Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vláda omezí pohyb osob, uzavírá školy a některé obchody

Nakažených bude i 20 000 denně. Ve hře jsou tvrdá opatření, na nákup jen s čestným prohlášením

Počet nakažených koronavirem i po zavedení přísnějších opatření podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) stoupne v příštím jednom až dvou týdnech na zhruba 20.000 denně, poté se ale sníží. Pokud by platil jen pandemický zákon, bylo by to nad 20.000 nakažených denně přinejmenším po celý březen. V případě rozvolnění by se počet nakažených vyšplhal na 35.000 denně, řekl dnes ministr ve Sněmovně.

Omezení pohybu či uzavření škol. Vláda oznámila nová opatření

Ministr zdravotnictví Jan Blatný dnes ve Sněmovně představil návrhy nových opatření. Mezi ně spadá například povinné nošení respirátorů, maximalizace home office, povinné testování ve firmách a omezení pohybu pouze na území katastru obce. Cílem je zastavit šíření epidemie koronaviru, kvůli kterému má Česko k dnešnímu dni rekordní počet lidí ve vážném stavu.

Senátoři napadnou u ÚS podmínku negativního testu při cestě do Česka

Skupina senátorů se obrátí na Ústavní soud (ÚS) kvůli opatření ministerstva zdravotnictví, které podmiňuje návrat občanů do vlasti negativním testem na koronavirus z akreditované laboratoře v zahraničí. ČTK to dnes sdělila iniciátorka stížnosti, nezávislá senátorka Jitka Chalánková. Zdůraznila, že českým občanům nelze bránit v jejich návratu do ČR.

Krematorium v Karlových Varech kolabuje. Mrtvé ukládá do chladicí jednotky

Karlovarští hasiči přistavili ke krematoriu v Karlových Varech mobilní chladicí jednotku. Zařízení pronajal Karlovarský kraj, důvodem je vysoký počet zemřelých kvůli epidemii koronaviru. Jediné krematorium v kraji už totiž nestačí zpopelnit všechny zesnulé. Do chladicí jednotky budou uloženy ostatky a převezeny do krematoria v jiném regionu. O možnosti převozů zesnulých se jedná s dalšími krematorii, uvedl hejtman Petr Kulhánek (za STAN).

V nemocnicích leží dvacetiletí i třicetiletí. Mladých lidí s těžkým koronavirem přibývá

Šíření takzvané britské mutace koronaviru přineslo větší počet mladších pacientů v těžkém stavu v nemocnicích. Může to ale být i obecně větším počtem nakažených. Uvedli to dnes zástupci pražských nemocnic, které ČTK oslovila. V nemocnicích v metropoli leží v těžkém stavu dvacátníci a třicátníci, průměrný věk se pohybuje kolem 60 let.

Koronavirus způsobil polovinu ztrát co španělská chřipka

Dopad covidu-19 v Česku je nyní zhruba v polovině ztrát na životech, které Československu způsobila španělská chřipka. Je pravděpodobné, že úmrtí předčí i počty československých vojáků, kteří zahynuli na frontách druhé světové války. Na dotazy ČTK to dnes řekl historik Rudolf Kučera z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. K dnešnímu dni v Česku s covidem-19 zemřelo 19.999 lidí.

Ministerstvo: Nová opatření mohou šíření epidemie zbrzdit za 14 dní

Chystaná opatření a tlak na jejich dodržování mají potenciál šíření nákazy zbrzdit. Asi za dva týdny by se nálož v populaci začala snižovat, informovalo dnes v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Kromě reprodukčního čísla roste i relativních pozitivita testů. Denně přibývá kolem 2000 nově nakažených nad 65 let, z nichž třetina bude potřebovat péči v nemocnici.

Polsko přijme kolem deseti pacientů ze Slovenska

Polsko přijme v nejbližších dnech kolem deseti pacientů s covidem-19 ze Slovenska, kteří jsou ve vážném stavu. S Českem o podobné pomoci jednáme, řekl dnes novinářům mluvčí polského ministerstva zdravotnictví Wojciech Andrusiewicz. Země je podle něj připravena pomoci oběma svým jižním sousedům. Informují o tom agentura Reuters a polská média.

Někteří podnikatelé podporují úplně dočasné uzavření

Někteří podnikatelé podporují, aby vláda na 14 dní či tři týdny zpřísnila dosavadní restrikce a uzavřela významnou část fungujících provozů. Má-li tento krok oporu v odborných názorech a povede k uvolnění opatření, jsou připraveni ještě toto období překlenout. Situace se podle nich nelepší, už rok žijí v neustálé nejistotě, je tedy třeba razantní změna. Zástupci vybraných firem to řekli ČTK.

Vláda by podle Sněmovny měla vyhlásit nový nouzový stav

Opoziční strany žádají, aby vláda v případě, že cítí takovou potřebu, vyhlásila nový nouzový stav sama na základě nových okolností, například šíření britské mutace koronaviru nebo zátěže zdravotnických zařízení. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekli zástupci koalic Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) i Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09).

Registrace pro očkování učitelů se otevře v sobotu, pro starší 70 let v pondělí

Přihlašování zaměstnanců škol k očkování proti covidu-19 začne 27. února, mají od ministerstva školství speciální kód. V pondělí 1. března se připojí senioři nad 70 let, na dnešní tiskové konferenci potvrdil avizované spuštění ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Od pondělí budou moci pacienty k očkování registrovat do svých ordinací také praktičtí lékaři, nezapojí se ale všechny ordinace.

Bamlanivimab dostala první česká pacientka. Byla ve vážném stavu, po něm odešla domů

Lék bamlanivimab, který má bránit vážnému průběhu nemoci covid-19, dostala ve čtvrtek první pacientka v Česku. Thomayerova nemocnice ji pak bez komplikací propustila domů. Na tiskové konferenci to dnes oznámilo vedení nemocnice. Obdrželo 500 ampulí léku.

Koronavirus má v Česku dvacetkrát více obětí než prasečí chřipka

Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 dosáhl od začátku pandemie nového typu koronaviru téměř 20.000. Nejvíce obětí z chřipkových virů měla od počátku 20. století pandemie španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1920 v Československu vyžádala podle odhadu historika Haralda Salfellnera 44.000 až 82.648 mrtvých, celosvětově na ní pak zemřelo na 40 milionů lidí.

V Mexiku se šíří nová mutace koronaviru

V Mexiku se šíří nová mutace koronaviru SARS-CoV-2, která stojí za 87 procenty zkoumaných únorových nákaz v této zemi. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na ředitele mexického ústavu epidemiologie a molekulárního výzkumu. José Ernesto Ramírez nicméně ve čtvrtek médiím také řekl, že tato mutace by se neměla nazývat mexická, protože se objevila i v jiných zemích. Ramírez rovněž uvedl, že tato mutace se může rychle šířit.

Za čtvrtek 14 457 nakažených. Rekordních 1531 lidí ve vážném stavu, zemřelo už téměř 20 tisíc nakažených

Počty nových případů koronaviru v Česku dál stoupají, ve čtvrtek jich laboratoře potvrdily 14.457. To je zhruba o 2800 víc než před týdnem a téměř o 700 víc než ve středu. Zatíženost nemocnic nepolevuje, hospitalizovaných je kolem 7200, z toho ve vážném stavu bylo ve čtvrtek rekordních 1531 pacientů.

SPD: Při opatřeních je nutné umožnit fungování obchodů a služeb

Při dodržení preventivních protikoronavirových opatření je potřeba umožnit fungování maloobchodu a služeb včetně gastronomických a otevřít školy pro výuku. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny k vládní žádosti o souhlas s prodloužením nouzového stavu to uvedl předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura. Zopakoval stanovisko poslaneckého klubu, který opět stav nouze nepodpoří.

Mohla by vzniknout také severokorejská mutace koronaviru, obává se politolog

NÁZOR – Navzdory konfrontaci mezi mezinárodním společenstvím a Severní Koreou ohledně jejího jaderného vojenského programu musí být vakcinace Severokorejců proti covidu-19 globální prioritou, konstatuje Troy Stangarone v komentáři pro server National Interest. Politolog z Korea Economic Institute vysvětluje, že nejde jen o správnou věc, ale v zájmu celého světa je zajistit, že v KLDR nevzniknou nové varianty koronaviru.

Omezení cestování, povinný respirátor a čtrnáctidenní karanténa. Vláda chce na 3 týdny přísná opatření

V následujících třech týdnech je kvůli epidemii covidu-19 v Česku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nutné co nejvíc omezit pohyb lidí a kontakty mezi nimi. Nově také nebude možné nosit dvě roušky přes sebe a vrátí se také čtrnáctidenní karanténa.

Jihoafrická mutace koronaviru je v Česku. Snižuje účinnost vakcín i léků

V Česku byla v jednom případě potvrzena nakažlivější jihoafrická mutace koronaviru. ČTK to napsala mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Informace o několika podezřeních na tuto mutaci se objevila v minulých dnech. Některé případy souvisely se zájezdem na Zanzibar a týkají se lidí nejméně z Královéhradeckého a Jihomoravského kraje.