43,38 %.

Aktualizováno před 48 minutami

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 9 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 11 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 12 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy